Obsah fóra www.indiani.cz www.indiani.cz

 
 FAQFAQ   HledatHledat   Seznam uživatelůSeznam uživatelů   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny   RegistraceRegistrace 
 ProfilProfil   Soukromé zprávySoukromé zprávy   PřihlášeníPřihlášení 

Pravidla, tradice, restrikce u indiánů a u hobbystů
Jdi na stránku Předchozí  1, 2, 3
 
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra www.indiani.cz -> INDIANHOBBY
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
Áhanátamao'o
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 16.5.2008
Příspěvky: 66

PříspěvekZaslal: ne říjen 25, 2009 5:46 pm    Předmět: Citovat

Sapazi napsal:
Áhanátamao'o napsal:
Indiáni na planinách ve své klasické éře o holé živobytí nebojovali. Jejich nadprodukce jim umožňovala čile obchodovat s jinými indiány i bílými a odvážím se tvrdit, že průměrný Šajen na tom byl v roce 1850 majetkově lépe než průměrný bílý Američan a byl mnohem lépe živený.

Tak s tímto zase nesouhlasím já. Ono se to lehko natuká do klávesnice v teple domova, ale věřit že Šajen byl po všech stránkách natolik zabezpečen že neměl nic jiného na práci než získávat hrdinské činy je pošetilé.Zůstanme při zemi. Každý primitivní národ má v prvé řadě co dělat aby přežil.Proto taky bylo válečnými čelenkami a pod. ověnčeno jen mizivé procento populace, naprostá většina ostatních měla, slušně řečeno, holou p.del a hlad


Nerad bych setrvával na tomto tématu, ale pokusím se uvést pár argumentů, proč mi představa ubohého primitiva bojujícího o holé přežití připadá jako mýtus z počátků společenských věd na konci 19. století, kdy se na historii lidstva nahlíželo jako na vývoj od primitivizmu k civilizaci. Tahle teorie má povážlivé díry a stojí pouze na technologické převaze tzv. civilizace.

Lovecko-sběračské období lidstva, včetně osídlení Ameriky indiány a Inuity, je dokladem toho, že se mu dařilo. Při tehdejším řídkém osídlení (to platí i pro předkolumbovskou Ameriku) mělo k dispozici ohromné přírodní zdroje. (Kde jsou ty časy!) Zrovna překládám knihu Franze Boase o Inuitech a Boas na konci 19. století jednoznačně konstatuje, že Inuitové nijak nestrádali. Hlad jim hrozil jen na dlouhých cestách neznámou krajinou nebo při dlouhodobé nepřízni počasí, kdy nemohli vyrážet na lov tuleňů. Antropoložka (tuším) Margareth Meadová spočítala, že tradiční komunitě Sanů zabralo obstarávání obživy 2-3 hodiny denně. O tom se nám může jen zdát.

Šajeni, Lakotové, Vraní indiáni se pustili na planiny právě proto, že to po objevení koní bylo nesmírně výhodné, a enormně se jim zvýšil přísun bílkovin; možná i proto bývali vyšší než jejich sousedi mimo planiny. Catlin a další malíři nemají na svých obrazech nějaké trhany, ale vyšňořené lidi dobře vybavené zbožím evropské provenience. A oni nemalovali jen náčelníky. Šajenský šaman Bílý býk popisuje válečnou výpravu 28 mladíků proti Jutům v roce 1857. Měli málo zásob a chtěli lovit, ale moc jim to nevyšlo. To, že dokázali zhubnout tak, až se sami sebe lekli, nesvědčí o tom, že byli na nějaké hladovění zvyklí. Příběh ještě pokračuje. Když narazili na starého Francouze, který se oženil s Arapažkou, dostali od něj krávu a každý deku a košili. Šajeni si půjčili koně a posel přivedl z šajenského tábora příbuzné válečníků s dary. Nikdo neměl nejmenší problém dát Francouzovi koně a pět bizoních kůží. Podle Ewerse připadalo v roce 1868 na jednu šajenskou rodinu v průměru 13,7 koně. Bohatství samozřejmě nebylo rozděleno rovnoměrně, ale zase si nemůžeme představovat, že všechno patřilo 44 náčelníkům a ostatní neměli nic.

