Realizované projekty     O mně     Kontakt    

Výrobky

Materiální kultura

Dobové technologie

Dobové zbraně

Táboření, reenactment

Fauna - zvířata

Blog

Vyhledávání

Přístupy

Kategorie: Všechny články

Fenomén Bedrache

Homosexuálové mezi indiány.

Zuni We'Wha Tanec s berdache. Obraz od Georga Catlina z roku 1835.

Jedna z prvních zmínek o berdache (čti berdaš) se objevuje v deníku španělského výzkumníka Cabeza de Vaca. Roku 1530 si zapsal do svého deníku, že mezi floridskými kmeny jsou k vidění "jemní" indiánští muži oblékající se a pracující jako ženy. Později jsou zaznamenány početné zprávy ze 17. století, pocházející od španělských conquistadorů a ve spisech katolických misionářů. Francouzští obchodníci a britští obyvatelé kolonií na severozápadě potvrzují stejný úkaz i v dalších kmenech. Etnologové později zdokumentovali tento "třetí rod" v přinejmenším 120-ti dalších severoamerických kmenech, ale i v dalších kulturách světa.

Evropané je nazývají berdache z perského bardaj, což je původně hanlivý termín ve významu pasivní homosexuální partner, obvykle pěkný, žensky vypadající mladý chlapec. (Whitehead 1993 uvádí že slovo pochází z francouzštiny). Ale indiánští berdache jsou velmi odlišní od evropského pohledu na berdaj, neboli "homosexuální kacíře" jak jim říkali křižáci, působící ve středověku v Persii.

Jak se zdá, původní kultury respektovaly pohlavní identitu odlišnou od anatomického pohlaví. Tedy člověka jako ČLOVĚKA bez jakékoliv implicitní sexuální preference. Dokonce na takové lidi bylo pohlíženo jako na někoho, kdo má jakýsi status posvátnosti. "Indiáni neznají orientaci v rámci protivných kategorií, ale spíše uznávají různé stupně mezi krajnostmi". (Williams) Jejich duchovní filozofie nejen že "třetí rod" (některé zdroje uvádějí i 4. a 5. rod) příjmá, ale dokonce ho jaksi podporuje. Tito lidé mají svoje postavení pevně zakotveno v kmenových mýtech. Tak můžeme berdache nalézt a on mohl pohodlně koexistovat, v téměř každém severoamerickém národě, zvláště na středozápadě, Velkých Pláních a na jihozápadě.

Na rozdíl od bílých Američanů, pohlavní divergence indiány neděsila. Jeden z vraních tradicionalistů říká : "My nezatracujeme lidi jako bílá společnost. Každý člověk má svůj dar". V mohavském příběhu stvoření se hovoří o tom, že od počátku světa jsou zde transvestité a tak je to správné.(Roscoe)

Existuje krásný příběh o původu berdache, ale jeho vypravěč, jeden starý muž v roce 1947, kdy byl zaznamenán, řekl, že je to "ošklivý příběh":

Jednou se vrátila válečná výprava Hotcaků (Winebagů) z nájezdu proti Cahaga (Sújům). Přivedli několik zajatců, jedním z nich byl i náčelník. Bylo na válečnickém klanu Dravých ptáků (Hawk) rozhodnout o osudu vězňů. Jenže ve vesnici byli mužští příslušníci klanu zastoupeni pouze batoletem žijícím se svou babičkou. Proto byla stará žena pověřena promluvit jménem válečníků. Rozhodla, že náčelník má být ušetřen, ale jen pokud se stane oblečením i způsobem života ženou. Tak se stal ,jak se říká, první ženou- modrým jezerem (dedjangtcowingou).

