Zdroj: http://www.indiani.cz/clanky/index.php?a=dobovy-interier-typi-v-bizonich-dobach  •  Vydáno: 15.9.2012 8:56  •  Autor: Lukáš Navrátil

Dobový interiér týpí v bizoních dobách

Dobový interiér týpí v bizoních dobáchJak vypadal interiér týpí v bizoních dobách? Jak to bylo s liningem? S lenoškami? Kam se dával štít, kam zbraně? Čím byla pokryta zem? Jak to bylo s ohništěm?

I když neexisuje prakticky ani jedna detailní fotografie nebo obrázek interiéru týpí z předrezervačních dob, domnívám se, že je možné jej zrekonstruovat poměrně přesně.

Vycházím přitom z následujících informačních zdrojů:

Psané záznamy

Mám na mysli záznamy bělochů, kteří pobývali nějakou dobu v předrezervačních indiánských týpích a popsali jejich interiér, nebo vzpomínky samotných indiánů, kteří popisovali život v bizoních dobách. Tyto záznamy jsou velmi cenné a někdy i velmi detailní.

Fotografie či obrazy z předrezervačního období

Bohužel jich existuje jenom pár a nejsou detailní. Různé detaily se dají spíšet tušit.

Fotograife z rezervačního období

Existuje jich více a často jsou i detailní, ovšem pocházejí z období, kdy bizoní kultura a s ní spojený životní styl již neexistovaly. S usazením v rezervaci se změnil i životní styl indiánů plání a s ním i interiér týpí. Přesto lze z těchto novějších interiérů odvodit ledacos o interiérech předrezervačních.

Praxe táboření v týpí a selský rozum

Podlaha

Většina psaných záznamů hovoří o celé řadě bizoních kožešin přítomných v týpí. Dá se předpokládat, že velká část podlahy týpí byla pokryta bizoními kožešinami. Na nich se v týpí sedělo i spalo, bizoními kožešinami se lidé na noc zakrývali nebo si je přehodili přes sebe, když jim bylo chladno. Thomas Leforge v knize Memoirs of White Crow Indian píše, že když se vrátil raněný z válečné výpravy, nakupily ženy v týpí hromadu bizoních kožešin, o které se v sedě opřel.

Dá se předpokládat, že postupem času byly bizoní kožešiny nahrazovány Hudson's Bay a dalšími dekami. Rezervační fotografie interiérů ukazují, že prakticky větišna podlahy v týpí, s výjimkou ohniště a jeho okolí, je pokryta nějakými tkaninami, dekami nebo závěsy. Bizoní kožešiny zde již vůbec nejsou. Dá se naopak předpokládat, že v bizoních dobách ležely téměř všude na zemi bizoní kožešiny, nebo částečně také deky, závěsy nebo rohožky.

Obrázek předrezervačního vraního interiéru týpí od Billa Holma Interiér vraního týpí. Počátek 20.století.

Ohniště

Poloha ohniště je dána průmětem kouřového otvoru. V našich končinách máme ve zvyku vykopávat ohniště do země a obkládat jej kameny. Je to trampský či tábornický zvyk, který má za účel zabranit rozšíření ohně a také možnost ohniště zakrýt drny, když táboření skončí.

Dobové prameny naznačují, že se oheň většinou rozdělával přímo na zemi a neohraničoval se kameny. A to jak uvnitř týpí, tak i při vaření venku. Praxe ukázala, že oheň rozdělaný přímo na zemi vyhřeje týpí lépe, než oheň rozdělaný v díře. Indiáni neměli žádný důvod kopat díru na ohniště, ani jej ohraničovat kameny, ani ohniště po opuštění tábořiště zakrývat.

Fotografie týpí Ploskohlavců z počátku 20.století. Oheň byl rozdělán přímo na zemi. Detail ohniště z interiéru Šošonského týpí na fotografii z toku 1878. Ani zde nejsou kolem ohniště kameny ani není ohniště v díře. Fotografie interiéru týpí kmene Vran s ohništěm přímo na zemi bez hraničních kamenů a vykopané hlíny.