To, co si myslím, můžu klidně napsat na kousek papírku v dvacetistupňovém mraze uprostřed Slovenského rudohorí, než mi upadnou prsty. Na faktech se nic nezmění. Jistě měli na práci spoustu jiných věcí než sbírání válečnických bodů a lov - hry a klábosení, vyprávění příběhů, péči o děti, obřady, slavnosti, politiku, obchod, sex a koukání po holkách, vytrhávání chloupků, koupání atd. atd. Zdaleka největší nebezpečí pro přežití mrňavých Šajenů nepředstavoval hlad, ale sousední kmeny, s nimiž si konkurovali v přístupu k nejlepším lovištím a obchodním trasám, a proto opět... bodový systém a militarizace celé společnosti.

Těžko odhadovat, kolik Šajenů vlastnilo péřovou čapku: Malý kojot, dva Malí náčelníci, Rozzuřený býk, Medvědí muž, Orlí nos, Bílá žába, Bláznivá hlava, Kate Bigheadová, Vyjící vlk, Orlí hlava, Tupý nůž, Dřevěná noha, Dva měsíce, Osamělý jelen, Sekající, Červený pták, Urzon, Tři prsty, Snášející se na oblaku, Vlčí jméno, Žlutý nos, Bílý štít, Medvěd, Hromový pták... Několik desítek rodin to určitě bude. Dnes víme asi o sedmdesáti šajenských malovaných štítech. Určitě byl čas dělat i něco jiného než přežívat.

_________________
NEKUPUJME ČÍNSKÉ ZBOŽÍ! Čína nehraje fér.
Nepřispívejme vládcům vládnoucím pomocí LŽÍ, VYDÍRÁNÍ a NÁSILÍ.
DON'T BUY CHINESE GOODS! China doesn't play fair.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
vlk
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 28.3.2007
Příspěvky: 305
Bydliště: Slovensko/Prešov

PříspěvekZaslal: st říjen 28, 2009 10:46 pm    Předmět: Citovat

vedome kopirovanie obradov, spolkov (zvlast tych realne stale fungujucich, napr. Dog soldiers), verejne prezentovanie typickych medicinovych predmetov, nosenie insignii ktore znazornuju pocty za urcite skutky, atd. bez opravnujuceho spolocenskeho pozadia mne osobne nepride len smiesne a nemiestne, ale zosmiesnujuce a urazlive. pre mna osobne je to nepripustne, tipi pre mna nieje cirkusove šapito a tabor nieje kabaretne javisko (aj ked obcas trochu rozumneho divadla nezaskodi, skor naopak). s trochou pokory a ucty aj k tomu "nematerialnemu", co mi nepatri, sa takmer vzdy da najst nejake riesenie. len nech nikto neocakava, ze to bude jednoduche riesenie...
ale kazdy ma svoje svedomie a pohlad na vec, a takisto vie, na koho nazore mu zalezi, a ci nazor je mu uplne ukradnuty...
...nastastie!

_________________
je ľahké byť odvážny z diaľky...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
vlk
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 28.3.2007
Příspěvky: 305
Bydliště: Slovensko/Prešov

PříspěvekZaslal: st říjen 28, 2009 11:10 pm    Předmět: Citovat

co sa tyka taborovych vojen, vzdy si pri takejto debate spomeniem na film "War Party" z roku 1988. ak sa nemylim, bolo to o reenactmente bitky medzi Ciernonozcami a kavaleriou. Twisted Evil

ja osobne by som sa "taborovej vojny" vo vacsom meritku bal. mame s Erikou za sebou nejakych 8 rokov nemeckej skoly sermu (aj ked nase zbrane uz par rokov hrdzaveju odlozene) a zucastnili sme sa spolu nejednej hromadnej bojovej rekonstrukcie so strelbou a utokmi pechotnych aj jazdeckych formacii.
vzdy som mal okrem "bojoveho zapalu" aj strach.
a aj teraz by som mal rovnaky strach: ze sa niekomu nieco vymkne spod kontroly, a ja ho budem musiet realne zabit...

ale hre na vojnu sa nevyhybam, prave naopak. Wink
aj Indosi oblubovali tzv. "sham battles", predstierane bitky, ktore sluzili na predvedenie svojich schopnosti (napr. znamy Catlinov obraz s komancskymi jazdcami).

