Search

Mosazné cvočky na dobových indiánských artefaktech

Mosazné cvočky se původně vyráběly v Evropě ke zdobení dřevěného nábytku. S expanzí Evropanů se dostaly až na severoamerický kontinent. Indiáni si je oblíbili a začali jimi zdobit své artefakty. Běloši s iniciativou sobě vlastní začali toto zboží dodávat indiánům ve velkém množství.
Originální dřevěná truhla z 19. století. Ozdobená je mosaznými cvočky.
Originální dřevěná truhla z 19. století. Ozdobená je mosaznými cvočky.

Mosazné cvočky se původně vyráběly v Evropě a sloužily především ke zdobení dřevěného nábytku, zejména pak dobových truhel. Tato móda se pak s expanzí Evropanů dostala až na severoamerický kontinent.

Mosazné cvočky se zalíbily indiánům, kteří je velmi rychle začali se vkusem sobě vlastním vkomponovávat do svých výrobků. Běloši si obliby cvočků u indiánů všimli a začali jim toto zboží dodávat ve velkém množství, podobně jako například korálky.

Opakovací karabina Winchester vzor 1866, která patřila nějakému indiánovi, který si ji dozdobil mosaznými cvoky. Takové zdobení bylo pro indiány plání typické.
Opakovací karabina Winchester vzor 1866, která patřila nějakému indiánovi, který si ji dozdobil mosaznými cvoky. Takové zdobení bylo pro indiány plání typické.

Mezi nejčastěji zdobené předměty patřily zejména pouzdra na nože, rukojeti tomahawků, válečné dřevěné kyje, pažbení pušek, veškeré opasky a pásky, holstery, nákrčníky, náprsenky, náušnice. troubele dýmek, biče, sedla, rámy na zrcátka, skrejpry, prachovnice, taneční hůlky, lyžiny na dětských nosítkách, prkénka na přípravu tabáku a další předměty.

Nákrčník z kelnatek zdobený mosaznými cvočky.
Nákrčník z kelnatek zdobený mosaznými cvočky.
Dětská nosítka kmene Šajen. Lyžiny jsou zdobené vybíjením mosaznými cvočky.
Dětská nosítka kmene Šajen. Lyžiny jsou zdobené vybíjením mosaznými cvočky.

Dobové cvočky z 18. a 19. století sestávaly ze dvou částí, z hlavičky a dříku. Obě části byly 100% mosazné a zřejmě byly vyráběné metodou odlévání. Dřík byl hranatého průřezu a směrem ke špičce se zužoval. Do hlavičky byl zalisován. Průměr hlavičky se lišil od cca 0.8mm po cca 10mm. Vypouknutí hlavičky bylo minimální

Schema mosazného cvočku.
Schema mosazného cvočku.
Originální mosazné cvočky z 18. a 19. století.
Originální mosazné cvočky z 18. a 19. století.

Cvočky ze zatloukaly do dřeva pomocí dřevěných paliček (aby nedošlo k poškození cvočku). Indiáni cvočky používali i na zdobení kůže, například vybíjení opasků nebo pouzder na nože. V takovém případě se udělala v kůže pomocí šídla dírka o něco menší, než průměr mosazného dříku. Cvoček se pak vtlačil do díry.

Přesahující část dříku indiáni uštípli pomocí kleští nebo upilovali pilníkem. Případně bylo možné malý pahýl dříku rozklepat kladivem, aby nedošlo k poškrábání kůže či jinému zranění.

Pouzdro na nůž s páskem, obojí je silně vybito mosaznými cvočky. Všimněte si rubové strany pásku kde je vidět upilované mosazné hranaté dříky.
Pouzdro na nůž s páskem, obojí je silně vybito mosaznými cvočky. Všimněte si rubové strany pásku kde je vidět upilované mosazné hranaté dříky.

Na naprosté většině dobových indiánských originálů jsou na rubové straně vidět pouze mosazné „tečky“ hranatého průřezu.

Rubová strana kůže vybité mosaznými cvoky.
Rubová strana kůže vybité mosaznými cvoky.

Většina dnešních hobbystů a výrobců indiánských replik používá mosazné cvočky s ocelovým hřebíkem. Po aplikaci do kůže hřebík otočí o 180 stupňů a špičku zatlučou zpět. Je to praktické řešení, ale není dobově autentické.

Ocelové dříky s kulatým průměrem (hřebíčky) se u mosazných cvočků začaly používat zřejmě až na konci 19. století.

Sedlo kmene Šajen zdobené mosaznými cvoky.
Sedlo kmene Šajen zdobené mosaznými cvoky.
Náprsenka z kostic zdobená mosaznými cvoky.
Náprsenka z kostic zdobená mosaznými cvoky.
Prkénko na přípravu tabáku zdobené mosaznými cvoky.
Prkénko na přípravu tabáku zdobené mosaznými cvoky.
Lukáš Navrátil

Lukáš Navrátil

Ročník narození 1974. Vystudoval odbornou matematiku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy university v Brně. Zabývá se filosofií, teologií, psychologií, spiritualitou, mystikou a historií, zejména obdobím osidlování Amerického západu. Zajímají ho indiáni Velkých plání a Skalistých hor a období traperů a kožešinového obchodu ve Skalistých horách do roku 1840. Mezi léty 1997 až 2012 se zabýval indiánským reenactingem (Vraní indiáni), nyní aktivně traperským reenactingem (horalé, mountainmen). Dále se zabývá překlady odborných knih, pojednávajících o indiánech Plání a traperech a píše články na stránky www.indiani.cz, které vlastní a spravuje. 20 let se živil výrobou autentických indiánských replik pro zahraniční trh zejména v USA.
Všechny články autora

Rubriky

© 2003-2024  INDIANI.CZ – lukas@navratil.cc