Obsah fóra www.indiani.cz www.indiani.cz

 
 FAQFAQ   HledatHledat   Seznam uživatelůSeznam uživatelů   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny   RegistraceRegistrace 
 ProfilProfil   Soukromé zprávySoukromé zprávy   PřihlášeníPřihlášení 

šajeni
Jdi na stránku 1, 2  Další
 
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra www.indiani.cz -> Kmeny
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
Métá?xestse Ohnéssese
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 14.2.2007
Příspěvky: 151
Bydliště: Pečky, Kolín

PříspěvekZaslal: st únor 21, 2007 11:41 am    Předmět: šajeni Citovat

Loňské vánoce jsme prošvihli, ale tak snad letos Laughing Very Happy Laughing
Tichá noc, svatá noc šajensky
a omlouvám se, že začínám tohle téma takovou kravinou Embarassed

_________________
Hó?ótóva nahtsevoneotse, nestseohkesáa? éveévanéhéme.
Hévéése
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
Dva ps
Anonymní





PříspěvekZaslal: so květen 05, 2007 3:51 am    Předmět: Tichá noc. Citovat

Tak to je věc. Zvukový soubor by k tomu nebyl? Rolling Eyes
Návrat nahoru
craven
Začínající přispěvatel
Začínající přispěvatel


Založen: 28.8.2007
Příspěvky: 27
Bydliště: Jeseník/Brno

PříspěvekZaslal: st srpen 29, 2007 4:24 pm    Předmět: Citovat

někde víc informací obrázků fotek a podobně o tomto kmeni?
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Métá?xestse Ohnéssese
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 14.2.2007
Příspěvky: 151
Bydliště: Pečky, Kolín

PříspěvekZaslal: čt srpen 30, 2007 7:30 am    Předmět: Citovat

Zkus google, nebo vyhledávání na seznam.cz
Myslím, že Ti to vyhodí hromadu odkazů....
Zkus se ptát na konkrétně, na takovéhle dotazy Ti těžko kdo odpoví něco kloudného...

_________________
Hó?ótóva nahtsevoneotse, nestseohkesáa? éveévanéhéme.
Hévéése
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail
craven
Začínající přispěvatel
Začínající přispěvatel


Založen: 28.8.2007
Příspěvky: 27
Bydliště: Jeseník/Brno

PříspěvekZaslal: čt srpen 30, 2007 7:05 pm    Předmět: Citovat

no google ajik seznam jsem zkoušel našel jsem nějaké obrázky i nějaké informace ale no... je to všecko v kostce rád bych pronikl hloubějí do toho to kmene a znal víc informací jako jejich náboženství kulturu a podobně no.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Awe
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 11.2.2007
Příspěvky: 220
Bydliště: Praha

PříspěvekZaslal: pá srpen 31, 2007 7:09 pm    Předmět: Citovat

No, pak bych ti poradil sehnat si knihu Šajeni od Johna Moorea. V roce 2003 ji vydalo Nakladatelství Lidové noviny...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Zobrazit autorovy WWW stránky
craven
Začínající přispěvatel
Začínající přispěvatel


Založen: 28.8.2007
Příspěvky: 27
Bydliště: Jeseník/Brno

PříspěvekZaslal: so září 01, 2007 9:46 am    Předmět: Citovat

ok dík moc bo jak jsem koukal na netu toho moc není i celkově o severoamaerických indiánech tak se budu muset poohlednout po nějké knížce...chtěl jsem koupit " Indiáni severní ameriky" ale nikde není na skaldě bohužel každopádně knížku šajeni si určo koupím.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
craven
Začínající přispěvatel
Začínající přispěvatel


Založen: 28.8.2007
Příspěvky: 27
Bydliště: Jeseník/Brno

PříspěvekZaslal: čt září 06, 2007 6:29 pm    Předmět: Citovat

našel jsem dost dobré stránky o tomto kmenu a ne jen o něm ale myslím že o všech kmenech severní ameriky http://www.native-languages.org/languages.htm Cool
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
nahkoxhaáhketa
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 28.4.2008
Příspěvky: 139
Bydliště: RK

PříspěvekZaslal: čt červen 12, 2008 12:09 pm    Předmět: Citovat

jo to jsou docela pekny stranky Very Happy Very Happy Very Happy
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu Odeslat e-mail Zobrazit autorovy WWW stránky
Námomóhtóhta
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 10.4.2008
Příspěvky: 220

PříspěvekZaslal: čt březen 12, 2009 8:38 am    Předmět: Citovat

craven napsal:
někde víc obrázků fotek o tomto kmeni?