Trojnoha na vaření

V předrezervačních dobách se k vaření používala pouze trojnoha, na kterou ze zavěšoval kotlík. Tyto trojnohy jsou vidět jak na dobových předrezervačních fotografiích, tak i na rezervačních a dokonce i na starých obrazech z 1.poloviny 19.století. Za hezkého počasí se vařilo často venku, ale jindy se muselo vařit uvnitř týpí. Trojnohy nad ohništěm zcela nepochybně byly součástí interiéru. Pravděpodobně šlo o trojnohy dřevěné. Kovové trojnohy byly těžké, což znamenalo další zvýšenou hmotnost při transportu. Dřevěná trojnoha se dala rychle vyrobit ze tří klacků, které se našly na místě nového tábořiště.

Fotografie týpí Vran z roku 1871.Trojnoha na vaření je dobře viditelná. Fotografie týpí Bělošského koně (Lakota) z roku 1891.Trojnoha na vaření je dobře viditelná. Fotografie týpí Šošonů z roku 1878 s viditelným ohništěm a trojnohou na vaření.

Lenošky

Lenošky jsou tradičním prvkem týpí. Zmínky o nich se vyskytují již v první polivně 19.století, navíc je na svých obrazech zachytil i Karl Bodmer (interiér mandanské polozemnice). Rozložené lenošky se vyskytují i na rezervačních fotografiích, zejména černonožských interiérů týpí. Zdá se, že některé kmeny lenošky velmi preferovaly, jiné je nepoužívaly téměř vůbec, nebo jen minimálně.

Praxe ukázala, že lenošky jsou pohodlné, ale také zabírají v týpí mnoho místa. Lenošky byly v bizoních dobách spíše věcí luxusu a ne každý si je mohl dovoliv zhotovit, koupit, ale zejména transportovat. Bohatší lidé měli i více lenošek v týpí, zatímco chudí neměli často ani jednu.

Lenošky, pokud byly v týpí k dispozici, byly často smotané a složené a vytahovaly se pouze občas, když byly potřeba, zejména jako pohodlné sezení pro návštěvu a podobně. Domnívám se, že zvyk permanentního rozložení lenošek v týpí do protilehlých párů, jak je často zvykem u českých táborníků, je zlozvyk zažitý od zjednodušených stereotýpů Reginalda Laubina, který nerozlišoval rezervační a předrezervační dobu a do určité míry také realitu a fikci.

Lenošky v týpích Černonožců. Konec 19.století. Lenška v černonožském týpí. Konec 19. nebo počátek 20.století.

Odkládací trojnohy

Na rezervačních fotografiích zejména vraních interiérů jsou často vidět nízké dřevěné trojnožky, které evidentně sloužily na odkládání drobných částí oblečení a dalších předmětů, například pásků, klobouků, provazů, šátků, zrdcátek a podobně. Takové trojnožky jsou velmi praktické a je možné, že byly v týpí i v předrezervačních dobách, i když jsem o tom jinde nenašel žádný záznam.

Vraní interiér s odkládací trojnohou. Foto F.Miller. Počátek 20.století. Vraní interiér s odkládací trojnohou. Foto F.Miller. Počátek 20.století.

Parfleše, tubusy a tašky

Parfleše byly nejběžnějším kusem dobového týpiového "nábytku". Vyskytují se ve většině dobových popisů, stejně jako na předrezervačních fotografiích. Parfleše se skladovaly v místě, kde se lining dotýká země. Často se jimi zatěžoval lining. Tam také parfleše nejméně překážejí. Týpiové tašky se skladovaly na stejném místě, jako parfleše, často ležely na parfleších.

Vraní interiér na fotografii F. Millera z počátku 20.století. Uložení parfleší a tašek je dobře patrné.

Na některých rezervačních fotografiích jsou vidět tubusy zavěšené na liningu nebo na týpiových tyčích. Společně s plochými taškami jsou pak vidět zavěšeny na trojnohách vně týpí, společně s medicinovými vaky, štíty nebo třeba i s toulcem. Za dobrého počasí se mohla trojnoha i s věcmi nechat venku, za špatného počasí se mohly předměty z trojnohy přemístit do týpí. V takovém případě se mohly přesunout i s trojnohou, nebo se mohly věci z trojnohy přestěhovat na horní část liningu nebo nad něj, na týpiové tyče.

