V létě 1854 se Lakotové, prérijní Súové, dostali do první války s Američany. Její příčinou byl, kus hovězího dobytka. Mormonským vystěhovalcům, táhnoucím do země zaslíbené se u Fort Laramie ztratila jedna kráva (v některých materiálech a knihách se píše o volovi). Padl na ni sújský bojovník, pocházející patrně z kmene Minikonžuů, zabil ji a se svými přáteli ji snědl.
Posledním komančským vůdcem, vzdorujícím Američanům se zbraní v ruce, nebyl Quanah Parker, jak se můžeme dočíst ve většině knih o Komančích, nýbrž Tu-ucumah, válečný náčelník Quahadijů. Ačkoliv nejsprávější překlad výrazu Tu-ucumah zní Muž s černým vousem, známe dnes pohlavára spíše jako Černého koně, jak mu říkali jeho bílí současníci.
Někdy v polovině roku 1862 začal generál James A. Carleton plánovat vojenskou operaci, která by přiměla k rozumu severní tlupy meskalerských Apačů a Navahy.
V létě 1872 se jižně od řeky Yellowstone ve východní Montaně začali v rozporu se smlouvou s indiány pohybovat zeměměřiči pracující pro Severní pacifickou dráhu (Northern Pacific). Nevnikli na indiánská území pochopitelně sami: aby se nemuseli obávat oprávněného nepřátelství zdejších domorodců, doprovázely je četné vojenské jednotky.
Od jara do podzimu 1865 se armáda Spojených států víceméně neúspěšně pokoušela vypořádat s bojovnými národy plání.
V polovině června 1877 podnikli tři mladí Nez Percéové z tlupy náčelníka Peopeo Hihhiha, Bílého ptáka, nájezd na bílé farmáře a rančery v Idahu. Čtyři z nich zabili a jednoho zranili, čímž vehnali svůj národ do války s Američany.
WWW.INDIANI.CZ
Lukáš Navrátil
Potocká 26
62300 Brno
Česká republika