_________________
Kosovo je Srbsko!
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Námomóhtóhta
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 10.4.2008
Příspěvky: 220

PříspěvekZaslal: so srpen 15, 2009 7:06 pm    Předmět: Citovat

Znáte někdo jaké všechny významy mohou mít pera ze straky?
Případně jaký může být různý význam samotné straky?

Vím o strace jako o vítězi Velkého závodu - tam bych tedy předpokládal význam pomocného ducha. Lze takto uvažovat i při druhotném použití jejich těl či per?

Další použití je u Tance duchů. Lze tam uvažovat o podobném významu jako na tanečních závěsech? Tedy jedno z prvních zvířat na bojišti - v tomto případě na mrtvých?
Mohly by se v tomto případě vyskytovat její pera např. na chřestidlech spojených s tímto hnutím, nebo přeneseně při hře ruky?

Něco dalšího? Budu rád za jakoukoliv reakci, ale jde mi o univerzálně šajenské pojetí, nikoliv o individuální ochranné zvířecí duchy.

_________________
Kosovo je Srbsko!
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Wiyaka
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 14.2.2007
Příspěvky: 76
Bydliště: Košice

PříspěvekZaslal: po srpen 17, 2009 9:12 pm    Předmět: Citovat

v súvislosti s použitím symboliky straky pri Tanci Duchov, vraj bol dôvod to, že straka bola pôvodným a asi dosť rozšíreným vtákom v Nevade, domove Wovoku a teda sa jednalo o poctu jeho osobe.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Áhanátamao'o
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 16.5.2008
Příspěvky: 66

PříspěvekZaslal: út srpen 18, 2009 3:18 pm    Předmět: Citovat

O spojování straky s Wowokou se zmiňuje Virginia Gigliová v Písních jižních Šajenek (str. 37). Informace pochází od Jamese Mooneyho, který o tanci duchů publikoval monografii. Píše: "Uctívali ji kvůli spojení s Mesiášovou vlastí, tedy Nevadou, odkud Wowoka pocházel, a mytologií jeho kmene." Straka byla pro Pajúty a další indiánské skupiny posvátná i bez tance duchů.

Straka obecná (Pica pica) a jí velice podobná straka americká (Pica hudsonia) jsou hojně rozšířené od Evropy přes Sibiř a východní Asii až do západní a centrální části Severní Ameriky. Zájem šamanů a obřadníků o straky je starobylý a indiáni si ho sebou přinesli ze Sibiře (viz Karl H. Schlesier, The Wolves of Heaven, str. 47). Byly pro ně důležité dvě věci, které straky charakterizují: (1) jsou to masožravci, predátoři a bojovní ptáci; (2) tráví dost času v blízkosti lidí. Všechny indiánské skupiny, v jejichž teritoriu se straky vyskytovaly, je považovaly především za posly posvátných osob na obloze, podobně jako krkavce a vrány. Odtud časté zobrazování těchto ptáků a časté použití jejich per na oděvech tanečníků tance duchů a předmětech s tímto kultem spojených. Často také figurují v písních k tanci duchů. Tito ptačí poslové zprostředkovávali kontakt živých s mrtvými předky, což byl důležitý prvek tance duchů.

A u Šajenů? U Šajenů hraje straka důležitou roli v mytologii. V mnoha mýtech se objevuje jako posel posvátných osob a pomocník lidí. Téměř ve všech verzích mýtu o Motsé'eóevovi (Sladká medicína) se tenhle velevýznamný kulturní hrdina proměňuje ve straku. Klíčovou roli pomocníka lidí pak hraje straka v mýtu o Velkém závodě, který lidem zajistil nadvládu nad zvířaty. Ocasní pera straky zelenomodře opalizují, což podle Šajenské tradice symbolizuje její spojení s nejposvátnější, nejvyšší sférou vesmíru, tzv. prostorem modré oblohy. Pera bývala často přivazována k různým předmětům používaným při obřadních lovech, např. k tzv. vidlorožím šípům (Grinnell, The Cheyenne Indians I, str. 290), a dalším šamanským předmětům, třeba opačnickým lukům (už zmíněný Schlesier, str. 69). Pokud jde o konkrétní Námomóhtóhtův dotaz na použití stračích per při hře s rukama (Hand game), která je s tancem duchů historicky spjatá, odpovídám ano, stračí a vraní pera Šajeni přivazovali k tzv. ukazovacím hůlkám (viz Gigliová, str. 37).