PS: tak a este skontrolujem a vycistim svoj airsoftovy gulomet M249 Para a mozem ist spat!

_________________
je ľahké byť odvážny z diaľky...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Áhanátamao'o
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 16.5.2008
Příspěvky: 66

PříspěvekZaslal: čt říjen 29, 2009 4:00 pm    Předmět: Citovat

Vlku, respektuji tvůj názor a mnohokrát jsem o těchto věcech přemýšlel, ale i přes všechnu úctu k indiánským tradicím si myslím, že podobná striktnost je zbytečná a byli bychom papežštější než papež. Názor na kopírování či napodobování materiálních i nemateriálních prvků indiánských kultur nic neříká o tom, jestli je jeho zastánce dobrý nebo špatný, jestli indiánské tradice a jejich nositele respektuje nebo jimi pohrdá. Má zkrátka jen jiný názor. A není těžké najít spoustu argumentů i v samotných indiánských kulturách. Přejímání kulturních prvků je podstatou každé kultury. Neexistuje žádný čistý laboratorní vzorek kultury, který by se vyvíjel bez vlivů zvenčí. Na tento přirozený mechanismus si, pokud vím, nikdy nikdo nestěžoval, protože jednou z kopírování profitoval soused a jindy zas on. Potomci Sutajů po nikom nepožadují, aby jim platil autorské odměny, kdykoli provede sluneční tanec, a nestěžují si, že ho Kajovové upravili tak a Lakotové zase onak. Ostatně zbožný Sutaj ví, že sluneční tanec nevymyslel šaman Vztyčené rohy, ale Posvátné bytosti. Takže jaké nároky!? Když budeme respektovat výsostná autorská práva Stvořitele, ušetříme si spoustu nepříjemností.

Na kulturu neexistuje žádný právní ani morální nárok. Kultura vzniká interakcí skupiny lidí, kteří spolu udržují kontakt, a pokud si nepřejí, aby jiné skupiny znaly a využívaly některé prvky jejich kultury (obřady, posvátné předměty, technologické postupy), nechají si je jednoduše pro sebe. Potíž je v tom, že ani názor indiánských duchovních autorit na to, co si nechat pro sebe a co ne, nikdy nebyl jednotný. Džin už byl z lahve vypuštěn a žije si v různých částech světa svým životem. Indiáni na tom nemohou nic změnit a ti moudřejší na tom ani nic měnit nechtějí a soustřeďují svou energii dovnitř vlastní komunity.

Na hře a rekonstrukci nevidím nic špatného, na lži, podvodu a manipulaci už ano.

_________________
NEKUPUJME ČÍNSKÉ ZBOŽÍ! Čína nehraje fér.
Nepřispívejme vládcům vládnoucím pomocí LŽÍ, VYDÍRÁNÍ a NÁSILÍ.
DON'T BUY CHINESE GOODS! China doesn't play fair.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Píta Ominí
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 5.2.2007
Příspěvky: 365
Bydliště: Přílepy (u Holešova)

PříspěvekZaslal: čt říjen 29, 2009 11:04 pm    Předmět: Citovat

vlk napsal:
vedome kopirovanie obradov, spolkov (zvlast tych realne stale fungujucich, napr. Dog soldiers), verejne prezentovanie typickych medicinovych predmetov, nosenie insignii ktore znazornuju pocty za urcite skutky, atd. bez opravnujuceho spolocenskeho pozadia
mne osobne nepride len smiesne a nemiestne, ale zosmiesnujuce a urazlive.

