Zdroj: http://www.indiani.cz/clanky/index.php?a=vyber-vhodne-kuze-na-braintanning  •  Vydáno: 15.9.2012 10:03  •  Autor: Lukáš Navrátil

Výběr vhodné kůže na braintanning

Výběr vhodné kůže na braintanningVýběr vhodné kůže je zcela zásadní pro dosažení uspokojivých výsledků v braintanningu.

Braintanning, činění kůží mozkem, sestává z cca 8-10 postupných kroků. Z nich jsou asi čtyři nebo pět zásadních pro konečnou kvalitu výsledného produktu. Během své praxe jsem nejvyšší důležitost přisuzoval postupně různým krokům. Nejprve správnému valchování, poté oškrábání a nakonec mozkování. Po dlouhém bádání, mnoha pokusech a omylech jsem dospěl k názorzu, že všechny tyto kroky jsou důležité, ale ne zásadně. Nejdůležitější je totiž samotný výběr kůže. S nevhodnou kůži můžete provést všechny činící kroky mistrovsky, výsledek bude přesto mizerný. Naopak i s nedostatečnou praxí je možné dojít slušnému výsledku, pokud je k dispozici kvalitní vstup, kvalitní kůže.

Začátečníci mají často pocit, že je kůže jako kůže. Většinou jsou rádi, že vůbec nějakou seženou. V kůžích jsou ale velké rozdíly, co do pohlaví a věku zvířete, stravy, oblasti výskytu, typu usmrcení a v neposlední řadě způsobu stažení. Všechny tyto faktory mají na kvalitu kůže vliv.

Správný výběr kůže je zásadní. Proces činění mozkem je časově a fyzicky velmi náročná a namáhavá práce. Při nevhodném výběru kůže množství nezbytného času a energie na vyčinění neúměrně narůstá a může se až zněkolikanásobit. Naopak při správném výběru kůže jde vše hladce.

Rozeznat vhodnou a nevhodnou kůži k činění není snadné. Naučit se to vyžaduje dlouhodobou praxi. Pokusím se zde popsat několik zásad, kterými by se měl výběr kůží na braintanning řídit.

Pokud je to možné, vyhněte se následujícím typům kůží

1) Kůže nevhodné k činění

-Kůže ze starého kusu - tuhá a řídká vlákna, bude se obtížně činit, nebude kvalitní
-Kůže z dospělého samce - většinou velmi silná, tuhá vlákna, problémy s mozkováním a měkkčením

2) Špatně stažené kůže

-Asymetrický tvar - kůže je stažena špatně, takže nemá nemá přirozený tvar. Do určité míry to lze tolerovat, pokud přirozený tvar nevyžadujeme

- Pořezaná masova strana - z 90% nejčastější problém. Je způsoben neodborným stahováním, při kterém dojde k pořezání masové strany nožem. Někdy jdou zářezy i skrz. Většina myslivců a něteří řezníci nemají ponětí o tom, jak správně stahovat kůži. Nebo spěchají, případně jim na kvalitě kůže nezáleží. Myslivci totiž dostanou za pořezanou kůži zaplaceno stejně, jako za nepořezanou.

Sporadický a mělký zářez na kůži není až takový problém, nicméně některé kůže jsou dořezané po celé ploše, na činění nepoužitelné. Kůže je v místech zářezů narušená a zeslabená a hrozí její protržení. Zářezy jsou i po vyčinění zřetelně viditelné na masové a někdy i chlupové straně. Je to ošklivé a nejde to odstranit.

-Největší past spočívá v tom, že na usušené surové kůži jsou zářezy vidět málo, nebo vůbec. Vyniknou, až se kůže namočí.

3) Kůže s přirozenými poškozeními a vadami

-Díry nebo důlky po střečcích - budou vidět na hotové kůži, na surové jdou někdy odhalit, ale někdy ne

- Zranění, šrámy - některé kůže mají jizvy, například stopy po boji, nebo zranění o dráty, apod., bohužel se objeví až po odstranění chlupů

-Podkožní paraziti - většinou se jedná o ložiska, viditelná na masové straně kůže

Detail pořezané masové strany. Jeden zářez je tak hluboký že jsou vidět i kořeny chlupů. Masová strana silně pořezané kůže - důsledku neodborného a necitlivého stahování.

Jaké kůže jsou tedy vhodné?

Kůže z mladších samic nebo z dorůstajících mláďat. Kůže by měly být zcela bez zářezů a měly by mít přirozený tvar. Neměly by nést stopy po jakémkoliv poškození nebo parazitech. Měly by být poměrně měkké a krk by neměl být o mnoho silnější, než zbytek kůže.

Jak prozkoumat stav kůže?

Záleží na tom, v jakém stavu jsou kůže, které budete prohlížet.

1) Čerstvě stažená kůže

Taková kůže má po stáhnutí přirozenou vlhkost. To je idální stav, kdy můžeme kůži prohlédnout. Většina vad na ní bude dobře vidět, zejména zářezy po stahování.

2) Nasolená kůže

Nasolená kůže je problém, protože není vidět masová strana a tudž aní případné díry a zářezy. Takové kůži je lepší se vyhnout.

3) Usušená kůže

Přijatelná varianta, většinou se dá poznat tvar kůže, velikost a přítomnost děr. Horší je to se zářezy po stahování. Kůže se při schnutí stáhne a zářezy z větší části zmizí. Proto je třeba zkoumat kůže velmi pečlivě, na dobrém světle, jestli nemají stopy po zářezech. Někdy jsou schovány pod vrstavami tuku a zbytků masa.

