7 hříchů výrobců indiánských replik

Nejprve bychom si měli vyjasnit, co je dobovou indiánskou replikou a co není. Replikou je výrobek, který respektuje charakteristiky, tedy styl, proporce, materiály a design dobových indiánských předmětů, zejména z 18. a 19.století. Replika nemusí být nutně přesnou kopií některého konktérního artefaktu, ale i může. V takovém případě hovoříme o kopii.

Dobové indiánské předměty se též nazývají originály, nebo artefakty.

Naopak replikami není většina indiánsky vypadajících výrobků, nabízených na současném trhu, zejména v různých etno či western obchodech a podobně. Většinou jde o komerční výrobky, často masově vyráběné v Číně či Indii, které nemají se skutečnými Indiány a jejich materiální kulturou nic společného.

Na základě praktických zkušeností jsem se pokusil shrnout největší nedostatky a chyby, kterých se dopouštějí výrobci indiánských replik:

1) Neznalost dobových reálií

Jedná se asi o největší nedostatek. Lidé chtějí vyrábět repliky, aniž by dokonale znali originály. Ve skutečnosti není možné vyrábět repliku něčeho, co neznám. Výsledkem jsou výrobky, které jsou z etnografického hlediska zcela nesmyslné.

Základem je velmi dobrá znalost dobových originálů. Originály lze studovat zejména:

-z odborných knih a katalogů soukromých i muzejních sbírek, aukčních síní nebo galerií

-studiem originálů přímo v muzeích či soukromých sbírkách (dnes v době volného cestování není problém navštívit jakékoliv zahraniční muzeum. V někteých případech je možné dokonce domluvit návštěvu depozitáře a originály si přímo „osahat“)

-spoustu fotek lze nalézt na Internetu, ať již na stránkách muzejí, soukromých sběratelů nebo galerií a aukčních síní, které s originály obchodují.

-studiem dobových fotografií a piktorgafických záznamů

Studium originálů z obrázků je cenné, nicméně cennější je vidět originály „naživo“, případně je dobré mít možnost si je i „osahat“. Člověk pak má možnost si prohlédnout detaily, vyzkoušet si váhu artefaktu, či zhodnotit materiály (měkkost, ohebnost, síla kůže, atp.) což z fotek není možné.

2) Nerozlišování dobové a kmenové identity

Mnoho výrobců má potíže rozlišit indiánské výrobky co do kmene a doby původu. Vzniká tak celá řada panindiánských a blíže nezařaditelných výrobků.

Před výrobou každé repliky, například toulce, je třeba si přesně promyslet, jakou dobu a kmen by měl představovat a inspirovat se originály pouze z tohoto konkrétního období a od konkrétního kmene. Kmenové a dobové rysy je třeba bezpodmínečně respektovat a zachovat.

3) Použití nedobových materiálů

Použití nepůvodních materiálů snižuje úroveň, hodnotu a věrohodnost repliky.

Je dobré použivat pouze takové materiály, jaké jsou použity na dobových indiánských originálech a co možná nejvíce se vyhnout všem náhražkám a zjednodušením.

4) Chybné proporce

Ignorování proporcí je častou chybou i u pokročilých výrobců replik. Výrobky jsou pak často příliš velké nebo příliš malé, nebo poměry jednotlivých stran jsou chybné. Výrobky pak působí nevyváženě, bachratě, nebo naopak příliš protáhle, nebo prostě působí divně.

Propoce výrobků je třeba citlivě vnímat a zachovávat, stejně jako originální rozměry a velikosti. Všechny tyto parametry mají svůj význam.

Samostatnou kapitolou je pak oblečení. Spousta hobbystů nemá téměř vůbec představu, jak má indiánské oblečení na postavě ve výsledku vypadat a jakým má působit dojmem.

Těmto věcem je třeba věnovat zvýšenou pozornost. Výsledný efekt lze vyčíst z dobových fotografií, případně kreseb a maleb. Je dobré si všímat proporcí oblečení vzhledem k postavě a tyto pak přenést na repliky. Správné proporce a dobový look považuji u oblečení za nejdůležítější.

5) Příliš mnoho vlastní fantazie

Nepodléhejte pokušení zapojit příliš mnoho vlastní invence. To platí zejména pro vzory výšivek či maleb a pro nejrůznější ozdobné prvky.

Příliš silná vlastní invence může vést k posunu vzoru mimo dobový a kmenový rámec.

Nadměrná aplikace ozdobných prvků (zejména za účelem zvýšení vizuální atriktivity repliky) často vede ke snížení její „věrohodnosti“

6) Technický přístup

Někteří výrobci přistupují k výrobě repliky jako k technické záležitosti a víceméně podceňují či zcela ignorují umělecký aspekt věci. I když je výrobek v pořádku po stránce dobové autenticity, vzoru, designu, použitých materiálů i proporcí, působí chladně, sterilně a technicky. Chybí mu lidský a umělecký rozměr, duše. Sterilita z repliky sálá na dálku a citlivější lidé si jí ihned všimnou.

Správné technické provedení repliky je sice důležité, ovšem stejně důležitý je umělecký přístup k celé věci.

7)Nedostatek estetického cítění

Tento bod je asi nejspornější, jelikož se nedá příliš naučit, nebo nastudovat. Jde o jistý umělecký talent každého jednotlivce, a o hloubku jeho schopností vnímat krásu a harmonii. Je dobré věnovat estetické stránce maximální pozornost a snažit se, aby výsledná práce působila harmonicky, esteticky a vyváženě.

Poznámky:

1)Setkal jsem se s případem, kdy si někteří na Internetu stáhli fotky výrobů, které považovali za originály, ovšem šlo o nepovedené repliky. Takto se kopírují mizerné repliky, kopírují se chyby a vynakládá se námaha do projektů, jejichž výsledek je špatný.

Vždy se ujistěte, zda předměty, které pokládáte za originály jsou skutečně originály, případně zda datace a identifikace kmene jsou v pořádku.

2) Pokud si nejste jistí, nestyďte se zeptat zkušenějších. Většinou vám rádi poradí.

3) Čert se skrývá v detailech: snažte se, aby vaše repliky působily vyváženě a autenticky jak z celkového pohledu, tak i v detailech. Věnujte detailům dostatečnou pozornost.

Autor: