Realizované projekty     O mně     Kontakt    

Výrobky

Materiální kultura

Dobové technologie

Dobové zbraně

Táboření, reenactment

Fauna - zvířata

Blog

Vyhledávání

Přístupy

Kategorie: Dobové bělošské zboží

Dobové vyšívací korálky

Dobové vyšívací korálkyČlánek o původu, tvarech a barvách skleněných korálků, používaných v indiány plání v 19.století na výšivky.

Korálky, vyráběné v současné době nejsou stejné, jako se vyráběly před stem nebo dvěma sty lety, zejména díky změně výrobních technologií. Korálky, na dobových indiánských, ale i evropských artefaktech z 19.století v muzejích nebo soukromých sbírkách se od dnešních liší tvarem i barvou.

Korálky, které indiáni používali v dobách osidlování amerického kontinentu na své výšivky byly všechny evropského původu a vyráběly se ze skla. Indiáni si nikdy korálky nevyráběli sami, jak se někteří laikové mylně domnívají. Korálky se v Evropě používaly na výrobu bižuterie, na vyšívání obrazů (například svatých obrázků), zdobily se jimi například i stoly, kabelky a další předměty. Velká část evropské produkce korálků byla určena na vývoz pro obchodování s "divochy", zejména pro černochy do Afriky, pro indiány do Severní Ameriky, do Indie a dalších zemí. Množství ročního vývozu evropských korálků dosahovalo řádově stovek tun ročně. Nejrozšířenějšími evropskými centry produkce korálků, byly italské Benátky a ostrov Murano a v oblasti Čech Jablonec nad Nisou. Ve všech těchto oblastech se korálky vyrábějí doposud.

Taška v transmontánním stylu. Korálky jsou zde červené s bílými středy-sújská modrá-tmavomodrá-starorůžová-starožlutá-khaki zelená-křídově modrá-noční modrá a bílá. Vraní medicína. Střední část je pošita poníkovými korálky (pony beads) v barvě prachově modré-bílé a noční modré. Detail pásu vyšívaného proplétaným stehem z ursoních ostnů (Vrány - k vidění v Opočně). Lemováno poníkovými korálky prachově modrými (světlými a tmavými)-bílými a nočně modrými.

Nejstaršími korálky, které začali indiáni plání zapracovávat do výšivek byly tzv. pony beads (poíkové korálky). Svůj název získaly buď proto, že je bílí o obchodníci přiváželi v sedlových brašnách na koních, nebo že se k indiánům dostaly přibližně ve stejném obodbí, jako koně. Na pláně se dostaly poníkové korálky v druhé polovině 18.století, především zásluhou francouzských obchodníků. Rozšířily se však především v první polovině 19.století. Korálky se neprodávaly po pytlíčcích, jako nyní, ale navlečené na lněných šňůrkách. Jedna taková šňůrka měřila kolem 30-40 cm. Šňůrky s korálky byly přehnuté napůl, svázané na koncích a několik takových šňůrek tvořito jeden celý snop. Nejstaršími barvami "pony beads" byla prachově modrá a bílá. Později se objevily i červená s bílým střdem, noční modrá (téměř černá), mastná žlutá (greasy yellow), kukuřicová a další. Jelikož byly "pony beads" zpočátku velmi vzácné, používaly se nejprve na lemování výšivek z ursoních ostnů, postupem času se začaly vyšívat i aplikace kompletně z "pony beads".

"Pony beads" jsou v průměru velké asi 3 až 4 mm, odpovídají soudobému označení 6/0 až 9/0. Díky velikosti těchto korálků a také omezenosti barevné škály mohou působit výšivky z nich trochu neohrabaným dojmem. To je i jedním z důvodů, proč se nedá v době rozkvětu výšivek z "pony beads" mluvit o jednotlivých kmenových stylech, spíše o univerzálním stylu zdobení. Od padesátých let 19.stol. "pony beads" ustupují seed beads (semínkové korálky), které se v tomto období objevily na scéně, ovšem u některých kmenů se "pony beads" udržely až do 60.tých let 19.století.