Výklad: Náčelník Cahaga se rozhodne vzdát se, aby si zachránil život v boji a aby se zachránil podruhé, volí stát se ženou. To je stejné jako to, co berdache dělají, když poslechnou Měsíc ze strachu před smrtí, správný válečník volí raději smrt, než by se vzdal (dokonce i Měsíci). Zůstane tak v jistém smyslu náčelníkem, ne však náčelníkem mužů, nýbrž žen (nejlepší válečník = náčelník, žena, která zastane nejvíce práce = nejlepší žena). Žádná žena se mu totiž nemůže rovnat v jeho schopnostech při ženské práci. Ona babička je válečníkem (příslušníkem klanu válečníků), ale přesto doopravdy neválčí. Nenarodila se válečníkem (přirozenost), ale přesto jím je manželstvím (kultura). Jak je u Hotcaků zvykem, žena vdávající se do klanu Dravých ptáků (horní sféra) musí nutně pocházet ze sféry země (spodní). Je tedy válečníkem díky společenské konvenci, ne od přírody. Právě tak je to s berdache: ačkoli jsou zrozeni jako muži, jsou svou podstatou stvořeními Měsíce, a pokud by byli nuceni přijmout roli válečníka, nebylo by to přirozené. Starý Hotcagara často říkal, že ženy po přechodu "jsou stejní jako muži." Babička byla tělesně žena, ale jelikož již nemohla plnit základní funkci ženy, po této stránce byla stejná jako muž. Stejně je to s berdache, jen zrcadlově obráceno: je to fyzicky muž, ale nevykonává základní funkci mužů - boj. To je to zrcadlení, které připomíná modré jezero. Odráží se v něm barva oblohy a všechno je v něm naopak. Modré jezero se tak stává krásným modelem stavu berdache. Takový žijící coincidentia oppositorum je přirozeně velmi posvátný. Jako takový, neovládá síly války ani života, a stává se prorokem. Neboť jako se v jezeře stává vrchol dnem ,tak se v něm budoucí stává minulostí.

Takže je to vlastně velmi dobrý příběh.

Role berdache byla předurčena v období dětství. Rodiče sledovali dítě, které mělo tendenci směřovat k životní cestě berdache a spíše mu pomáhali, než by ho odrazovali. Později, obvykle kolem puberty, byl proveden obřad, který pomohl chlapci přijmout identitu. Při jednom z obřadů byly obvykle v ohradě z křoví umístěny roztroušené mužské atributy - luky a šípy a ženské - košíky. Chlapec se odebral do ohrady, která pak byla zapálena. To co popadl, při tom jak se snažil uniknout plamenům, bylo považováno za znamení jeho duchovního vedení. Má-li, či nemá následovat cestu berdache.(Williams). Chlapec nebyl nikdy do role nucen, ale spíše měl prozkoumávat svou přirozenost. Je důležité si uvědomit, že indiáni nepovažují tuto roli za věc osobního výběru. Ve většině případů je postavení berdache doživotní, ale jako v případě Klamathského berdache jménem Lele'ks, lze roli i opustit. Lele'ks totiž později začal opět nosit mužské šaty, jednal jako muž a dokonce se i oženil. Prý mu to nařídili duchové. Arapahové věří , že se z muže stane Haxu´xan díky nadpřirozeným darům ptáků nebo zvířat (Williams). Příběh Coloradských Mohavů mluví "o době, kdy lidé nebyli pohlavně rozlišeni". V jazyce Omahů, termín pro berdache znamená "vyučovaný Měsícem". Mnoho mýtů varovalo před zasahováním do pociťované orientace druhého. Důsledky mohly být hrozné a někdy měly za následek i smrt. Podobně silná byla víra v to, že by žádný člověk neměl klást odpor duchovnímu vedení, které ho směřuje k následování cesty berdache. Tyto aspekty, kombinované s respektem z jeho divotvorných vlastností leckdy hraničícímu se strachem, vedly k tomu, že berdache byl vskutku vnímán jako dar národu; byl oslavován a ochraňován. Ostatní lidé s nimi zacházeli s úctou a příjmali je bez potřeby plného odhalení všech jejich tajemství.

Mezi evropany je hluboce zakořeněn dvojí pohled na indiánskou ženu. V lepším případě je představována jako typ Pocahontas (princezna). Což je ovšem někdo, kdo vyměnil vlastní tradice za evropskou kulturu. (Klein a Ackerman, 1995) Typ druhý je squaw. Žena ovládaná mužem, jeho otrok. Skutečnost však byla úplně jiná, indiánské ženy byly ve skutečnosti nezávislejší, než ženy v jakékoli evropské společnosti. Po celé Severní Americe se stávaly náčelníky, válečníky, šamany a jejich hlas v radě nemohl být přehlížen. Některé berdache, jako Apačské Weetamo Wampanoags a Lozen byly významnými vůdci odporu. Jiné, jako např. Kutenaika Qanqon-kamek-klaulha, sloužily jako vyjednávači a velvyslanci. A berdache byli za ženy považováni.

