Search

Zkušenosti a postřehy z táboření – běžné denní činnosti a síla moderních technologií

Print Friendly, PDF & Email
Běžné denní činnosti, jako například vaření jídla, nebo mytí nádobí jsou na táboření mnohem složitější, trvají mnohem déle a vyžadují mnohem více energie. Každá drobnost, která doma trvá pár minut je na táboření záležitostí i několika hodin. Indiáni používali primitivní technologie proto, že jiné neznali. Jakmile se seznámili s novějšími technologiemi a postupy, většinou je přejali a k těm starým se již nikdy nevrátili.
Krajina
Krajina

Běžné denní činnosti, jako například vaření jídla, nebo mytí nádobí jsou na táboření mnohem složitější, trvají mnohem déle a vyžadují mnohem více energie. Zde civilizace vítězí na plné čáře. Například vaření kávy. Doma pouze z baterie naliji vodu do varné konvice, zapnu, do hrníčku dám kávu, konvice cvakne, zaleji kafe, přidám cukr. Celá procedura trvá asi 3 minuty.

Na táboření je to mnohem složitější. Nejprve musím mít oheň. Když nehoří, musím ho vykřesat a to znamená, že musím vytáhnout pytlík s křesáním, pak musím křesat. Když se nedaří, tak to trvá. Kouř mě štípe do očí a ruce mám špinavé. A to počítám s tím, že mám nachystané dřevo, včetně chrastí. Když ho nemám, musím ho donést a nalámat, nařezat nebo naštípat. A to se může protáhnout. Když oheň hoří, musím nad něj zavěsit konvici. Když nemám vodu, musím pro ni k prameni. Žádná baterie tu není. Než se voda přivede nad ohněm do varu, tak to trvá. Musím přikládat a hlídat oheň. Mezitím připravím hrnek a kávu. Když to vezmu kolem a kolem, tak s přípravou dřeva může trvat vaření kávy klidně půl hodiny nebo déle a to se u toho nachodím, zašpiním a zpotím.

Ještě horší je třeba vaření v bachoru. Tady je rozdíl ještě markantnější. Mám rád vaření v bachoru, protože si u něj člověk uvědomí, jak může být vyčerpávající a dlouhotrvající tak obyčejná věc, jako uvaření polévky. Je fajn si to vyzkoušet jednou za čas, ale kdyby to měl člověk dělat denně, tak by to asi brzy nenáviděl.

A takhle je to se vším. Každá drobnost, která doma trvá pár minut je na táboření záležitostí i několika hodin. Všechny moderní technologie, jako je plynové sporáky, teflonové pánve, tekoucí teplá voda jsou fantastické vynálezy. Bez nich je všechno mnohem více složité a vyčerpávající. To si ale člověk uvědomí až tehdy, když má srovnání.

Přirozená lidská lenost

Po této lekci jsem si uvědomil jednu věc. Prakticky každý člověk na světě je víceméně líný a má rád vše, co mu usnadní a zkrátí práci. Indiáni v tomto nebyli výjimkou, ale pravidlem. Indiáni nevařili v bachoru proto, že by je to bavilo, že by byli ekologičtí, ani z jiných romantických důvodů. Vařili v bachoru, protože prostě neznali jinou technologii. Jakmile indiánky získaly mosazné kotlíky, na bachor si ani nevzpomněly. Když indiáni získali ocelové nože bělochů, zahodili nože pazourkové a již se k nim nikdy nevrátili. Když získali křesadla, zahodili třecí dřívka, když získali palné zbraně, zahodili luky. Když získali deky, přestali postupně používat bizoní pláště. Kdyby měli indiáni v bizoních dobách zápalky, zahodili by křesadla, a kdyby měli zapalovače, tak by zahodili sirky.

Zkrátka, technologie nám usnadňují a mění životy a je přirozené pro všechny lidi používat modernější technologie. Problém je, když se to s technologiemi přešvihne. Technologie by nám měly sloužit, ne my technologiím.

Přírodní technologie jsou fajn a mám je rád. Jsou romantické, ale jsou velmi namáhavé, co se týče času a vynaložené energie. Indiáni používali přírodní technologie ne proto, že by byli romantičtí, ale proto, že jiné neznali. Když získali nové technologie, nebo modernější produkty, ihned je přijali a staré zahodili nebo zapomněli.

Romantika, kterou dnes mnoho lidí vidí v přírodních národech a jejich technologiích je typickým produktem industriální společnosti a její mentality. Pro indiánské myšlení je podobný romantimsus nepochopitelný. Zdá se, že indiáni jsou v tomto směru ryze praktičtí lidé.

Mohlo by vás také zajímat