Zdroj: http://www.indiani.cz/clanky/index.php?a=vyrobky-ze-surove-kuze.typy-tvary-velikosti-a-jejich-pouziti  •  Vydáno: 15.9.2012 9:03  •  Autor: Lukáš Navrátil

Výrobky ze surové kůže. Typy, tvary, velikosti a jejich použití.

Výrobky ze surové kůže. Typy, tvary, velikosti a jejich použití.Obecný přehled výrobků ze surové kůže indiánů plání, jejich rozdělení, použití, tvary, funkce, přeprava a podobně.

Surová kůže

Surovou kůží mám na mysli kůži z vysoké zvěře či bizona, vyschlou, tvrdou, oškrábanou od srsti na vnější straně a tuku, masa, šlach a blan na vnitřní straně.

Originální indiánské schránky ze surové kůže. Používaly se na transport oblečení jídla a dalších věcí. Na obrázku jsou parfleše cylindr tubus a tašky. Cylindry a ploché tašky s posvátnými předměty visí na dřevěné trojnoze. Fotografie E.Curtis.

Použití výrobků ze surové kůže za starých dob

Za starých bizoních časů na pláních používali indiáni výrobky z nevydělané bizoní kůže v týpí jako my dnes používáme nábytek. Na starých, dobových fotografiích lze takových výrobků ze suroviny vidět mnoho, stejně jako na fotografiích z muzeí. Jelikož život prérijních kočovníků byl ovlivněn neustálým stěhováním se za potravou, bylo nutné všechno oblečení, ozdoby i jídlo a další nezbytné věci stěhovat ve tvrdých a pevných obalech, které uchránily indiánské propriety při stěhování před poškozením či úplným zničením. Na základě potřeby různých tvarů pro různé typy obsahu vzniklo postupně několik různých typů schránek z nevydělané kůže.

Parfleše

Jedním z nejstarších známých tvarů schránek ze surové kůže jsou parfleše. Slovo "parlfeš" je přepis z francouzského par fleche, což znamená „odvrátit šíp“. Toto označení má odrážet skutečnost, že parleše jsou tak tvrdé a pevné, že je nemůže prostřelit ani šíp. Parfleše jsou známy od poloviny 18. století a ani do konce 19.století příliš nezměnily tvar ani funkci. Jedná se o vlastně o takové „obálky“, s kraji zahnutými dovnitř, které se svazují koženými řemínky. Parfleše se dělaly vždy v páru a sloužily pro úschovu šatů, jídla i předmětů denní potřeby. Parfleše se přepravovaly nejčastějí na travois (smyk z tyčí, připevněný ke koni). V týpí se parfleše umísťovaly zpravidla po obvodu liningu.

Velikost parfleší se lišila kmen od kmene, nejmenší parfleše byly asi 60 cm dlouhé, největší mohly mít přes metr. Šířka se pohybovala kolem 30 centimetrů. Parfleše byly zdobené malovaním na horních panelech a to vždy tak, že každá ze dvou částí nesla identickou malbu. Některé parfleše byly malovány také na spodní straně, většinou se jednalo pouze o linky spojující na spodní straně malbu horních panelů nebo o menší vzory. Některé parfleše, zejména kmenů jižních plání měly malované také vnitřní zahnuté části. Dalším typem zdobení parfleší bylo zdobení vyškrábáváním, kdy byly z chlupové strany odstraněny chlupy a do tmavohnědého epidermu byla aplikována technika vyškrábávání. Vyškrabáváných parfleší se dochovalo velmi málo, asi kolem 20 kusů celkem, zejména vraního původu. Historie vyškrabávaných parfleší není tak dobře zmapovaná jako historie a vývoj parfleší malovaných, někteří odborníci však soudí, že tento typ zdobení předcházel zdobení malováním.

Dvě různé lakotské parfleše z období mezi léty 1860-1870. Pro Lakoty je typická kombinace syté červené modré a žluté barvy. Šajenská parfleš s typickým vzorem. U Šajenů dohlížel na výrobu parfleší posvátný spolek "Vyvolených žen". To je jedním z důvodů vysoké kompaktnosti šajenských vzorů na surové kůži. Parfleš z oblasti Plató. Parfleš zdobená technikou vyškrábávání. Takovéto parfleše jsou velmi vzácné. Do současné doby se dochovalo jenom málo takových kusů. Černonožská žena v týpí. Všimněte si parfleší. Fotografie E.Curtis. Parfleše sbalené na cesty na koňském smyku. Fotografie E.Curtis.