Osobně si myslím, ať si každý nosí, co chce, pokud se na to skutečně cítí a ví, že si to zaslouží, nebo ví, proč mu to někdo dal. A pokud by si třeba nositel čapky nebo já nevím čeho, tuto insignii dokázal vzít i v domovině indiánů, třeba někde na pow wow a nestyděl se za to, dokázal si to před nimi obhájit, za co to dostal, za co mu to bylo dáno lidmi, ať ji skutečně nosí i u nás. Protože si je jistý svými skutky a stojí si za nimi. A co se týče různých spolků - pokud něco dělají pro lidi a ne se jen promenádují se zástavami, tak je to jistě dobré. Sám jsem byl členem liščího spolku, ze kterého jsem musel nedávno odejít, protože mi to nedovolovala pravidla černonožské dýmky ve vztahu k liškám. Nebylo to pro mě vůbec lehké, ale šlo o volbu. Jsem však spíše zastáncem toho, aby to nebyly spolky, které stále existují v USA či Kanadě, ale spolky vzniklé u nás (byť i ne na vizionářských základech, jak tomu mnohdy bylo), protože jich samotných by se to mohlo dotýkat.

citace:
ale kazdy ma svoje svedomie a pohlad na vec, a takisto vie, na koho nazore mu zalezi, a ci nazor je mu uplne ukradnuty...
...nastastie!


Tak tak. Já vám děkuji za vaše názory, vždy je to pro mě inspirativní nebo i v něčem obohacující, i když s nimi nemusím vždy souhlasit.

_________________
LBH - Sedící Býk : Custer 1:0
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zobrazit autorovy WWW stránky
vlk
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 28.3.2007
Příspěvky: 305
Bydliště: Slovensko/Prešov

PříspěvekZaslal: pá říjen 30, 2009 1:12 pm    Předmět: Citovat

Áhanátamao'o: aby som neostal nepochopeny...
ja niesom proti vlastneniu medicinovych predmetov, vykonavaniu posvatnych obradov a clenstvu v roznych spolkoch. ide o pravo na vlastnenie, prevadzanie, clenstvo tykajuce sa konkretnych "veci".
pokial viem, v ramci indosskych skupin aj kmenov sa tieto "veci", okrem bojovych poct ktore si trebalo zasluzit, ziskavali zjednodusene povedane dvoma sposobmi: prvy mozeme nazvat "vizionarsky", druhy je v podstate obycajna kupa, kde majitel moze svoje prava, clenstvo atd. predat inemu indosovi, alebo skupine indosov (ak sa nemylim, Wilson pise o tom, ze stari Hidatsovia odporucali mladym, aby "investovali" do medicinovych predmetov, lebo kone su dost riskantny majetok... Wink ).
ale to ze sa dana vec, alebo prava na nu dalo kupit, neznamena, ze by si niekto dovolil vyrabat repliky cudzich "veci". moje vedomosti su urcite obmedzene, ale neviem o ziadnom pripade, ze by nejaky Indos, alebo skupina Indosov/kmen jednoducho skopirovali nejaky obrad, spolok, atd.!
pokial viem, tak aj napr. Grass dance si medzi sebou jednotlive kmene na zaciatku jeho "rozsirovania" predavali tak, ze zaujemcovia si v podstate formou darov kupovali prava na tento tanec...
ak sa ale nejakemu Indosovi aj napr. snivalo o medicine, ktora patrila niekomu inemu, pokusil sa ju ziskat kupou, nebral to ako automaticke ziskanie "licencie".

s respektom, uctou a bez urazky, ale spochybnovanie naroku na kulturu je len nasa euroindianska barlicka v tomto globalizujucom sa svete, len nase sebaospravedlnenie, aby sme mohli s kludom a bez vycitiek robit to, co robime. kultura je dedicstvo naroda. co s tym dedicstvom dnesni indiani robia, je zase ich zalezitost. akokolvek sa snazime, pre nas je to len nieco pozicane, a ak to berieme vazne, mal by tomu zodpovedat aj nas respekt a ucta. ale to je len moj pohlad...

Píta Ominní: v podstate sme sa zhodli.
opravnujuce spolocenske pozadie = "...zaslouží si to, nebo ví, proč mu to někdo dal."

PS: som ochotny akceptovat euroindiana s napr. insigniami spolku Psich vojakov, ak sa s tymito insigniami (staci v ciapke z pier a so serpou) zapoji do bitky medzi dvoma skupinami fotbalovych fanusikov. v takom pripade ma moj respekt a privriem oko nad sposobom, akym ziskal pravo na nosenie tychto regalii... Twisted Evil

_________________
je ľahké byť odvážny z diaľky...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Áhanátamao'o
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 16.5.2008
Příspěvky: 66

PříspěvekZaslal: pá říjen 30, 2009 8:47 pm    Předmět: Citovat

Nejde mi o obhajování a ospravedlňování čehokoli. Nemám to nijak zapotřebí. Vpodstatě mi stačí knížky, články, kus papíru a počítač. K modlení mi stačí pěkná, opuštěná hora a holé ruce. Na jiném obřadu nebo předmětu nelpím. Jen se snažím ukázat, že existuje i jiný názor na kulturu a její fungování. Kultura není zlatý poklad, který někdo zdědil, má ho leštit a nikomu jinému nepůjčovat. To je nesmírně strnulé pojetí, které nemá s reálným životem nic společného.

