Hermelín – zimní kožešiny z lasičky používali indiáni z Velkých plání a Kolumbijské plošiny zejména ke zdobení válečných košil, legíny, čapek a čelenek, ale i jiných předmětů. Věřili, že tím získají vlastnosti lasičky, tedy nebojácnost, bojovnost a hbitost.
Náhrdelníky z medvědích drápů patřily mezi indiány Velkých plání a částečně i Východních lesů k vysoce prestižním ozdobám. Jejich nošení proto bylo vyhrazeno hlavně náčelníkům a předním válečníkům.
Na cestách, kdy nemohli s sebou indiáni převážet svá týpí používali často různé dočasné přístřešky, které je chránily před deštěm či před sluncem. V táborech pak stavěli provizorní stínítka, která je chránila před slunečním žárem. Přístešky i stínítka se vyráběly ze všeho, co bylo zrovna po ruce, z různých dek, plachet, starých týpiových plášťů, z větví, kmínků a podobně.
Schránky ze surové, nevydělané kůže jsou spjaty s kulturami indiánů Velkých plání 18. a 19. století. Časté přesuny tábora vyvolaly potřebu množství schránek, či obalů z vhodného materiálu, ve kterých by se dalo bezpečně uchovávat a transportovat jídlo, oblečení a další vybavení domácností. Schránky ze surové kůže se pro tento účel jevily jako ideální. Jsou lehké, pevné, ohebné, houževnaté, nerozbitné, mají dlouhou životnost a téměř dokonale tak chrání indiánské propriety před poškozením či úplným zničením, jak během táboření v týpí, tak i při stěhování tábora.
Mosazné cvočky se původně vyráběly v Evropě ke zdobení dřevěného nábytku. S expanzí Evropanů se dostaly až na severoamerický kontinent. Indiáni si je oblíbili a začali jimi zdobit své artefakty. Běloši s iniciativou sobě vlastní začali toto zboží dodávat indiánům ve velkém množství.
Uzení kůže je poslední a nezbytný krok činícího procesu. Pokud by se mozkem vyčiněná kůže nevyudila, po namočení a uschnutí by ztvrdla jako plech a znovu by se z ní stala surová kůže. Uzením začne pronikat do kůže formaldehyd, který vytvoří pevné chemicko-fyzikální vazby mezi jednotlivými kolagenovými vlákny. Tento proces je nevratný a trvalý. Vyuzená kůže není voděodolná, ale po uschnutí a usušení neztvrdne a bude stále stejně měkká.
Výběr vhodné kůže je zcela zásadní pro dosažení uspokojivých výsledků v braintanningu.
V článku se dozvíte, jak vypadal interiér týpí v bizoních dobách a co udělat pro to, aby i naše interiéry vypadalo co nejpodobněji. A naopak, jaké nejčastější chyby čeští i zahraniční táborníci při zařizování svých týpí dělají.
Pokusy o sestavení opakovací pušky sahají až do doby křesadlovek. Uběhlo však ještě mnoho let a bylo prošlapáno mnoho slepých uliček, než byla vyvinuta první funkční a použitelná opakovací puška. Do historie vstoupila v roce 1860 a veřejnosti je známá jako henryovka, neboli Henry rifle. Následoval vylepšený model, který vešel ve známost jako Winchester 1866 neboli „yellow boy“. V roce 1873 nastoupila další generace „winčestrovek“, která měla silnější náboj a dříve bronzové pouzdro závěru bylo nahrazeno ocelí.
Kožené pláště byly v bizoních dobách na Velkých pláních základním kusem “oblečení” jak mužů, tak i žen. Funkce plášťů byla praktická i estetická. Pláště chránily před chladem, ale současně byly i projekční plochou svého majitele, která prozrazovala jeho osobnost, estetické cítění, ale i společenské postavení. Některé pláště byly prosté, jiné byly nádhernými uměleckými díly. Bizoní pláště byly také lukrativním obchodním artiklem, jak v mezikmenovém obchodu, tak v obchodu s bělochy.
WWW.INDIANI.CZ
Lukáš Navrátil
Potocká 26
62300 Brno
Česká republika