Zdroj: http://www.indiani.cz/clanky/index.php?a=vyroba-vranich-satu  •  Vydáno: 14.9.2012 22:36  •  Autor: Lukáš Navrátil

Výroba vraních šatů

Výroba vraních šatů

Rozhodli jsme se se ženou pro výrobu ženských šatů. Zadání znělo, že musí jít o šaty typické pro Vrány ze 60.tých a 70.tých let 19.století. To je doba a kmen, na které se zaměřujeme v rámci koncepce indiánského reenactmentu.

Pro toto období jsou pro vraní ženy typické látkové šaty z převážně modrého (řidčeji červeného či zeleného) vlněného sukna s našitou "hvězdou", jak nazýváme látku typického tvaru našitou v oblasti krku a ramen. Hvězda byla téměř vždy obšita bílými seed beads. Dominantní ozdobou vraních šatu byly vždy jelení zuby (tzv. grandle), většinou našité v počtu několika set kusů. Tyto grandle byly ovšem pro svoji nízkou dostupnost (každý jelen má pouze dva tyto zuby) nahrazovány náhražkami vyřezanými z kosti, což se dělalo, zdá se, ještě v předrezervačním období. Vraní šaty jsou velmi působivé, vypadají originálně a nevím o tom, že by byť podobný design používal jakýkoliv jiný kmen.

Nejprve bylo třeba nastudovat všechny dostupné podklady, tedy zejména známé reálie, dobové fotografie, piktogramy a zápisy.

Informací není mnoho. K dispozici bylo pár desítek fotek originálních šatů, většinou bez přesnější datace, ovšem pocházející pravděpodobně spíše z pozdějšího období 80.tých a 90.tých let, což je již období rezervací.

Dobových fotografií existuje také několik desítek, ovšem opět, drtívá většina je z 80.tých a 90.tých let, což je již mimo oblast našeho zájmu. Našel jsem pouze 2 fotografie, o kterých vím, že pocházejí z 1.poloviny 70.tých let. U další si nejsem datací jistý, ale mohla by být také ze 70.tých let.

První je studiová fotografie Býčího vlka a jeho manželky Stojí s koňmi. Fotografie byla pořízena v rámci delegace Vraních indiánů do Washingtonu z roku 1873. Šaty Stojí s koňmi jsou téměř jistě z tmavomodrého sukna s bílými "selvage" konci. Bílý pruh je typicky na spodním okraji šatů a na konci rukávů. Hvězda je červená. Rukávy jsou krátké, sahají asi jen k loktům. Ozdoba ze zubů je spíše skromnější, pouze v pěti řadách a procházejí od rukávu k rukávu, přes prsa. Na ramenou zuby nejsou, což se běžně nevidí. Stejná výzdoba ze zubů, jako je vepředu je pravděpodobně i vzadu, protože téměř všechny šaty indiánů jsou zepředu a zezadu symetricky zdobené.

Stojí s koňmi a Býčí vlk

Je jasné, že tyto šaty jsou parádní a určené pro slavnostní příležitosti, jakou návštěva Washingtonu jistě byla. To dokazuje i fakt, že pod vrchními šaty má Stojí s koňmi ještě další, obyčejné z bavlněné či lněné látky. Takové šaty se používaly pro běžný táborový život, aby nedošlo k ušpinění či poškození šatů slavnostních, ozdobných. Pod slavnostní šaty se oblékaly tenčí, kalikové, téměř jako pravidlo, zdá se, na téměř všech dobových fotografiích je toto vidět.

Větší část šatů má Stojí s koňmi zakrytou kostkovaným plédem, ovšem zřejmě neskrývá žádné zajímavé detaily, maximálně pásek.Za povšimnutí stojí tzv. "hair parter", rozdělovač vlasů, který má Stojí s koňmi pověšený na krku. Jde o dřevěnou hůlku v korálkovaném pouzdře. Hůlka sloužila k vytyčování pěšinky ve vlasech a někdy i k nanášení červeného pigmentu do pěšinky.

Další fotografie byla nafocena u stejné příležitosti jako předchozí. Je na ní Železný býk s manželkou, jejíž jméno se mi nepodařilo zjistit. Šaty ženy Železného býka jsou trochu zvláštní, zřejmě opět z modrého sukna. Zdobení zuby je mnohem bohatší, než u Stojí s koňmi, což zřejmě souvisí s faktem, že Železný býk byl náčelníkem Říčních vran, měl tedy vyyšší status, než Medvědí vlk a oblečení jeho manželky by tomu mělo odpovídat.

Železný býk s manželkou

Je zde pár věcí, které mi nejsou jasné, a to především, co to má žena na pravém rameni, jaké je zakončení jejích rukávů (vypadá to, jako by byly konce přehnuté dovnitř a taky je velmi divná hvězda.

Z dalšího studia vyplynuly ještě další údaje: existují dva typy vraních šatů, jedny jsou na spodním okraji a na rukávech zakončeny bílým selvage pruhem a ty mají širší rukávy a pak druhé, které které mají užší rukávy a jsou zakončny na rukávech a spodním okraji kontrastním pruhem látky (nejčastěji červeným). Zdá se, že varianta s bílým pruhem a širšími rukávy je dobově starší, ale není to jisté.

Co se týče hvězdy, ty jsou všechny vesměs podobné a mohou být kromě lemování ještě ozdobeny pruhy seed beads uvnitř, nebo do ní mohou být našity další zuby. Co se týče rozestavění jeleních zubů, existuje více variant a druhů zdobení. Zdá se, že vraní ženy vycházely z toho, kolik měly k dispozici zubů, rozestavěly si je na šaty nanečisto, aby to dobře vypadalo a posléze je přišily koženými řemínky.

Všechny toto a další informace pro nás byly při tvorbě šatů rozhodující. Především šlo o maximální věrnost materiálů, střihu, designu, vzájemných proporcí jednotlivých částí a v neposlední řadě, jak budou šaty vypadat na samotné postavě.

Jako materiál jsme zvolili středně silné vlněné sukno, které jsme obarvili a indigovou barvu a ponechali bílý okraj, přesně stejný jako na originálních látkách. Velmi těžkým bodem bylo obarvení sukna na červeno, jelikož je velmi těžké získat odstín, který se vyskytoval v 19.století. Šaty jsou sešity lněnou nití, jako ve většině originálních případů, seed beads jsou našity opět nití. Zuby jsou napodobeniny vyrobené z pryskyřice a jsou téměř k nerozeznání od pravých grundlí. Jde o zřejmě nejlepší napodobeniny na trhu. Zubů je použito cca 400 kusů.

Velmi důležitým faktorem je výsledný efekt, tedy jak šaty vypadají na samotné postavě. Tohle je téma, kde většina hobbystů chybuje, protože nad danou problematikou nepřemýšlí. Zejména z dobových fotek a kreseb je třeba vysledovat jemné zákonitosty indiásnké estetiky, které jsou velmi důležité. Například jde o délku rukávů, jejich šířku, případně rozparky, celkovou šířku šatů, vzájemné poměry a úhly jednotlivých částí oděvu, atd.

A níže již je samotný výsledek, posuďte sami, jestli se šaty povedly nebo ne.

img img