Realizované projekty     O mně     Kontakt    

Výrobky

Materiální kultura

Dobové technologie

Dobové zbraně

Táboření, reenactment

Fauna - zvířata

Blog

Vyhledávání

Přístupy

Kategorie: Ekologie, Táboření

Ekologicky ohleduplné táboření - 2.díl - Osobní hygiena, praní

V našem miniseriálu plynule přejdeme od mytí nádobí k očistě našich nádob tělesných. Pokud se na to podíváme čistě pragmaticky, není v tom mnoho velkých rozdílů. Základní pravidla jsou stejná, brát ohled na okolní přírodu i lidi a snažit se vnímat a konat v souvislostech.

První pravidlo je, zapomenout na všechnu vonící, zkrášlující, pěstící kosmetiku, která je přesycena látkami přírodě naprosto cizími. Někdy se stačí mrknout jen na složení výrobku a často žasneme kolik roztodivných chemických látek se vejde do lahvičky poměrně zanedbatelného objemu… Nejmenším zlem je to nejobyčejnější jádrové mýdlo (hnědé, nevoňavé). Mýdlo můžeme použít i na mytí vlasů, ale pokud se nám tento způsob zdá příliš „agresivní“, můžeme použít např. univerzální jemný mycím prostředek Leontina od již minule zmiňované české firmy Missiva, který nese označení „Ekologicky šetrný výrobek“ a je vhodný jako tekuté mýdlo, šampon i prostředek na ruční praní. Poslední dobou se začíná trh hemžit „zaručeně přírodní kosmetikou“, šampony a mýdly, ale někdy to znamená, že do běžného „chemického“ šamponu výrobce přidá pouze pár výtažků z bylin a „přírodní kosmetika“ je na světě. Proto bych doporučovala číst složení výrobků, které je sice povětšinou dost nesrozumitelné, ale vodítkem nám může být, že čím víc těchto nesrozumitelných chemických „formulek“ výrobek obsahuje, tím víc se vzdaluje přírodě.

Pokud chcete ale použít opravdu přírodní prostředek, můžete si vyrobit vlastní šampon z mydlice lékařské, která má přirozený obsah mírně pěnivých saponinů. Jednu lžičku drceného kořene mydlice lékařské či hrst jemně nasekaných stonků s listy vaříme cca 30 min v 0,5 l vody, scedíme a použijeme ještě vlažné. Pro středně dlouhé vlasy by mělo vystačit kolem 2 dl takto připraveného „šamponu“. Další alternativou je použít k mytí vlasů vaječného žloutku (bez poutka a blanky, použít jako běžný šampon, mírně napění …výsled překvapivě dobrý). Více konkrétních rad a návodů můžete nalézt např. v knize M.B.Janssen „Přírodní péče o vlasy“ .

Ale i když použijeme některý ze šetrných prostředků, opět bychom se měli k vodě chovat co nejohleduplněji. Pokud si umyje 50 přírodomilců vlasy vaječným žloutkem v malém potůčku, pak se onen tok změní ve vaječnou omeletu…Vlasy můžeme „našampónovat“ a spláchnout kotlíkem i mimo vodu a v toku už jen odplavit zbytky šetrných „šamponů“.

Co se týká hygieny našeho chrupu, tak po konzultaci se stomatologem, bych doporučila použít pouze zubní kartáček a vodu, zubní pasta opravdu není nezbytná. Ale pokud se nechcete vzdát svěžího dechu, není dobré plivat pastu do vody, ale někam poblíž a pak zahrábnout, či spláchnout (ne do vody).

Obdobné zásady uplatňujeme i při praní. Na prací prášky raději zapomeňte. V současnosti by sice už neměly obsahovat fosfáty, ale spousta solí, bělidla, vůně a další „nezbytné“ přísady nejsou pro přírodu tou nejsprávnější volbou. Jsou většinou velmi těžko odbouratelné a příroda se s nimi jen těžko vypořádává. Nejšetrnějším a nejdostupnějším pracím prostředkem je opět naše oblíbené jádrové mýdlo. Není sice nijak přírodě vlastní, ale velmi snadno a rychle se rozkládá na neškodné látky. Pokud jím prádlo přepereme např. v kotlíku, špinavou vodu slijeme do odpadní biojámy (umístěné mimo nivu potoka) či jinam na „bezpečná místa“ mimo dosah toku, vymácháme v kotlíku, slijeme a až pak mácháme v potoce, můžeme klidně spát a nechat si zdát o křišťálové studánce….dobrou vůli prokážeme, pokud se aspoň trochu přiblížíme k tomuto „schématu“. Na praní můžeme také použít již zmiňovanou mydlici či indické mýdlové ořechy, které se stávají poslední dobou hitem „Bio“ prodejen. Ale stejně jako z mydlice je nutné si z nich nejdříve připravit odvar a ten pak použít pro ruční praní, ale také např. pro mytí vlasů či mastné nádobí.

Při vší té očistné činnosti musíme však brát ohled i na ostatní táborníky a neposílat své případné „splašky“ někomu, kdo může kousek dál po proudu také toužit po očistě či umývat nádobí a strachovat se „co přináší řeka“. Bohužel je a bylo v lidském rodě silně zakořeněno, že „co voda odplaví, to srdce nebolí“, ale ono se to někde usadí, něco nebo někdo to pozře, či vypije a stejně to k nám zase „připluje“ zpátky…..

Pokud jsme již u odpadů a vody, neodpustím si poznamenat, že snad největší „zrůdností“ je budování latrín v nivě potoků, kde je sice kyprá půda, ale je zde i poměrně blízko při povrchu hladina podzemní vody, která je spojena s tokem a do které vše prosakuje a netroufám si ani pomyslet co by se stalo při vydatnější letní bouřce či povodni… to se nějakých 5 či 10 m od toku opravdu přestane zdát bezpečnou vzdáleností. .…a lidské exkrementy ve vodě, to už je jen kousek k infekčním onemocněním…Stejná ochranná opatření platí kolem zdrojů pitné vody a platí nejen pro latríny, ale i odpadní jámy na bioodpad. Zde hrozí především průsak do spodní vody a kontaminace zdroje. Na závěr už zbývá jen popřát požitek z čisté vody, a nejen na táboření …

Mydlice lékařská (Saponaria officinalis) Najdeme ji podél vodních toků, železničních tratí, při okrajích cest, na rumištích a v okolí lidských sídel. V minulosti často pěstovaná pro obsah saponinů používaných k mytí a praní.

print Formát pro tisk

Komentáře rss

Jméno
Předmět
Kontrola captcha
Text
b i u s img code url hr   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Nebyly přidány žádné komentáře.