Realizované projekty     O mně     Kontakt    

Výrobky

Materiální kultura

Dobové technologie

Dobové zbraně

Táboření, reenactment

Fauna - zvířata

Blog

Vyhledávání

Přístupy

Kategorie: Úvahy, komentáře

Zkušenosti a postřehy z táboření - běžné denní činnosti a síla moderních technologií

Zkušenosti a postřehy z táboření - běžné denní činnosti a síla moderních technologiíBěžné denní činnosti, jako například vaření jídla, nebo mytí nádobí jsou na táboření mnohem složitější, trvají mnohem déle a vyžadují mnohem více energie. Zde civilizace vítězí na plné čáře. Například vaření kávy. Doma pouze z baterie naliju vodu do varné konvice, zapnu, do hrníčku dám kávu, konvice cvakne, zaleju kafe, přidám cukr. Celá procedura trvá asi 3 minuty.

Na táboření je to mnohem složitější. Nejprve musím mít oheň. Když nehoří, musím ho vykřesat a to znamená, že musím vytáhnout pytlík s křesáním, pak musím křesat. Když se nedaří, tak to trvá. Kouř mě štípe do očí a ruce mám špinavé. A to počítám s tím, že mám nachystané dřevo, včetně chrastí. Když ho nemám, musím ho donést a nalámat, nařezat nebo naštípat. A to se může protáhnout. Když oheň hoří, musím nad něj zavěsit konvici. Když nemám vodu, musím pro ni k prameni. Žádná baterie tu není. Než se voda přivede nad ohněm do varu, tak to trvá. Musím přikládat a hlídat oheň. Mezitím připravím hrnek a kávu. Kdaž to vezmu kolem a kolem, tak s přípravou dřeva může trvat vaření kávy klidně půl hodiny nebo déle a to se u toho nachodím, zašpiním a zpotím.

Ještě horší je třeba vaření v bachoru. Tady je rozdíl ještě markantnější. Mám rád vaření v bachoru, protože si u něj člověk uvědomí, jak může být vyčerpávající a dlouhotrvající tak obyčejná věc, jako uvaření polévky. Je fajn si to vyzkoušet jednou za čas, ale kdyby to měl člověk dělat denně, tak by to asi brzy nenáviděl.

A takhle je to se vším. Každá drobnost, která doma trvá pár minut je na táboření záležitostí i několika hodin. Všechny moderní technologie, jako je plynové sporáky, teflonové pánve, tekoucí teplá voda jsou fantastické vynálezy. Bez nich je všechno mnohem více složité a vyčerpávající. To si ale člověk uvědomí až tehdy, když má srovnání.

Po této lekci jsem si uvědomil jednu věc. Prakticky každý člověk na světě je víceméně líný a má rád vše, co mu usnandní a zkrátí práci. Indiáni v tomto nebyli výjimkou, ale pravidlem. Indiáni nevařili v bachoru proto, že by je to bavilo, že by byli ekologičtí, ani z jiných romantických důvodů. Vařili v bachoru, protože prostě neznali jinou technologii. Jakmile indiánky získaly mosazné kotlíky, na bachor si ani nevzpomněly. Když indiáni získali ocelové nože bělochů, zahodili nože pazourkové a již se k nim nikdy nevrátili. Když získali křesadla, zahodili třecí dřívka, když získali palné zbraně, zahodili luky. Když získali deky, přestali postupně používat bizoní pláště. Kdyby měli indiáni v bizoních dobách zápalky, zahodili by křesadla, a kdyby měli zapalovače, tak by zahodili sirky.

Zkrátka, technologie nám usnadňují a mění životy a je přirozené pro všechny lidi používat modernější technologie. Problém je, když se to s technologiemi přešvihne. Technologie by nám měly sloužit, ne my technologiím.

Přírodní technologie jsou fajn a mám je rád. Jsou romantické, ale jsou velmi namáhavé, co se týče času a vynaložené energie. Indiáni použvíali přírodní technologie ne proto, že by byli romantičtí, ale proto, že jiné neznali. Když získali nové technologie, nebo modernější produkty, ihned je přijali a staré zahodili nebo zapomněli.

Romantika, kterou dnes mnoho lidí vidí v přírodních národech a jejich technologiích je typickým produktem industriální společnosti a její mentality. Pro indiánské myšlení je podobný romantimsus nepochopitelný. Zdá se, že indiáni jsou v tomto směru ryze praktičtí lidé.

print Formát pro tisk

Komentáře rss

Jméno
Předmět
Kontrola captcha
Text
b i u s img code url hr   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

, Zamýšlení odpovědět
Ten romantimus je pochopitelný. Je dobré si všimnout kde se často objevuje. Zpravidla je vázán na urbanisticky vyspělé země plné technologií. Pro indiány to bylo ještě nedávno přirozenou součástí jejich života, a stále žijí na územích dost odlehlích. Zatím co ti vyrpsdtáli ve městech a jsou od dětství obklopeni moderní dobou. Jsou tím vším přesyceni a touží po něčem prostějším kde je minimum moderní doby. Někdo to hledá ve vesternovém stylu, u indiánské tematiky, Vikungů, keltů a mnoho dalších druhů LH nebo LF....
, - odpovědět
Pekny clanek, rada bych prispela zenskym pohledem, ktery se vic tyka duse. Zeny v mem okoli, kterym psychiatr diagnostikoval deprese vetsinou ziji ve velkem blahobytu, kdy dostupne moderni(mycka) i zastarale(uklizecka) technologie pracuji na tom, aby byly spokojene a mely volny cas...na co? Na chozeni k psychiatrovi...asi. Tak nejak mi pripada, ze clovek potrebuje nejakou miru utrap, zaslouzit se o svou existenci a nedostat vse zadarmo, protoze jinak telo zahaji sebedestrukci, protoze tu pohodu proste nemuze unest. Nerada bych, aby to vyznelo, ze zjednodusuji problem dusevnich nemoci...rozhodne ne, rada bych tem lidem pomohla. Ale je mi vazne fajn, kdyz rano vstanu mame doma 12 stupnu a musim zatopit. Take pouzivam moderni pomocniky, ale nastesti nejake rucni prace mi zustaly, aby moje duse zustala zdrava a neztratila radost ze zivota. 5
, - odpovědět
To přímo vybízí k filozofování. Prostě to je evoluce. Když není konkurence, vývoj ustrne. Indiáni žili na obrovské ploše v malé hustotě zalidnění. Zbývá otázka proč se to v moderní civilizaci s technologiemi tak přešvihlo? Kde je hranice mezi člověkem a přírodou? Odpověď zní- žádná hranice není, člověk je (bohužel/ bohudík) součástí přírody i se vším, co vytvořil a největším objevem vědy bude zjištění, že to všechno skvěle fungovalo, když tady věda nebyla.