Cylindry

Jedná se o válce, většinou uzavřené z obou stran víky, někdy ozdobené třásněmi. Cylindry se vyráběly vždy v páru a sloužily k uchovávání různých ozdob, čelenek, čapek, fléten, případně k úschově různých medicinových a posvátných předmětů. Výška cylindrů se pohybovala kolem 50 až 60 cm, některé futrály na čelenky mohly být až 70 cm vysoké (tzv. tubusy), průměr cylindru se pohyboval kolem 15 až 20 cm. Zdobení cylindrů malbou se lišilo kmen od kmene, obecně se ale dá rozdělit do dvou kategorií, na cylindry které mají zdobenou pouze přední viditelnou část (používaly zejména Vrány a kmeny Platau) a na cylindry, které byly malovány celé (např. lakotské). Některé cylindry byly zdobeny třásněmi a některé ne.

Vraní cylindr ze 70-tých let 19.století. Vraní cylindr cca 1880. Cylindr z oblasti Plató. Cylindr zavěšený na dřevěné trojnoze. Fotografie E.Curtis.

Ploché tašky

Ploché, obdélníkové, častěji však čtvercové tašky sloužily podobně jako cylindry ke dvěma různým účelům, k praktickým (uchovávání a transport drobných věcí, jako např. šicích potřeb, šlach, případně byly používány jako zásobárna jídla, např. sušeného masa při delších, např. válečných výpravách) a k medicinovým účelům (zejména uchovávání posvatných předmětů nebo bylin).

Obecně se dají podle vzhledu rozdělit na tašky opatřené po stranách třásněmi a na tašky bez třásní. Někteří autoři uvádějí, že tašky s třásněmi sloužily k uchovávání posvátných medicinových předmětů a naopak tašky nezdobené třásněmi sloužily pro úschovu praktických potřeb. Jiní autoři tvrdí, že tašky s třásněmi patřily mužům a tašky bez třásní ženám, ovšem dle mého názoru nelze takto rozdělení tašek generalizovat, jelikož každý kmen měl svá specifika, která se mohla kmen od kmene značně lišit. Velikost hran plochých tašek se pohybovala od 25 cm výše, některé tašky mohly být velké až 40 cm. Za zmínku stojí fakt, že Šajeni, jak severní tak i jižní nikdy nevyráběli ploché tašky s třásněmi, zatímco tašky jejich sousedů, Lakotů a Arapahů byly často hustými třásněmi ozdobeny. Kromě zdobení třásněmi byly ploché tašky dekorovány malbami nebo vyškrábáváním na přední, prípadně i zadní straně.

Plochá arapažská taška z roku cca 1850. Je zdobená malbou třásněmi poníkovými korálky a ursoními ostny. Plochá taška z náhorní plošiny pocházející ze 30tých let 19.století. Šajenská plochá taška s typickým vzorem spolku "vyvolených žen". Všimněte si černohnědé linky lemující vzor. Šajeni pravděpodobně nikdy nedělali ploché tašky s třásněmi. Plochá taška zdobená vyškrábáváním. Velmi vzácný artefakt pocházející z 30-tých let 19. století z východních plání (snad Ponka??).

Krabice

Krabice ze surové kůže vyráběli výhradně Lakotové, jako napodobeniny bělošských dřevěných beden. Bylo to však již v dobách v dobách, kdy byli definitivně usazeni ve vyhrazených rezervacích, tedy v 80tých a 90tých letech 19.století. V té době také již k přepravě v rezervaci indiánům nesloužil smyk (na který se dobře umisťovaly parfleše), nýbrž dvou až čtyřkolé vozíky, které se zapřahaly za koně a na kterých se šikovně přepravovaly právě krabice.

Krabice byly široké něco pod 50 cm a boční hrany byly asi 25 cm dlouhé. Krabice, stejně jako parfleše, cylindry i medicinové tašky byly vyráběny v párech, samostatné kusy se téměř nevyskytovaly. Příčina byla pravděpodobně především duchovní a vycházela ze současné duality i jednoty celého vesmíru. Stejně jako každá síla i jev má dvojí aspekt (stáří-mládí, černá-bílá, život-smrt, duch-hmota), symbolizovala párovost obalů ze suroviny tuto vlastnost vesmíru. Tak jako se protiklady v duchovním světě slučují do jednoty, jsou i dvě stejné parlfeše nebo krabice symbolem dvojího vyjádření jednoho principu.