Zejména berdache muži se nezřídka stávali léčiteli, chirurgy, poradci, terapeuty, kněžími, šamany, čaroději, doktory a kouzelníky. Byli pokládáni za jeden z druhů "svatých lidí". Tito lidé se často vyznačují prorockými schopnostmi. Nezřídka byli kmenovými staršími a náčelníky žádáni o radu, neboť jak se věřilo, měli zvláštní spojení s "Velkým Duchem." Mohli se také stát jednou z několika manželek zdatného válečníka se všemi jejími právy a povinnostmi a ve vzácných případech se žena (anatomicky), toužící být "mužem" po přezkoušení stala válečníkem. Tyto případy jsou však zdokumentovány mnohem méně. Ne však proto, že by jich bylo méně. Ženy , které žily jako muži následkem vize nebo snů se nezřídka ženily s dalšími ženami.

Mýtická Winyan Nonpapika, neboli Dvojitá Žena, je mocnou a rozpolcenou postavou v lakotské mytologii. Prostřednictvím snů a vizí může člověku udělit jedinečné dovednosti v umění a léčení. Může také vést ženy k mužskému chování a z mužů udělat wintke, lakotské berdache. Do souvislosti se smíšenou pohlavností je uváděna mýtická postava Anuk Ite, Dvě Tváře. Původně byla nejkrásnější ze všeh žen, avšak díky své marnivosti zanedbala péči o svou rodinu a tak urazila Měsíc. Ten ji potrestal tak, že jedna strana její tváře se stala neobyčejně ošklivou a vypudila ji na Zem, kde trápí muže i ženy svou nebezpečnou sexualitou.

Berdache samozřejmě vykonávali všechny tradičně ženské práce a často v nich vynikali. Je pozoruhodné, že práce těchto lidí je velmi ceněna jak vlastními lidmi, tak i mimo kmen. Věřilo se totiž, že část duchovní moci výrobce se přenesla i do výrobku. Někteří lidé věřili, že nádherně zdobené věci jsou sami o sobě manifestací této síly. Proto říci ženě, že její ruční práce je stejně krásná, jako by ji vytvořil berdache není vůbec sexistická, ale spíše znamená poklonu.

Kromě vynikání v ručních pracech byli berdache známí jako silná opora rodiny a společnosti. Byli tradičně považováni za majetek kmene a byli zdrojem jeho velké pýchy. Muž který vyrůstal s bratrancem, jež byl berdache řekl : "Ten chlapec žil, jako kdyby měl nějaké vyšší poznání života."

Mnoho z nich dokonce adoptovalo děti a byli známí jako znamenití rodiče a učitelé. Starali se nejen o vlastní děti, ale i o děti ostatních. Vynikali i ve vaření, úklidu a všech dalších domácích pracech. Mnozí, jako například We'Wha byli velice pyšní na to, že byli schopni poskytnout své rodině nejvyšší možný komfort. Termín berdache tedy mnohem lépe charakterizují slova duchovno a laskavost než homosexualita.

I když většina z nich byla povahy mírné a jemné, někteří z nich vyjížděli i na lov a do boje. Jejich přítomnost mezi válečníky byla ale vcelku vzácná díky jejich zvláštní duchovní síle. Avšak je dokázáno, že přece jen někteří válčili, což popírá rozšířenou domněnku dřívějších etnologů, že tato role byla chlapci přijmána jako prostředek vyhnutí se válčení. Důkazem je vraní berdache Osh-Tisch, který své jméno "Našel A Zabil" dostal na válečné výpravě proti Lakotům roku 1876. Byl vyhlášený svou odvahou.

Některé kmeny braly berdache s sebou na válečné výpravy aby se starali o vaření, praní, tábor a raněné.

Jeden z nejpozoruhodnějších aspektů berdache bylo to, že oplývali majetkem. Protože je neobtěžovala menstruace, těhotenství nebo kojení byli schopní zastat více práce než žena. Navíc pro ně znamenalo výhodu jejich mužsky silné tělo, schopné vydržet dlouhé dny tvrdé práce. Říkalo se, že pracují dvakrát více než ženy. "..berdache je vždy připraven pro službu a je od něho očekáváno, že zastane nejtěžší ženskou práci". Když muž projevil přání vzít si berdache, často tvořila největší míru jeho přitažlivosti schopnost pilně a neustále pracovat.