Ve 40.-tých, hlavně ale v 50.-tých letech 19.století začíná éra "seed beads", které jsou menší, v průměru kolem 2mm, v současném měřítku se jedná o velikosti 11/0-13/0. Semínkové korálky přicházely k indiánům v širší škále barevných odstínů, než tomu bylo u poníkových korálků (odborné studie hovoří až o 80 odstínech). V tomto období se také rozcházejí styly zdobení jednotlivých kmenů, vznikají osobité techniky a vzory. Výšivky ze semínkových korálků jsou jemnější, barevnější, dá se více experimentovat se vzory. Dochází k celkovému rozkvětu korálkových výšivek, které odsunují do pozadí výšivky z ursoních ostnů. Semínkové korálky se vozily i nadále především z Itálie a tehdejšího Rakouska-Uherska, v menším míře i z Francie, Nizozemí a Belgie. V rezervačním období, zejména v 80.-tých letech 19.století se stále více začínají prosazovat korálky z Čech. Vykazují světlejší barvy a větší pravidelnost a zakulacenost tvaru, než korálky z Itálie.

Váček pošitý poníkovými korálky- bílými-nočně modrými a červenými s bílými středy. Srovnání velikosti poníkových (pony beads) a semínkových (seed beads) korálků. Oboje jsou originály z 19.století - navlečené na původních šňůrkách. Tři rozety na týpí či lining vyšité semínkovými korálky (seed beads) Snad šajenské nebo arapažské. Tukově žlutá-bílá a noční modrá.

Tvary korálků

Jedním ze dvou hlavních znaků, podle kterého můžeme rozeznat "dobové" korálky od těch moderních je jejich tvar. V 18. a 19.století se korálky sekaly ručně z dlouhých skleněných rourek, kterými procházely tenké železné drátky (dírka korálku). Výsledkem byly většinou velmi tenké, nepravidelně silné a někdy i ne příliš rovné korálky s ostrými hranami. I když se hrany v pozdějším výrobním procesu zakulacovaly, do určité míry si podržely nepravidelný, úzký a hranatý tvar.

Pokud bychom se na ně podívali se shora, tvoří jakoby spíše obdélníky, čtverce, nebo lichoběžníky až trojúhelníky s mírně zakulacenými hranami (obrázek a), nebo svými tvary připomínají různě silné válečky (obrázek b). Zvláště nepravidelnost tvaru, někdy velmi výrazná, je pro dobové korálky charakteristická. Když se v 80. a 90. létech 19.století objevily na pláních korálky české výroby, vykazovaly již mnohem větší pravidelnost a také zakulacenost při pohledu ze strany, (obr. c). Postupem doby, jak se výroba zdokonalovala, stával se tvar korálku stále více kulatým a pravidelným (obrázek d).

Možné tvary korálků. Jak se vyvíjely výrobní technologie stávaly se korálky pravidelnějšími a kulatějšími. Typický look staré výšivky. Všimněte se tvaru a barev korálků. Detail lakotského pásu na leginy. Nepravidelné tvary korálků jsou dobře viditelné.

Dobové barvy korálků

Podívejme se nyní podrobněji na jednotlivé barevné odstíny korálků, které se vyskytovaly během 19.století. Veškeré barevné označení je pouze velmi orientační. Každá barva může obsahovat celou řadu variant, odstínů a mutací, jelikož různí výrobci používali různé technologie, které se navíc měnily z dobou. Dále je třeba si uvědomit, že ani v současné době průmyslové výroby korálků není schopna továrna zajistit výrobu přesného odstínu, i když se dodrží předepsaná technologie. Jestliže i dnes, v éře průmyslové výroby kolísají odstíny jedné barvy, jak musely kolísat před stem nebo dvěmi sty lety?

Základní rozdíl v barvě dnešních a dobových korálků je v jejich jasnosti. Dnešních barev je dosáhovano synteticky, proto jsou moderní korálky křiklavější, vypadají více "chemicky". Dobové korálky jsou bledší a nenápadnější, jelikož se při jejich výrobě používalo přírodních surovin.

