Zdroj: http://www.indiani.cz/clanky/index.php?a=mokasiny-s-bocnim-svem  •  Vydáno: 14.9.2012 22:04  •  Autor: Lukáš Navrátil

Mokasíny s bočním švem

Mokasíny s bočním švemMokasíny s bočním švem jsou jedním z nejstarších známých typů mokasínů z Plání. Geograficky byl tento styl mokasínů rozšířen minimálně v západnější části severních a centrálních plání. Zcela jistě jej používaly kmeny Vran, Černonožců, Lakotů, Šošonů, Ploskohlavců, Assiniboinů, Šajenů, Mandanů, Hidatsů a většina kmenů z oblasti Plató.

Rozšíření

Podle některých hypotéz se mokasíny s bočním švěm rozšířily na pláně z oblasti Plató. Dobově předcházely typ dvoudílných mokasínů, kterým byly postupně nahrazeny. Během první a na počátku druhé poloviny 19.století (ale pravděpodobně i mnohem dříve) byly mokasíny s bočním švem jediným typem obuvi výše uvedených kmenů. Během šedesátých let 19.století začaly mokasíny s bočním švem postupně vycházet z módy a začaly být nahrazovány modernějším typem dvoudílných mokasínů.

Mokasíny s bočním švem vyšité technikou ursoními ostny omotanými koňskými žíněmi.

Konstrukce

Konstrukčně jsou mokasíny s bočním švem poměrně jednoduché. Každá mokasína sestává z jediného kusu většinou silné a pevné kůže (ve většině případů bizoní). Střih je patrný z obrázku. Mokasíny se sešily nejprve po straně. Pak se obrátily a sešil se patový šev. Přečnívající kůže na patě se pak mohla zahnout a přišít, nebo nastřihnout do požadovaného tvaru (viz obrázek). Ze způsobu zpracování přebývající kůže na patě pak bylo většinou možné určit, o jaký kmen se jedná.

Jazyk mohl být přímo integrální součástí střihu, nebo se mohl přišít extra. Většina jazyků měla trojúhelníkový, obdélníkový nebo lichoběžníkový tvar. Poslední součástí každé mokasíny byla tkanička, většinou obyčejný jelenicový řemínek.

Schema mokasínů s bočním švem včetně různých variant jazyka. Možnosti řešení patového švu.

Trvanlivost

Mokasíny s bočním švem jsou nenáročné na výrobu a také jsou pohodlné a většinou dobře sedí na noze. Jejich hlavní nevýhodou je měkká podrážka, takže je při chůzi cítit doslova každý kamínek či větvička. Také příliš dlouho nevydrží a po čase se prošlapou. Proto indiáni v některých případech přišívali k podrážce ještě dodatečný kus surové kůže, ale opravdu jen zřídkakdy.

Běžnější praxí bylo prošlapané mokasíny vyhodit a pořídit si nové. Na mokasíny s bočním švem se proto pohlíželo jako na spotřební zboží. Životnost takových mokasínů byla řádově několik málo dní. Když se vydali bojovníci na válečnou výpravu, brávali si takových mokasínů s sebou vždy několik párů do zásoby.

Kapitání Meriwether Lewis a William Clark, jejichž muži také nosili mokasíny s bočním švem, si poznamenali do deníku, že při špatném terénu prošlape muž jedny mokasíny za tři dny, v příznivém terénu pak mokasíny vydrží až deset dní.

Spodní pohled na podrážku mokasínů s bočním švem.

Obchod

Mokasíny s bočním švěm byly běžnou obuví také pro mnohé bělochy, kteří se vyskytovali v oblasti centrálních či severních plání, zejména pak lovců kožešin neboli horalů (mountainman). Horalé nakupovali mokasíny od indiánů ve velkém množství, často se jednalo o stovky párů pro větší lovecké výpravy.

Běžnou praxí bylo, že indiánky sešily pouze boční šev a patu nechaly otevřenou. Každý lovec totiž měl jinak velkou nohu. Bílí lovci si pak mohli paty dodatečně došít přímo na noze, vždy každý přesně podle své velikosti.

Mokasíny bez sešité paty. Byly určené pro obchod s tím že si je majitel došije podle své nohy. Historisches Museum Bern. Mokasíny bez sešité paty. Byly určené pro obchod s tím že si je majitel došije podle své nohy. Karl May Museum - Radebeul.

Zdobení

Některé mokasíny s bočním švem mohly být nádherně zdobené. Takové si pak jejich majitel velmi šetřil na slavností chvíle. Zdobené mokasíny také mohly být předmětem daru, nebo mezikmenového obchodu.

Zdobení mokasínů vždy záviselo na konkrétním kmeni či kulturní oblasti a také na vkusu té či oné umělkyně (zdobení prováděly vždy ženy).

Velmi běžným typem zdobení byla řada řadového stehu vedoucí nad bočním švem. Často byla zdobená oblast nártu. Ta mohla být vyšita celá, nebo jen její část. Velmi časté bylo zdobení nártu motivem tzv. "klíčové dírky", rozety s přiléhajícím lichoběžníkem. Jiným typem zdobení byly linky probíhající příčně k nártu. Ty mohly být vyvedeny korálky nebo ursoními ostny.

Ve většíně případů byly jako korálky použity pony beads, i když se na některých exemplářích objevují již první seed beads.

Mokasíny s bočním švem vyšité kombinací proplétaných ostnů - seed beads a pony beads. Snad Vrány. Sbírka zámku v Opočně. Nádherně zdobené mokasíny s bočním švem vyšité ostny a pony beads. Náprstkovo muzeum Praha. Detail patového švu mokasínů z předchozí fotografie. Mokasíny s bočním švem zdobené ursoními ostny - seed beads a pony beads. Údajně Černonožci. British Museum. Mokasíny s bočním švem zdobené ursoními ostny a pony beads. Sesbíráno poručíkem G.K.Warrenem ve vesnici Bruleů v roce 1856. Lakotové. Mokasíny s bočním švem zdobené ursoními ostny a pony beads. Sesbíráno poručíkem G.K.Warrenem ve vesnici Bruleů v roce 1856. Lakotové.

Zimní mokasíny s bočním švem

Zimní mokasíny měly téměř stejný střih, jako jejích letní varianta, rozdíl byl v tom, že se použila kožešina místo usně (nejčastěji bizon). Mokasína se musela nastřihnout pouze o něco větší, jelikož bizoní chlup zabere nějaký prostor. Mokasíny se vždy sešívaly chlupem dovnitř.

Zimní mokasíny s bočním švem. Vyrobené z biozoní kožešiny. Kožešina vždy směřovala dovnitř. Vrány.