Kde kůži sehnat?

1) Domluvit se s myslivci

To je většinou nejhorší varianta, protože nemáte kontrolu nad tím, co vám myslivec přinese. Většinou to bude nějaká kombinace případů, před kterými jsem varoval, starý kus a ještě pořezaný. Takovou kůži je lepší spíše hned vyhodit, než se s ní trápit při činění. Jenom se sedřete a výsledek nebude stát za nic.

Pokud má myslivec dobrou vůli a je ochotný k domluvě, nebo je to dobrý známý, může se snažit vám vyhovět a dát pozor při stahování kůže, aby ji nepoškodil. Třeba se mu to i povede, ovšem ani zde není zaručeno, jaký kus střelí, jestli bude vhodný na činění.

2) Koupit kůži od překupníků

Zde je výhoda, že si většinou můžete vybrat z více kusů, které má dealer k dispozici. Pokud budete mít štěstí, vyberete dobré kusy.

3) Koupit kůži ve firmě zpracovávající kůže

-Tady je výhoda, že si většinou můžete vybrat z ohromného množství kůží. Některé podniky, vykupující vysokou provozují vlastní stahování zvěře, pomocí stojů, takže stáhnutí je perfektní.

4) Udělat si známost v oboře nebo velkochovu

Znám případy, kdy lidé vykupují kůže od chovatelů vysoké. Zvířata jsou porážena na maso v mladém věku a kůže z tohoto období jsou ideální. Většinou jsou zvířata ošetřena proti parazitům a mají kvalitní stravu a na kůžích je to poznat. Stačí si pak zajistit, aby byla kůže kvalitně stažena. V ideálním případě si můžete kůži stáhnout sami.

Faktory ovlivňující kvalitu kůže

1) Pohlaví

- Kůže ze samic se činí snáze a jsou měkkčí, tenčí a poddajnější, než ze samců. Samičí kůže jsou také rovnoměrnější v síle řemene.Někteří braintanneři činí pouze kůže ze samic. Například indiáni plání činili do měkka pouze kůže z mladých bizoních krav. Snažit se činit býky by byla jen ztráta času a energie. U mláďat se rozdíly mezi pohlavími ještě neprojevují.

2) Věk

- Čím starší kus, tím hůře se kůže činí tím více je kůže nerovnoměrná v síle řemene. Kůže ze starých kusů mají řidčí vlákno, takže nejsou tak kvalitní.

3) Strava

- Kvalitnější strava znamená kvalitnější kůži

4) Roční období

- Letní kůže mají silnější řemen a řidší chlup, zimní kůže mají tenčí řemen a hustší chlup.

TIP: Pokud chcete činit kůži na výrobu indiánských replik, vyhněte se zejména kůžím se zářezy po stahování a s důlky po střečcích. Na dobových indiánských originálech není nic podobného vidět.

Kvalita kůže vzhledem k typu zvěře

Jelen:

Kůže střední až nízké kvality, zejména díky řídkým vláknům. U nás se používá hojně, protože je dostupná a velká. Rovnoměrnost síly řemene může kolísat, ale dají se najít kusy s velmi rovnoměrnou sílou.

Srnec:

Kvalitní a hutná kůže, velmi hustá vlákna. Dobrá dostupnost suroviny. Nevýhodou je velmi malý rozměr.

Daněk:

Podobná kůže jako jelen, možná trochu více nerovnoměrná v síle řemene.

Muflon:

Poměrně kvalitní kůže, velmi rovnoměrná v síle řemene. Malé rozměry, omezená dostupnost.

Koza:

Jedna z nejcenějších kůží. Velmi tenká, velmi jemná a zároveň pevná. Asi nejlepší co se týče rovnoměrnosti síly řemene. Ovšem obtížně se zpracovává, protože je velmi tenká, hrozí nebezpečí perforace při mokrém i suchém škrábání.

Jak to bylo u indiánů?

Indiáni měli v předrezervačních dobách tu výhodu, že si mohli kůže vybírat. Zpracování kůží byla jedna z hlavních povinností žen po celé generace, a jistě měly dostatek zkušeností, které kůže je vhodné činit, na jaký projekt je použít a kterým se naopak vyhnout.

Pokud si mohli indiáni vybrat, zabíjeli spíše mladší kusy, které mají i vhodnější kůži k činění a také měkkčí a chutnější maso. V případě hromadného lovu, jako byly například bizoní skoky, nebo ohrady na vidlorohy atp. jistě brali na činění pouze kůže z mladších kusů. Takové kůže se mohem snáze činí a jsou tenčí.

Co se bizonů týče, na činění plášťů se používaly pouze kůže z mladých krav. Činit kůže z býků by vyžadovalo neúměrné množství energie a poměr námaha/přínos by byl velmi nepříznivý.

Další výhodou bylo stahování. Indiánky nebo indiáni si zvířata stahovali sami. Většinou této práci věnovali patřičnou pozornost. Zářezy na masové straně kůže se na indiánských originálních výrobcích z 19.století prakticky nevidí.

Jistou výhodou byla i čerstvost kůže, která se činí a zpracovává nejlépe. Pokud musí kůže schnout a znovu se namáčet, nikdy již nezíská takovou vláčnost, jako čerstvá.