Bílá

Většinou křídově bílá barva, hojně ji najdeme ve výšivkách jak ze semínkových, tak i poníkových koráků. Některé kmeny (zejména Súové) používaly bílou jakou základní podkladovou barvu výšivek.


Detail lakotského pásu na leginy. Krásná ukázka staré křídově bílé barvy. Moderní napodobeniny starých bílých korálků ve velikosti seed a pony.

Tuková žlutá (greasy yellow)

Velmi impozantní barva žluklého másla, odstín, který opět dělá 'starou' výšivku 'starou' výšivkou. Tato barva se vyskytovala opět v obou velikostech (pony i seed).


Rozety na týpí v barvě tukově žluté-bílé a noční modré. Současná napodobenina tukově žlutých korálků.

Starožlutá

Mdlá, žlutá barva, někdy může být velmi podobná tukové žluté, případně se může objevit odstín, který je ve škále někde mezi těmato dvěma typy. Velikostně se objevuje pouze jako semínkové korálky. Ve výšivkých se nepoužívaly většinou na velké plochy, spíše sem tam. Opět by bylo chybou použití křiklavé, kanárkově žluté barvy.


Detail lakotské pochvy na nůž. Všimněte si krásných starožlutých korálků. Lakotská pochva na nůž Moderní napodobeniny starožlutých korálků.

Kukuřicová

Klasická barva zralé kukuřice, mohla se vyskytovat ve více barevných nuancích. Vyskytovala se v poníkové i semínkové velikosti.


Vraní mokasíny Moderní napodobeniny kukuřicových korálků.

Starorůžová

Opět velmi důležitý odstín, pro některé kmeny (Vrány) zcela nepostradatelný. Stará růžová má nádech spíše do fialova, moderní růžové korále mají tendenci spíše oranžového nádechu. Objevovala se hlavně v semínkové velikosti, v poníkové méně. Sehnat kvalitní napodobeniny růžových semínkových korálků je opět velmi nesnadné.

Krásná ukázka starorůžových korálků na dobovém černonožském pouzdru na nůž. Moderní napodobeniny starorůžových korálků.

Červená s bílým středem

V 19.století neexistovaly obyčejné červené korálky. Pouze červené s bílými středy nebo transparentní červené korálky, které se ale objvily až poměrně pozdě a byly jen málo rozšířené. Červené s bílým středem se vyznačují červenou barvou na povrchu a bílým vnitřkem. Někdy se jim říká "white hearts" neboli bílá srdce. Objevovaly se v poníkové i semínkové velikosti. Červená barva na originálních korálcích je jakoby zastřená, nevýrazná, mdlá s nádechem dohněda nebo do fialova. Největší chybou začínajících výrobců replik je použití červených korálků, které 'řvou', mají výrazné, až reflexní barvy. Sehnat kvalitní napodobeninu starých červených korálků je asi nejtěžší. Červené korálky s bílými středy se vyrábí i v Čechách, ovšem v křiklavých barvách.


Originální červené korálky s bílými středy (19.století) ještě navlečené na původních šňůrkách. Červené korálky s bílými středy na originálním lakotském pouzdře na nůž. Moderní napodobeniny červených korálků.

Býčí krev

Tmavě červené, zcela průhledné, transparentní korálky, objevily se až na konci 19.století, jedná se tedy o relativně 'novou' barvu. Samozřejmě se týká pouze semínkových korálků.
Ukázka korálků typu býčí krev na lakotském pouzdře na nůž. Korálky jsou transparentně červené a velmi tmavé.

Brusinková červená, starofialová transparentní

Dvě barvy, které se objevily, podobně jako býčí krev na konci 19.století. Jedná se o různé odstíny červené (fialová a růžová). Obě barvy jsou transparentní.

Sújská modrá

Nejsvětlejší odstín modré barvy, korálky jsou téměř bílé, s velmi jemným nádechem modrého odstínu. Tyto korálky se objevily pouze jako semínkové korálky, a to až v pozdějším období.


Základní barvou na těchto mokasínech je sůjská modrá-nejsvětlejší odstín modré. Současná napodobenina sújské modré.

