Zdroj: http://www.indiani.cz/clanky/index.php?a=karabina-springfield-trapdoor-1873  •  Vydáno: 15.9.2012 10:30  •  Autor: Lukáš Navrátil

Karabina Springfield Trapdoor 1873

Karabina Springfield Trapdoor 1873Karabiny Springfield Trapdoor patří společně s Winčestrovkami, Sharpskami, Spencery a Rolling Blocky k typickým zbraním, které zasáhly do epizody dobývání amerického západu, zejména do oblasti indiánských válek na pláních. Byly to právě karabiny Springfield Trapdoor 1873, se kterými bojovali vojáci 7. kavalerie v bitvě u Little Big Hornu v roce 1876.

Výzbroj US Army

Až so roku 1873 neexistovala v americké armádě jednotná výzbroj. Vojáci byli vybaveni směsicí nejrůznějších pušek, revolverů a pistolí. U kavalerie to byly zejména karabiny Sharps, Spencer a také starší pušky Springfield, různé modely revolverů a pistolí Colt a Remington. Různé modely zbraní měly různé ráže, což výrazně komplikovalo zásobování municí.

Výběrové řízení

Velení americké armády se rozhodlo tento zmatek vyřešit zavedením jednotné výzbroje. V roce 1872 bylo vypsáno výběrové řízení na novou armádní pušku a revolver, vše na jednotný náboj. Specifikace na pušku i revolver zněla tak, aby měly zbraně velmi vysoký výkon, dostatečně velkou ráži a efektivní dostřel , aby byly spolehlivé a snesly i zátěž nepříznivých podmínek (vhlko, prach, bláto) a relativně špatného zacházení.

Do soutěže se přihlásila většina renomovaných výrobců. Testovány byly pušky Winchester, Sharps, Spencer, Remington, Springfield a dokonce i některé anglické značky.

V soutěži nakonec zvítězila mezi dlouhými zbraněmi jednoranná puška Springfield Trapdoor vzor 1873. Hlavními důvody byla její nízká cena, celková robustnost (pažbu bylo možné použít jako kyj), odolnost vůči polním podmínkám (prach, bláto, písek, vlhkost) a špatnému zacházení (prostí vojáci nebyli žádní jemní intelektuálové) a v neposlední řadě velmi výkonný náboj 45-70 Government.

Karabina Springfield Trapdoor 1873. Karabina Springfield Trapdoor 1873.

Konkurenční pušky, jako například opakovací winčesterovky byly armádou odmítnuty kůvli příliš subtilní stavbě (obyčejný voják by ji rozbil), málo výkonné munici, vysoké citlivosti na polní podmínky a také díky vysoké ceně (cena nakonec rozhoduje vždy). Velení americké armády zkrátka pohlíželo na obyčejné vojáky nako na "primitivní kanonfutr", který potřebuje robustní, levnou, jednoduchou a výkonnou jednorannou zbraň, která je snadná na obsluhu, nedá se hned tak pokazit a vydrží i hrubé zacházení. Podle vrchního velení americké armády by s rychlopalnými winčestrovkami vojáci zbytečně plýtvali drahou municí a nesnažili by se tak dobře mířit, jako u jednoranných zbraní.

Náčelník Bílý jelenec z kmene Lakotů. Jeho karabina ST 1873 je dost možná kořist z bitvy na Little Bighornu.

Varianty Springfield Trapdoor 1873

Pušky Springfield trapdoor vzor 1873 se vyráběly celkem ve dvou provedeních, karabina a puška. Puška měla hlaveň dlouhou 32 palců (829 mm), karabina 22 palců (560 mm). Puška byla určena pro pěchotu, karabina pro kavalerii.

Vývoj

Pušky a karabiny Springfield Trapdoor 1873 nebyly "výkřikem do tmy", ale byly přirozeným pokračováním úspěšné řady stejnojmených pušek, které se vyvinuly z drážkovaných vojenských mušket používaných v Občanské válce. Po skončení Občanské války již bylo jasné, že doba předovek se chýlí ke svému konci a že nastává doba zadovek používajících jednotný náboj. Zrychlené nabíjení umožňovalo běžnému vojákovi pálit více než dvojnásobnou kadencí, než tomu bylo u předovek.

První zadovky se začaly vyrábět v roce 1865 konverzí již vyrobených drážkovaných vojenských mušket Springfield vzor 1861 a 1863 z Občanské války odfrézováním části hlavně a doplněním sklápěcím závěrem připomínajícím padací dveře od pasti (odtud Trapdoor). K dalším vylepšením systému Trapdoor došlo v letech 1866, 1868, 1869, a 1870. Springfield Trapdoor 1873 tak byl již šesým Trapdoorem v sérii.