Míra respektu je příliš osobní záležitost na to, abychom o ní diskutovali a spekulovali. Strom neposuzujme podle šumění listů, ale podle plodů. Držme se faktů.

Faktem je, že jedna z verzí šajenského příběhu o založení náčelnické rady praví, že ji i s jejími obřady a tradicemi kdysi okoukala u Asiniboinů zajatá Šajenka, a když se jí podařilo uprchnout, iniciovala náčelnickou radu u Šajenů. Nikde žádná zmínka o obdarovávání Asiniboinů a obřadním předávání nápadu. Lakotové už dávno nevědí, že přejali od Šajenů mýtus o Velkém závodě, Šajeni přejali hodně mýtů od jiných indiánských skupin, dokonce se v jednom mýtu inspirovali norským folklórem! Sluneční tanec taky nevznikl na různých místech nezávisle na sobě.

Úplně jiná věc jsou pravidla, která platí v rámci jedné kultury. A o těch mluví Vlk. Já mluvím o kulturním přenosu, při němž se některá pravidla mohou změnit. Nevím o dospělých indiánech, které by napadlo hrát si ve volném čase na své předky. Hodně Čechů i Slováků to napadlo a dokonce je napadlo hrát si i na jejich předky. I když používáme mnoho předmětů, které jako by z oka vypadly indiánským předmětům z minulosti, naše sociální kultura a náboženství, které realizujeme na tábořeních i v soukromém životě, je sociální kultuře a náboženství indiánských skupin minulosti či současnosti hodně vzdálené. Kulturním přenosem jsme prostě přenesli jen to, co nám vyhovuje. Pořád jsem nepřišel na to, komu to může vadit a proč. Nikdo z nás přece indiánské tradice nezesměšňuje. Kdyby si Šajen vyrobil repliku svatováclavské přilbice a nosil ji na powwow na hlavě, byl bych nadšený, rád bych mu o tom něco řekl, ale rozhodně bych mu nezakazoval nosit ji na hlavě, kdy se mu zlíbí. Věděl bych, že ta "pravá" je na Pražském hradě a mojí kulturní a etnickou identitou by to nijak neotřáslo.

Warren Schwartz, bílý učitel ze severošajenské rezervace, líčí (The Last Contrary: The Story of Wesley Whiteman, 1991, str. 49-50), jak kouřil spolu s šamanem a posledním členem severošajenské Opačnické společnosti Wesleym Whitemanem. Oba vytáhli svou dýmku, Schwartz si ji zapálil, čtyřikrát vyfoukl kouř a namířil dýmku do čtyř světových stran. Pan Whiteman ho pozoroval a potom ho zdvořile opravil: "Nevím, jak to dělají Súové, ale u nás míříme nejdřív k východu. Říkáme mu heséne, jeho tvář. Potom míříme k jihu; západu; severu a vzhůru, k sétove, středu." Schwartz to tak udělal a potom p. Whitemanovi podal svoji dýmku, aby si mohl zakouřit, protože jeho netáhla dobře. Toť vše. Nikde žádná slova o kradení kultury.