_________________
NEKUPUJME ČÍNSKÉ ZBOŽÍ! Čína nehraje fér.
Nepřispívejme vládcům vládnoucím pomocí LŽÍ, VYDÍRÁNÍ a NÁSILÍ.
DON'T BUY CHINESE GOODS! China doesn't play fair.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Námomóhtóhta
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 10.4.2008
Příspěvky: 220

PříspěvekZaslal: út srpen 18, 2009 6:29 pm    Předmět: Citovat

Moc děkuji jak za reakce, tak Ahanátamao´ovi za vyčerpávající odpověď.

Áhanátamao'o napsal:
...Ocasní pera straky zelenomodře opalizují, což podle Šajenské tradice symbolizuje její spojení s nejposvátnější, nejvyšší sférou vesmíru, tzv. prostorem modré oblohy. Pera bývala často přivazována k různým předmětům používaným při obřadních lovech, např. k tzv. vidlorožím šípům (Grinnell, The Cheyenne Indians I, str. 290), a dalším šamanským předmětům, třeba opačnickým lukům ...

Je tedy pravděpodobné, že by stračí pera vzhledem k jejímu spojení s otá´tavo´ome nepoužívala žena k ozdobení některé své věci nerituálního charakteru? Tedy pokud by k tomu neměla nějaký osobní důvod.
Případně: jaké pera by žena takto asi použila?

_________________
Kosovo je Srbsko!
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Áhanátamao'o
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel


Založen: 16.5.2008
Příspěvky: 66

PříspěvekZaslal: čt srpen 20, 2009 7:47 pm    Předmět: Citovat

Nevím, jestli je možné poskytnout podrobný manuál k použití šajenské (nebo jakékoli jiné) kultury. Kultura je dynamická, vzniká interakcí stovek nebo dokonce milionů lidí. Můžeme maximálně mluvit o určité tendenci, tradici nebo převažující zvyklosti v určitém období. Nelze sestavit detailní algoritmus, který by předjímal, jak se v té které situaci přesně zachová jednotlivý Šajen, natož šajenské společenství a jeho kultura.

Ale abych nebyl jen nechutně abstraktní a nicneříkající, mám zato, že nějaká tabu při používání ptačích per v 19. století existovala a dodnes se na ně bere ohled, ale vztahovala se jen na několik málo ptačích druhů. Byla to hlavně tabu zakazující manipulovat ženám s válečnickými medicínami. Sem mohla patřit třeba pera mladého orla skalního, kterému Šajeni říkali méo'enetse (válečný orel). Další tabu se možná týkalo datla červenohlavého (Melanerpes erythrocephalus), který byl falickým symbolem. Na žádné tabu ohledně používání stračích per jsem nenarazil. Podle náznaků v už zmíněných Písních jižních Šajenek by se dalo spekulovat, že nebyl přístup žen ke stračím perům v šajenské kultuře nijak omezovaný. Dobrým vodítkem by mohly být dochované ženské šaty k tanci duchů. Pokud se nepletu, tak některé z nich zdobily svazky žlutých per z datla zlatého (Colaptes auratus), která byla symbolem plodnosti. Možná se na některých najdou i zbytky stračích per.

To, že je straka spojovaná s Prostorem modré oblohy (šaj. otá'tavo'ome), nemusí nutně ženy diskriminovat. Např. Moore (viz šajenský sborník Kroupy I, str. 66) uvádí, že u Šajenů byl počet mužů a žen nosících jména odvozená od tzv. posvátných ptáků, kteří patří do Prostoru modré oblohy a mezi které se řadí i straka, zhruba stejný.

_________________
NEKUPUJME ČÍNSKÉ ZBOŽÍ! Čína nehraje fér.
Nepřispívejme vládcům vládnoucím pomocí LŽÍ, VYDÍRÁNÍ a NÁSILÍ.
DON'T BUY CHINESE GOODS! China doesn't play fair.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Přidat nové téma   Zaslat odpověď    Obsah fóra www.indiani.cz -> Kmeny Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Jdi na stránku 1, 2  Další
Strana 1 z 2

 
Přejdi na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
Můžete připojit soubor na tomto fóru
Můžete stahovat soubory z tohoto fóra


Powered by phpBB © 2001, 2005 phpBB Group
Český překlad phpBB Czech - www.phpbbcz.com