Náboje

Ráže pušky i karabiny vzor 1873 je 45-70. Někdy se uvádí i značení 45-70 Government. To znamená kalibr .45 palce se 70 grainy černého prachu. Originální olověná střela měla váhu 405 grainů. Pro potřeby kavalerie byly vyráběny i náboje s nižší laborací černého prachu - 55 grainů. To bylo kvůli snížení zpětného rázu při střelbě z lehčích karabin. Náboj byl vyvinut v roce 1873 speciálně podle požadavků americké armády (odtud příležitostné označení Government) a speciálně pro pušky a karabiny Springfield Trapdoor 1873. Později byl tento náboj převzat i dalšími výrobci palných zbraní, jako například Marlin, Winchester nebo Sharps.

Náboje 45-70 se původně vyráběly s měděnou nábojnící a se středovým zapalováním. Měděné nábojnice měly ale tendenci se při výstřelu nafukovat a po zahřátí komory se v ní mohly zasekávat, což mohlo mít nepříznivé následky v boji. Po bitvě na Little Big Hornu se proto začaly vyrábět nábojnice mosazné, které se takto vyrábějí dodnes.

Originální měděné náboje ráže 45-70 Government.

Popis

Karabina Springfield Trapdoor 1873 je dlouhá 1049cm a váží 3,3kg. Hlaveň je dlouhá 22 palců (560mm) a je komorovaná na náboj 45-70. Závěr se odklápí směrem nahoru, pomocí zatažení za páčku závěru, která odklopí aretační blok. Současně s otevřením závěru dojde k vyhození vystřelné nábojnice ven z komory, pomocí pružiny vyhazovače. Kohout má 2 polohy, první bezpečnostní, kdy lze oevřít závěr, ale nelze odpálit ránu a druhou plnou na odpálení rány.

Obrázek kohoutu a zavřeného závěru. Obrázek otevřeného závěru. Otevřený závěr s nábojem. Replika Pedersoli. Zadní mířidlo.

Zadní mířidlo je výškově nastavitelné a obsahuje celkem 12 výškových poloh. Prvních šest pozic se nastavuje při ležícím mířidle, další polohy se nastavují tak, že se hledí zvedne a pohybuje se pohyblivým jezdcem.

Pažba je ořechová a masívní. U karabiny je hlaveň připevněna k pažbě v přední části pomocí ocelové objímky. Bodka pažby je ocelová. Na levé straně závěru je pohyblivé ocelové očko, které slouží k připevnění karabiny k řemenu (vojáci si mohli karabiny připevnit ke speciálnímu řemenu přehozenému přes rameno, aby karabina během jízdy na koni nebo v boji nevypadla z ruky).

Krabiny Springfiled trapdoor 1873 byly právě ony pušky, kterými bojovala legendární 7.kavaleria na Little Big Hornu. Po porážce modrokabátníků si Sůové a Šajeni samozřemě vzali jejich zbraně, čímž získali minimálně 250 kusů karabin Springfiled Trapdoor vz. 1873.

Použití těchto karabin indiány bylo běžné. Je docela možné, že v 70.tých letech byly Trapdoory nejpoužívanějšími indiánskými zadovkami. To je zdokomunetováno jak na dobových fotografiích, tak i ze psaných záznamů.

Karabinami nebo i puškami Sprinfield Trapdoor byli běžně vybavováni i indiánští zvědové, kteří pracovali pro americkou armádu (například Vrány, Arikarové, Apači, a další.).

Puška Springfield Trapdoor 1873 vydržela ve výzbroji americké armády až do roku 1892 kdy byla nahrazena puškami Springfield Model 1892.

Reenactment

Karabina Springfield Trapdoor 1873 je ideální puškou pro indiánský reenactment, pokud děláte vhodný kmen a vhodnou dobu (po roce 1873). Naprosto přesné a kvalitní kopie těchto karabin vyrábí italská firma Davide-Pedersoli, a to v dobové ráži 45-70. Cena se pohybuje kolem 30 tisíc korun a možné je zakoupit například v pražské firmě Zbraně Dave.

Sběratelství

Na trhu, zejména americkém, se dají koupit dobové originály karabin Trapdoor poměrně běžně. Cena se pohybuje od 1500,- do 3500,- USD. V případě, že výrobní číslo spadá někam do Custerovy éry (existuje šance, že tato puška bojovala na Little Bighornu), cena může výrazně převyšovat 4000,- USD.

Dobové fotografie

Curley - vraní zvěd sedmé kavalerie během bitvy na Little Bighornu. V rukou má karabinu ST 1873. Dostal ji pravděpodobně od armády. Apačský náčelník Geronimo s karabinou ST 1873. Apačský bojovník s karabinou ST 1873. Apačský pár v tradičním oděvu. Šošonské týpí na fotce z roku 1878. Běloch má karabinu ST 1873. Indián má karabinu značky Spencer. Lakotský bojovník s puškou ST 1873. Bojovníci z jižních plání. Oba dva jsou vybaveni karabinami ST 1873.

Videa

Představení karabiny ST 1873
Recenze karabiny ST 1873 od D.Pedersoli