_________________
NEKUPUJME ČÍNSKÉ ZBOŽÍ! Čína nehraje fér.
Nepřispívejme vládcům vládnoucím pomocí LŽÍ, VYDÍRÁNÍ a NÁSILÍ.
DON'T BUY CHINESE GOODS! China doesn't play fair.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Áhanátamao'o
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 16.5.2008
Příspěvky: 66

PříspěvekZaslal: pá říjen 30, 2009 9:28 pm    Předmět: Citovat

vlk napsal:
pokial viem, v ramci indosskych skupin aj kmenov sa tieto "veci", okrem bojovych poct ktore si trebalo zasluzit, ziskavali zjednodusene povedane dvoma sposobmi: prvy mozeme nazvat "vizionarsky", druhy je v podstate obycajna kupa, kde majitel moze svoje prava, clenstvo atd. predat inemu indosovi, alebo skupine indosov


Přinejmenším u Šajenů význační muži často svou péřovou čapku, malovaný štít nebo skalpovou košili půjčili do bitvy nebo přímo darovali synovci, synovi či vnukovi, aby mladíka odměnili za statečnost, nebo mu poskytli medicínu, která nezkušeného bojovníka ochrání. Šamani běžně obdarovávali své mužské příbuzné posvátnými předměty. Jihošajenský náčelník Bílý štít například dostal od svého bratrance, šamana Zchromeného býka, malované týpí.

Šajenští léčitelé často svou speciální medicínu předávali čtyřem pacientům, které vyléčili z těžkého stavu.

_________________
NEKUPUJME ČÍNSKÉ ZBOŽÍ! Čína nehraje fér.
Nepřispívejme vládcům vládnoucím pomocí LŽÍ, VYDÍRÁNÍ a NÁSILÍ.
DON'T BUY CHINESE GOODS! China doesn't play fair.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Eagle-Eye
Administrátor
Administrátor


Založen: 3.2.2007
Příspěvky: 1247
Bydliště: Brno

PříspěvekZaslal: út prosinec 01, 2009 10:26 am    Předmět: Citovat

Áhanátamao'o napsal:
Indiáni na planinách ve své klasické éře o holé živobytí nebojovali. Jejich nadprodukce jim umožňovala čile obchodovat s jinými indiány i bílými a odvážím se tvrdit, že průměrný Šajen na tom byl v roce 1850 majetkově lépe než průměrný bílý Američan a byl mnohem lépe živený.


Sapazi napsal:

Tak s tímto zase nesouhlasím já. Ono se to lehko natuká do klávesnice v teple domova, ale věřit že Šajen byl po všech stránkách natolik zabezpečen že neměl nic jiného na práci než získávat hrdinské činy je pošetilé.Zůstanme při zemi. Každý primitivní národ má v prvé řadě co dělat aby přežil.Proto taky bylo válečnými čelenkami a pod. ověnčeno jen mizivé procento populace, naprostá většina ostatních měla, slušně řečeno, holou p.del a hlad a jeden dva hrdinské činy.
Výměnný obchod kvetl, to je pravda, ale že by byli všichni ve vatě se říct nedá


Souhlasím v tomto spíše s Áhanátamao'o. Ale jde o to říci, kdo, kdy a kde. Mluvíme příliš obecně a pláně jsou příliš velkou oblastí.

Zrovna čtu Memoirs of a White Crow, vzpomínky Thomase Laforga, bílého Američana který žil mnohá desetiletí u Vran ten na tohle téma píše, že u Vran neexistovali lidé, kteří by byli chudáci, neměli co na sebe nebo neměli co jíst. život v táboře bylo samé válení, návštěvy, oslavy a hostiny a přehlídky. Když se Vrány přesunovaly, tak to nebyl jen přesun, ale oslava jejich bohatství a krásy. Dnešní vraní horsparády, kdy Vrány jedou v průvodu, navlečení do nejlepších hader, koně ozdobené výšivkama od hlavy po paty, pocházejí již z předrezervačních dob. Tedy o nějaké chudobě zde může být řeč jen velmi ztěží. Kultura, kde ženy tráví tisíce hodin tím, že vyšívají bohaté postroje koni na hlavu, na krk a na prd..l (a to nebyli jednotlivci, ale většina) bude mít stěží nějakou materiální nouzi.
Laforge píše, že u Vran mohl člověk žít v jistém přepychu a dostatku, aniž by se dřel nebo nějak výrazně namáhal. Stačilo prostě čas od času vyjet na lov a zvěře bylo v povodí Yellowstonu všude dostatek.
Že to ovšem byla selanka, to nikdo netvrdí. Vrány čelily mimo jiné několika vyhlazovacím útokům mnohanásobné přesily Lakotů a Šajenů, kteří je měli v plánu zcela vymazat ze zemského povrchu.
Ale to je situace pouze u Vran, který platil za jeden z nejbohatších a nejpyšnějších kmenů na pláních, situace např. u jižních kmenů mohla být zcela odlišná.
Btw: Horské vrány považovaly Říční Vrány za chudé příbuzné. Horské vrány měly totiž cca 8 krát více koní a to jich Říční Vrány neměly málo.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
maťo
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 24.10.2009
Příspěvky: 71
Bydliště: ďaleký východ