Světlemodrá

Světlemodrých odstínů (semínkové korálky) se vyskytovalo velmi mnoho, od tzv. křídové modré, přes tyrkysovou, modrošedou, až po nejsvětlejší odstíny prachové modré. Použití ve výšivkách bylo všestranné, zejména je využívaly na výšivky transmontánní kmeny.


Typicka ukazka středněmodré barvy použité jako podklad. Detail šajenského toulce. Modré korálky jsou typické křídově modré. Současná napodobenina křídové modré.

Prachová modrá

Naprosto klíčová barva, zejména pro starší výšivky z poníkových korálků. Vyskytovala se i v semínkové velikosti korálků, ne však již tak výrazně. Na většině výšivek z poníkových korálků hrála většinou, spolu s bílou dominantní roli. Prachová modrá je částečně matná a částečně transparentní.


Prachová modrá na vraní medicině. Vraní mokasíny. Příčné řady na nártu jsou vyšité prachově modrými seed beads. Současná napodobenina prachové modré.

Tmavě modrá

Tmavě modrá barva se vyskytovala v semínkové velikosti, na staré výšivky se používala tu a tam, větší plochy se jí příliš nevyšívaly. Mohla se objevit i transparentní mutace.


Krásná ukázka tmavě modré barvy. Některé varianty tmavomodré mohly být i transparentní. Současné napodobeniny tmavomodrých seed beads.

Noční modrá

Někdy také nazývána šajenská modrá. Velmi 'důležitá' barva, která dodává výšivkám 'starý' vzhled. Na první pohled vypadá jako černá, ale černá není, jedná se o extrémně tmavý odstín modré barvy. Tento modrý nádech je často vidět jen při dobrém světle, jinak se jeví jako černý. Tato barva se objevovala jak mezi poníkovými, tak i semínkovými korálky.


Krásný šajenský pás na deku je kombinací bílé a noční modré. Ukázka pony beads barvy noční modré. Rozety vyšité kombinací barev tukové žluté a noční modré. Současná napodobenina noční modré.

Transparentní zelená

Vyskytovala se většinou v semínkové velikosti a to ve výrazně tmavé barvě, řidčeji se dá vidět odstín světlý. Tato barva se používala opět pouze sem tam, rozhodně ne na větší plochy.


Amulet na pupeční šňůru. Velké plochy jsou vyšity tmavě zelenou transparentní barvou. Tento váček kombinuje několik typů zelených barev. Současná napodobenina zelené transparentní barvy.

Středně zelená

Celá řada odstínů, od hráškové až po khaki. Vyskytovaly se spíše marginálně.


Legíny z oblasti Plaeau. Velké panely jsou vyšity střednězelenou barvou. Moderní napodobenina střednězelené barvy. Někdy se jí říká i prachová zelená. Moderní napodobenina khaki.

Černá

Černá barva se mezi korálky 19.století nevyskytuje, výrobci ji patrně neuměli vyrobit, proto se nahrazovala nejtmavším možným odstínem modré, známým nyní právě jako noční modrá nebo šajenská modrá.

Možnosti pořízení

Možnosti pořízení korálků, které jsou opravdu staré (19.století), nebo jsou nově vyrobené a jako staré se alespoň tváří, jsou omezené. Obecně lze říci, že čím více se korálky podobají těm starým, tím jsou dražší. Nejdražší jsou originály, které se také dají sehnat. Prodávají se většinou po gramech nebo uncích. Cena originálních korálků se pohybuje až v řádech několika desítek tisíc korun za kilogram, cena napodobenin v řádech tisíců korun za kilo (moderní korálky stojí řádově stokoruny za kilo). Mezi největšího dodavatele originálních italských korálků patří společnost Beadmatch (www.beadmatch.com). Sklady jsou ovšem omezené a korálky jsou nesmírně drahé, většinou je nakupují pouze restaurátoři dobových originálů, kterým se podobná investice vyplatí. V Čechách je možné nakoupit solidní napodobeniny dobových korálů na www.buffalodays.cz.

print Formát pro tisk

Komentáře rss


Nebyly přidány žádné komentáře.