Černonožský interiér. Tubus je zavěšen na týpiové tyči. Počátek 20.století. Černonožský interiér. Tubus je zavěšen na týpiové tyči. Počátek 20.století.

Štíty, medicinové vaky, toulce

Štíty, stejně jako medicinové vaky se věšely na lining či týpiové tyče. Za pěkného počasí se pak dávaly ven na trojnohu. Medicinové vaky se pak mohly věšet na provazy jistící týpí, na týpiové tyče opřené za tímto účelem o týpí nebo na travois, opřená zezadu o týpí. Toulce se věšely na lining (kresba od A.J.Millera), předs den ven na trojnohu.

Štít zavěšený na liningu. Vrány počátek 20.století. Foto F.Miller.

Lining

Bílé látkové a přesně padnoucí liningy, sešité z pravidelných lichoběžnkíků, jak se vyrábí dnes, byly v bizoních dobách neznámé. Kožené liningy se vyráběly z bizoních kůží sešitých k sobě tak, že se mírně stáčely. Později byly nahrazovány látkami, zejména šlo o vzorované bavlněné látky, kytičkované, proužkované, kostičkované nebo jinak vzorované. Lining byl tvořen obdélníky z těchto látek připevněných v horní části k tyčím a dole zatížených parflešemi a dalším vybavením týpí. Obdélníky se navzájem překrývaly. Sousední pole liningu měly zcela odlišné vzory potisku.

Liningy se nejčastěji v horní části připevňovaly k tyčím, nebo k provazu, napnutému mezi tyče. Obskládání horní části liningu všemožnými předměty, jak to dělají čeští i zahraniční hobbysté, bylo v bizoních dobách neznámé.

Většina předmětů denní potřeby byla uschována v parfleších a v taškách, či jiných přepravních zavazadlech. Pouze nejčastěji používané či právě odložené věci mohly být přehozeny přes horní hranu liningu nebo na odkládacích trojnohách. Za bizoních dob, kdy se stále bojovalo a lovilo, bylo třeba být připraven na rychlé stěhování a přesun tábora. Dekorativní výstavky na liningu proto nebyly myslitelné. Většinou se na něm vyskytoval pouze štít (pokud majitel nějaký měl), možná toulec či nějaký tubus nebo plochá taška.

Černonožský interiér s typickým látkovým liningem. Vraní interiér. Foto R.Throssel - počátek 20.století. Vraní interiér. Foto R.Throssel - počátek 20.století. Vraní interiér. Foto F.Miller - počátek 20.století.

Plenty

Thomas Leforge, který žil mnoho let s Vraními indiány napsal, že se na noc někdy napínaly napříč týpí ve výšce liningu provazy, na které se zavěšovaly látkové obdélníky. Tyto plenty měly za cíl vytvořit v rámci týpí jakési "separé", několik v rámci možností oddělených prostorů. To bylo žádoucí zejména v případě, kdy v týpí bydlelo více lidí, například mladí manželé s některými s jejich rodičů, nebo vícero příbuzných. Plenty tak vytvářely pocit určitého soukromí (v rámci možností).

Další předměty v týpí

Na dobových předrezervačních fotografiích a obrazech jsou vidět v interiérech týpí dále:

-sedla
-látkové pytle všemožných velikostí. Jde o pytle od mouky, kávy, cukru a dalších komodit, nebo o přešité povlečení, plachty krytých vozů a podobně. Zdá se, že velké množství těchto pytlů a pytlíků bylo běžné.
-dětská nosítka
-nábojové pásy se střelivem
-různé kotílky
-deky
-palivové dříví
-pušky
-skledněné lahve

Fotografie a obrázky interiérů týpí před rokem 1880

Vraní interiér na fotografii W.H.Jacksona z roku 1871. Oblast řeky Yellowstone. Šošonský interiér na fotografii W.H.Jacksona z roku 1878. Týpí kmene Arapaho z roku 1870. Týpí kmene Vran ze 70.tých let 19.století. Tábor na řece Yellowstone. Dívka z kmene Šajenů uvnitř týpí. Kresba poručíka P.Aberta z roku 1846. Moderní rekonstrukce vraního interiéru ze staré doby. Bill Holm.