PříspěvekZaslal: út prosinec 01, 2009 2:55 pm    Předmět: Citovat

Ak môžem, tak troška filozofie: ak chceme "posúdiť", či boli predrezervační indiáni bohatí, alebo chudobní, asi by sme si mali určiť porovnávací štandard...teda v porovnaní s kým boli Indiáni bohatí, či chudobní...lebo bohatstvo je vec jednak veľmi relatívna vec a jednak je to z veľkej časti okrem, majetkovej podstaty, aj vec psychológie, resp. nárokov...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Píta Ominí
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 5.2.2007
Příspěvky: 365
Bydliště: Přílepy (u Holešova)

PříspěvekZaslal: st prosinec 09, 2009 9:09 pm    Předmět: Citovat

citace:
ať si každý vyrábí co chce... pakliže si někdo vyrobí něco spojené s duchovním životem bez řádné průpravy, myslím že tím ničemu neuškodí - prostě ten předmět bude "mrtvý"


Tak Awe, byls blízko pravdě. Teď jsem se od svého černonožského přítele dověděl, že podle pravidel člověk nesmí používat dýmku, která není vysvěcená, k obřadním účelům ani se s í modlit. Pokud ji chce kouřit a hrát si na Indiána, tak to klidně. Dodává vysvětlení, které vychází ze zdravého selského rozumu. Neaktivovaný mobil neumí přijímat ani odesílat hovory, ale samozřejmě člověk si může hrát, že na druhém konci s někým mluví.

Takže jednoduše řečeno - pokud člověk nemá posvěcenou dýmku, nemůže ji používat na obřady ani si tudíž takto na obřady hrát, protože to může uškodit. Pokud ji chce mít jen jako součást desigenu, jako hra na indiány, a jen s ní kouřit, tak to můžeš, bude to jako neaktivovaný telefon.. Tak takhle to chodí u Černonožců. Myslel jsem, že by se neměly ani jen tak vyrábět, jako součást desigenu či hry na indiány, což říkají třeba někteří Lakotové, kteří jsou i proti vyobrazování dýmky jako loga a pod., ale opět platí, co kmen, to jiný názor a mnohdy jsou i rozpory v tomtéž kmeni. Takže Awe se tomu svým názorem asi nejvíce přiblížil. Napřed jsem si říkal, že to tu ani nebudu dávat, aby to nebyla zelená pro hobbysty, co si navyrábí dýmky nebo jiné medicínové předmětyjen tak, ale přišlo mi fér, poskytnout veškeré názory, ať se pak už každý zařídí, jak chce.
Jen na to, prosím vás, zase nereagujte nějakou obsáhlou diskuzí, nebo mě pak mí euroindiánští oponenti na některé akci ukamenují, co jsem to zase spustil Smile

_________________
LBH - Sedící Býk : Custer 1:0


Naposledy upravil Píta Ominí dne čt prosinec 02, 2010 7:05 pm, celkově upraveno 1 krát.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zobrazit autorovy WWW stránky
vlk
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 28.3.2007
Příspěvky: 305
Bydliště: Slovensko/Prešov

PříspěvekZaslal: st prosinec 09, 2009 11:33 pm    Předmět: Citovat

Píta Ominní napsal:
...pokud člověk nemá posvěcenou dýmku, nemůže ji používat na obřady ani si tudíž takto na obřady hrát, protože to může uškodit.

OK, ziadne obsiahle debaty, len strucna otazka:
ako moze cloveku uskodit neaktivovany mobil?!?! Question

PS: vdaka Ti za tieto info, ktore sa inak ako priamo "od zdroja" nedaju ziskat!