Za zmínku jistě stojí i napodobování takových ženských biologických procesů jako je menstruace a těhotenství. Mohavští alyha to zřejmě dotáhli nejdále. Těhotenství simulovali tak, že si přivodili zácpu a výkaly poté prezentovali jako mrtvě narozený plod. Byl vykonán pohřeb a do smutečních obřadů byl zapojen i alyhah-úv manžel. Alyha také falešně menstruovali a to tak, že si poškrábali nohy, až krváceli. Po manželích pak požadovali dodržování veškerých zákazů spojených s menstruací. Nikdy se alespoň nepokoušeli kojit. (Roscoe)Tento autor uvádí jako důvod falešného těhotenství pokus alyha zabránit rozvodu s manželem z důvodu neplodnosti.(!?)

Jeden z nejzábavnějších příběhů spojených s nošením ženských šatů pochází od We'Wha. V roce 1886 jel do Washingtonu DC na setkání s prezidentem Grover Clevelandem. Protože jako žena samozřejmě používal dámské toalety a budoáry, měl odtud mnoho zážitků. Po svém návratu s velkým gustem vyprávěl ostatním Zuniům že " bílé ženy jsou většinou podvodnice, viděla jsem jich mnoho, jak si z úst vyndávají nepravé zuby a z vlasů vybírají vši."

Tradiční berdache žili dle velice přísného mravního kodexu. Jejich chování bylo ceněno a často, protože byli mistry v urovnávání sporů mezi členy kmene, působili jako usmiřovatelé. Díky své vyjmečné pozici (ani muž ani žena) působili také jako poradci v manželských konfliktech. Mezi Omahy byli dokonce za tuto službu placeni. Berdache také vykonanávali roli dohazovačů. Když chtěl mladík poslat dary a získat přízeň dívky, často se obrátil na ně. A nejen to, působili i jako prostředníci mezi fyzickým a duchovním světem. Mnoho kmenů se tak blízkého styku s duchovním světem obávalo a zdálo se jim to nebezpečné, byly proto šťastní, že mají berdache mezi sebou a on vše obstará.

U některých kmenů plání to byli právě berdache, kteří vybírali posvátný středový kůl pro tanec slunce, nejdůležitější obřad plání. Mezi Yokuty byli jejich tongochim silně spjatí s pohřebními obřady a přípravou nebožtíka. Odměnou jim bylo cokoli z majetku mrtvého, co si vybrali (Williams). Potawatomiové zase věřili, že pokud lovci upravil před lovem vlasy berdache, měl zaručen úspěch.

Ačkoli byli často nejoblíbenějšími členy skupiny, pokud se přece jen našel někdo kdo by jim chtěl škodit, mohli se stát mstivými a strašnými nepřáteli.

Berdaches téměř vždy dodržovali zákaz styku s dalším berdache. Jejich partnerem musel být muž. V tomto spojení je berdache považován za manželku a tím je jejich vztah společensky přijatelný.

Původní Američané nepovažovali na rozdíl od katolických evropanů sex pouze za prostředek reprodukce. Pohlavní rozkoš byla považována za dar duchovního světa. Následkem toho, většina tradičních společností necítila žádný stud při pohlavním styku. Sex byl i součástí mnoha obřadů, ve kterých nemusela být manželka právě tou, s kým se sex provozoval a někteří autoři tvrdí, že dokonce to nemuselo být ani opačné pohlaví. Homosexuální aktivita tedy nebyla výlučnou doménou berdache.

Obvyklé sexuální chování berdache je pasivní role. Pokud chtěl být aktivní, tak pouze v manželském styku. Dalším specifikem sexu s berdache je, že během milostné předehry i skutečného styku si nepřáli, aby se muž dotýkal jejich penisu. "... Styk s alyha je obklopený spoustou předpisů, kterým by se měl partner raději přizpůsobit, jinak se může dostat do nejrůznějších potíží." Kuwal, Mohavský muž, který měl několik alyha za manželky, řekl: "oni své pohlavní orgány považovali za klitoris."

Berdache byli snadno dostupní pro sex s mladými chlapci i ženatými muži, kteří občas vyhledávají stejné pohlaví. Byl také po ruce během lovů a na válečných výpravách. I to byl jeden z důvodů, proč byli na těchto podnicích vítáni.

Ačkoli v někom mohou výše uvedené řádky vyvolat údiv či dokonce nechuť, je důležité si uvědomit, že díky svému přístupu k věci původní Američané neznali sebevraždy ze zoufalství, neurotické reakce vzniklé z potlačování přirozenosti, ani jiné patologické jevy postihující euroamerickou kulturu.

print Formát pro tisk

Komentáře rss


Nebyly přidány žádné komentáře.