Search

Dočasné přístřešky a stínítka na Velkých pláních

Print Friendly, PDF & Email
Na cestách, kdy nemohli s sebou indiáni převážet svá týpí používali často různé dočasné přístřešky, které je chránily před deštěm či před sluncem. V táborech pak stavěli provizorní stínítka, která je chránila před slunečním žárem. Přístešky i stínítka se vyráběly ze všeho, co bylo zrovna po ruce, z různých dek, plachet, starých týpiových plášťů, z větví, kmínků a podobně.

Dočasné přístřešky

Stavba dočasných přístřešků a stínítek byla na Velkých pláních v bizoních dobách běžná. Stavěli je jak indiáni, tak i běloši. Cílem těchto přístřešků byla ochrana před prudkým sluncem, nebo naopak před deštěm.

Skupina Šajenů na dobové fotografii z roku 1875. Jejich přístřešek je provizorně vyroben ze lněné nebo bavlněné plachty.
Skupina Šajenů na dobové fotografii z roku 1875. Jejich přístřešek je provizorně vyroben ze lněné nebo bavlněné plachty.

Takové přístřešky se stavěly na válečných, loveckých, loupežných, či jiných výpravách, kdy nebylo možné s sebou přepravovat týpí a tyče. Většina indiánů odmítala spát přímo pod širým nebem (z duchovních spíše než z praktických důvodů) a potřebovali mít nad sebou alespoň něco, nějakou plachtu, deku či plášť. Takový skrovný příbytek zároveň chránil proti dešti (do určité míry).

Provizorní přístřešky se stavěly z toho, co bylo zrovna po ruce, z větví stromů a z klacků, z kmínků a podobně. Přikrývaly se dekami, kůžemi, bizoními plášti nebo lněnými či bavlněnými plachtami.

Indiáni kmene Vran na dobové fotografii z Fort Laramie z roku 1868, kde se účastnili politických rokování. Vrány si s sebou nevzaly svá týpí a přespávalil v provizorních přístřešcích.
Indiáni kmene Vran na dobové fotografii z Fort Laramie z roku 1868, kde se účastnili politických rokování. Vrány si s sebou nevzaly svá týpí a přespávalil v provizorních přístřešcích.
Rodina Bannocků v provizorním přístřešku. Fotografie z roku 1871.
Rodina Bannocků v provizorním přístřešku. Fotografie z roku 1871.

Stínítka

V letních měsících se v indiánských táborech stavěly stínící přístřešky. Na dobových fotografiích je jich vidět dost. Jejich účelem bylo chránit lidi před slunečním žárem. V těchto příbytcích lidé odpočívali, bavili se nebo rokovali. Bylo pod nimi příjemněji, než v týpí, kde byl v letních pařácích těžký vzduch (zejména v těch kožených).

Stínící přístřešek zajišťoval stín, ale zároveň byl člověk na čerstvém vzduchu.

Takové přístřešky se vyráběly často z týpiových tyčí, přes které se napnul starý, vysloužilý týpiový plášť, nebo jeho část, či jiná plachta, nebo se prostě na několik klacků připevněných do země napnulo několik dek, bizoních plášťů, nějaká stará vozová plachta, hromada větví, nebo cokoliv jiného.

Stínítko vyrobené ze dvou týpíových plášťů. V jeho stínu se koná důležitý koncil. Malba G.Catlin.
Stínítko vyrobené ze dvou týpíových plášťů. V jeho stínu se koná důležitý koncil. Malba G.Catlin.
Stínítko vyrobené z deky přehozené přes větve stromu. Malba A.J.Miller.
Stínítko vyrobené z deky přehozené přes větve stromu. Malba A.J.Miller.

Fantazii se meze nekladly a jako konstrukce i samotné stínidlo se použilo cokoliv, co bylo zrovna k dispozici.

Stínítka se také využívaly při výrobě surové kůže. Ve fázi, kdy se surovina malovala bylo potřeba, aby schnula pomalu a právě k tomu se stínítka výborně hodila.

Stínítko vraních žen vyrobené z tyčí a z týpiové plachty, aby parfleše schnuly pomalu. Foto R.Throssel.
Stínítko vraních žen vyrobené z tyčí a z týpiové plachty, aby parfleše schnuly pomalu. Foto R.Throssel.
Indiáni pod provizorním stínítkem. Dobová fotografie.
Indiáni pod provizorním stínítkem. Dobová fotografie.
Indiánky kmene Vran vaří venku. Ze starého liningu si vyrobily provizorní zástěnu proti větru a slunci. Dobová fotografie R.Throssela.
Indiánky kmene Vran vaří venku. Ze starého liningu si vyrobily provizorní zástěnu proti větru a slunci. Dobová fotografie R.Throssela.

Mohlo by vás také zajímat