_________________
je ľahké byť odvážny z diaľky...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Píta Ominí
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 5.2.2007
Příspěvky: 365
Bydliště: Přílepy (u Holešova)

PříspěvekZaslal: čt prosinec 10, 2009 8:15 am    Předmět: Citovat

vlk napsal:
Píta Ominní napsal:
...pokud člověk nemá posvěcenou dýmku, nemůže ji používat na obřady ani si tudíž takto na obřady hrát, protože to může uškodit.

OK, ziadne obsiahle debaty, len strucna otazka:
ako moze cloveku uskodit neaktivovany mobil?!?! Question

PS: vdaka Ti za tieto info, ktore sa inak ako priamo "od zdroja" nedaju ziskat!


No neaktivovaný mobil zřejmě uškodit nemůže (leda bych ho jedl Smile ) ale u neaktivované dýmky je to myšleno tak, že dýmka při neduchovních akcích nebude způsobovat potíže. Ale když člověk napodobuje obřad, tak to už není v pohodě, ať ty rekvizity jsou vysvěcené nebo ne, protože pak už jen "nemáváš mobilem", ale používáš i další jiné "věci" (modlitby s tabákem, písně, kameny v potní chýši a tak pod. Já si osobně myslím, že i "obyčejný" člověk svou dýmku denním modlením nabije, a že to pak není jen kus kamene a dřeva. Ale Černonožci asi ví, proč to říkají.

_________________
LBH - Sedící Býk : Custer 1:0
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zobrazit autorovy WWW stránky
Eagle-Eye
Administrátor
Administrátor


Založen: 3.2.2007
Příspěvky: 1247
Bydliště: Brno

PříspěvekZaslal: čt prosinec 10, 2009 6:05 pm    Předmět: Citovat

Musel jsem to tu trochu promazat, pánové, prosím, držte se tématu a piště smysluplné věci. Pro jiné témata, co tu nejsou můžete zakládat nová vlákna. Díky.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Píta Ominí
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 5.2.2007
Příspěvky: 365
Bydliště: Přílepy (u Holešova)

PříspěvekZaslal: čt prosinec 09, 2010 7:54 pm    Předmět: film War party Citovat

vlk napsal:
co sa tyka taborovych vojen, vzdy si pri takejto debate spomeniem na film "War Party" z roku 1988. ak sa nemylim, bolo to o reenactmente bitky medzi Ciernonozcami a kavaleriou. Twisted Evil


Tak jsem ten film konečně viděl, celkem zajímavé téma - je to o tom, jak nabídnou v rezervaci Černonožcům plat na 4 dny za účas na rekonstrukci někdejší místní bitvy mezi Černonožci a kavaleíii, jenže samotné "bitvy" se na straně kavalerie účastní jeden běloch, co nedávno s indošem prohrál v kulečníku a odmítl mu vyplatit sázku - pobili se, ale indoš byl lepší povalil ho a nožem mu udělal jizvu na tváři. Běloch zuřil, sliboval mstu a teď se potkávají na oné bitvě. Jenže běloch si
záměrně vzal ostré a onoho indoše zabil, což naštvalo další indoše a už to jelo. Jeden z indiánských mladíků, jejichž kamrád byl zabit, vyráží na střelce se svým tomahawkem a zabije ho, pak s 4 dalšími kámoši utíkají před policíí i samozvanou domobranou. A tak se časy spojují a oni mladíci jsou jako na válečné výpravě. Zajímavé na filmu je i to, že otce hlavního představitele hraje Denis Banks - jeden z hlavních pohlavárů AIM a spolu s Russelem Meansem halvní aktivista na Wounded Knee 1973.
No mě se film líbil, tak posuďte sami.
Tady se dá stáhnout přes torrent - pouze v angličtině:
http://thepiratebay.org/torrent/4260347/War_Party-_80_s_Billy_Wirth__Kevin_Dillon_

_________________
LBH - Sedící Býk : Custer 1:0
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zobrazit autorovy WWW stránky
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra www.indiani.cz -> INDIANHOBBY Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Jdi na stránku Předchozí  1, 2, 3
Strana 3 z 3

 
Přejdi na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
Můžete připojit soubor na tomto fóru
Můžete stahovat soubory z tohoto fóra


Powered by phpBB © 2001, 2005 phpBB Group
Český překlad phpBB Czech - www.phpbbcz.com