Krabice byly zdobeny malováním, a to na všech viditelnách stranách, tedy na všchech kromě spodní. V některých případech byl použit stejný vzor na všechny strany s tím, že na bočních menších stranách byl vzor upraven, nebo zmenšen, případně byl na čela krabice použit alternativní vzor. Některé krabice byly ještě ozdobeny na bočních hranách kusy červeného nebo modrého sukna.

Lakotská krabice ze surové kůže. Vzor s americkými vlaječkami je typická rezervační taškařice. Lakotská krabice ze surové kůžě pocházející z rezervačního období. Rezervační výstavka rukodělných prací lakotských žen. Na zemi je vidět spousta krabic a parfleší.

Vzory na surové kůži

Vzory maleb na surové kůži pocházely, nebo byly odrazem duchovního světa a měly tudíž posvátný význam. U některých kmenů existovaly spolky žen, jehož příslušnice jako jediné mohly provádět takové malby. Tyto ženy byly často šamankami a dohlížely na kvalitu zpracování výrobků ze suroviny a na dodržování kontinuity vzorů, což mělo za důsledek vysokou kompaktnost vzorů v rámci jednotlivých kmenů.

Recyklace výrobků ze surové kůže

Jistě ne náhodou jsou indiánské kmeny uváděny do souvislosti se sepětím s přírodou, s nekonzumním stylem života a se stoprocentní využitelností všech zdrojů. Jako typický příklad k podepření tohoto faktu nám může posloužit i využití starých a opotřebovaných parfleší pro výrobu dalších předmětů. Jelikož parfleše sloužily jako obaly k transportu mnoha věcí a vzhledem k faktu, že se kočovná indiánská rodina dosti často stěhovala, docházelo k velmi rychlému a silnému opotřebení parfleší. Pokud již takový pár parfleší dosloužil, nebyl vyhozen, ale rozřezán k použití pro další výrobky, jako např. korpusy na pouzdra na nože, podrážky na mokasíny, nebo jako součásti tanečních závěsů. Ve velké části případů byly použity části, které původně nesly malbu.

Šajenské pouzdro na nůž vyrobené ze staré parfleše.

Další výrobky ze surové kůže

Tvary a formy, které jsem popsal výše zahrnují podstatnou část produkce „obalového materiálu“ indiánů plání, jsou zde však ještě další artefakty, které využívají nevydělanou kůži, jako pouzdra na nože, mokasíny, taneční závěsy, stínítka hlavy apod.

Pouzdra na nože

Většina prérijních pouzder na nože byla vyrobena z nevydělané kůže, která tvoří korpus pouzdra a poskytovala mu tvrdost a tvar. Některá takto vyrobená pouzdra byla pak ještě obalena jelenicí (buď s výšivkou nebo i bez výšivky), jiná byla ozdobena malbou na surové kůži, ale jsou také známy exempláře, kdy byl korpus vyroben ze staré parfleše, z oblasti, kde byla malba. Velmi vzácnými exempláři jsou pouzdra na nůž zdobená vyškrabáváním.

Pouzdro na nůž z centrálních nebo severních plání. Pouzdro na nůž zdobené vyškrabábáním a výšivkou z ursoních ostnů. Pochází z východních plání z přelomu 18.a 19.století.

Podrážky na mokasíny

Podrážky k mokasínům byly vyráběny ve většině případů ze silné nevydělané kůže, často byl k tomuto účelu použit kus staré parfleše. Proto můžeme na některých mokasínech vidět (zvenku nebo i zevnitř mokasíny) podrážku s částí malby, která původně zdobila nějakou parfleš.

Mokasíny s podrážkou ze staré parfleše - všimněte si zašlé malby.

Korpus pro taneční závěsy

I v tomto případě byly často používány části starých parfleší, v mnoha případech nesoucí část malby z vyřazené parfleše.

Korpus na taneční závěs nesoucí zřetelnou malbu

Ostatní

Mezi další výrobky z nevydělané kůže patří také různé postroje na koně, pouzdra na kopí nebo stínítka na hlavu, ale to už je velmi specifická záležitost. Tolik asi obecně o použití, funkci a tvarech surové kůže u indiánů plání.

Doporučená literatura

The American Indian Parfleche - A Tradition of Abstract Painting, Gaylord Torrence
The Indian Rawhide, Mable Morrow