Realizované projekty     O mně     Kontakt    

Výrobky

Materiální kultura

Dobové technologie

Dobové zbraně

Táboření, reenactment

Fauna - zvířata

Blog

Vyhledávání

Přístupy

Kategorie: Všechny články, Bitvy, konflikty

Spasitel s červenou šavlí (1887)

Jedna z mála události, kdy se Vrány postavily bílému muži.

V roce 1887 se Cheeztahpaezh, jeden z medicinmanů Vraních indiánů prohlásil za proroka. Duchové ho prý obdařili jistými nadpřirozenými schopnostmi a učinili ho spasitelem indiánů. Volal do boje proti bledým tvářím a sliboval bojovníkům nezranitelnost. Svou osobní moc odvozoval od červeně pomalované šavle, které přisuzoval léčivé schopnosti. Měl ji neustále při sobě a proto se mu říkalo Nosí šavli.

Vrány, především mladí bojovníci, podlehly rychle šamanovu vlivu - Cheeztahpaezh si je získal několika eskamotérskými kousky, také se vyplnila některá jeho proroctví. Indiáni se začali vyzbrojovat a válečně pomalovávat. Okolní osadníci byli počínáním rudochů znepokojeni a žádali vládu o ochranu. Do země Vran se vydala vojenská výprava, která měla Cheeztahpaezhem poblázněné válečníky uklidnit.

Prorokovi přívrženci se na příchod modrých kabátů připravili. Vyšňořeni do bitvy, seděli nehybně na svých mustanzích na vrcholku jakéhosi prérijního kopce, odkud hrozili a spílali pomalu se přibližujícím vojákům. Pojednou sjel z pahorku osamělý bojovník a řítil se vstříc nepříteli. Tímto odvážlivcem byl sám Cheeztahpaezh, který se rozhodl svou magickou sílu ověřit v praxi. Když se dostal do blízkosti bílých mužů, rozjel se podél jejich řad. Dvakrát objel nepřátelské vojsko, přitom si vyzpěvoval nějakou indiánskou halekačku a vyhazoval do vzduchu svoji kouzelnou šavli, kterou vždy obratně zachytil. Vojáci se ošívali, rudý tajdrdlík se jim vyloženě vysmíval. Přímo si říkal o to, aby byl sestřelen ze sedla, ale jejich důstojníci nechtěli indiány zbytečně provokovat a zakázali jim začínat boj.

Šaman uvěřil, že nečinnost vojáků byla způsobena jeho kouzly, a s vítězoslavným pocitem se vrátil ke svým. Zde měl bojovníkům říci, že přivolá déšť, který krev bledých tváří změní ve vodu a tím je donutí k návratu do pevností. Předpověď počasí Cheeztahpaezhovi vyšla, čemuž se ovšem mohly divit jen pověrčivé Vrány - nebe bylo již kolik hodin hrozivě zataženo -, splnila se i druhá část jeho věštby. Prudký liják učinil z bitevního pole neschůdnou bažinu, vojáci promoklí na kost měli pramalou chuť k nějakému kočkování s indiány, mnohem lépe by jim teď bylo u kamen v jejich ubikacích. Posla, přivážejícího rozkaz, že akce se ruší, přivítali málem s nadšením.

Válečníci s překvapením pozorovali ústup vojáků; toho, jenž ho způsobil, zasypávali obdivnými pohledy. Cheeztahpaezh si vychutnával svou chvíli slávy - ostatně neměla trvat příliš dlouho. Mladým Vránám po nekrvavém vítězství nad modrokabátníky narostl hřebínek. Cítili se neporazitelní a věřili, že bělochy kdykoliv porazí. Když počátkem listopadu zvěděli, že k jejich táboru přichází znovu armáda, směle a bez obav se ji postavili. Šaman zřejmě neznal přísloví "dvakrát do jedné řeky nevstoupíš", protože se na bitevním plánu, který se minule tolik osvědčil, rozhodl nic neměnit a opět vyjel vojákům v ústrety, aby jim pohrozil šavlí a zaříkáváním je zbavil odvahy. Dnes nebyl sám, doprovázelo ho několik bojovníků, kteří se chtěli přihřát na jeho slávě. Cheeztahpaezhův malý oddíl byl na dostřel od bělochů, zdánlivě netečných, když tu jednoho horkokrevného mladíka nenapadlo nic chytřejšího než vypálit do nepřátelských řad. Právě na to vojáci čekali.

"Odpověděli hromadným výstřelem ... Zápas trval sotva jednu nebo dvě minuty, neboť Mečonoš (v jediném českém překladu knihy Mezi zálesáky, z níž citujeme, byla šamanova přezdívka chybně přeložena jako Mečonoš) klesl zasažen kulí, a poněvadž se sám honosil nezranitelností, a svým bojovníkům totéž sliboval, půjdou-li za ním, pozbyli tito odvahy a rozprchli se ... (T. Roosevelt: Mezi zálesáky, ČGÚ 1921)".

Tím bylo celé povstání Vran, celkem ojedinělé v historii jejich vztahů s Američany, u konce. Válečníci, ještě před chvíli plní statečného odhodlání, se úprkem vrátili do své vesnice, kde se snažili zbavit válečného pomalování a válečné výstroje. Když pronásledovatelé vjeli mezi týpí, nesetkali se žádným odporem. indiáni seděli zahaleni v dekách před svými stany a tvářili se značně nechápavě. Co pohledávají jejich bílí bratři ve vesnici Vran? Nemáme nic společného s těmi pomatenci, kteří vás v prérii napadli. Tímto naivním pokusem se odpovědnosti za vyvolané nepokoje nezbavili. Vojáci si zjistili největší viníky a uvěznili je.

Z hlediska ztrát můžeme konflikt považovat za bezvýznamný: padlo jen několik lidí. Nejvýznamnějším padlým Vraním indiánem byl Cheeztahpaezh, jehož zastřelil vlastní soukmenovec Ohnivý medvěd, příslušník indiánské policie, která v kofliktu bojovala v žoldu bledých tváří. Z vojáků nepřežil potyčky s Vránami přinejmenším jeden muž, desátník 1. kavalerie jménem Sampson.

print Formát pro tisk

Komentáře rss


Nebyly přidány žádné komentáře.