Ozdoby z mincovního stříbra, původně vyráběné pro Indiány bílými stříbrotepci na objednávku kožešinových společností, se staly dominantním prvkem módní estetiky a statutárním symbolem etnik skoro celé východní poloviny severoamerického subkontinentu. Někteří Indiáni, zejména Irokézové, se postupně také naučili jejich výrobě.
V roce 2012 se v americké aukci objevila válečná halena, která prokazatelně patřila náčelníkovi Propíchnutých nosů Josephovi, který se v roce 1877 proslavil hrdinným obranným bojem proti ohromné přesile Americké armády, když se se svými lidmi pokoušel uprchnout do Kanady. Halena byla vydražena za rekordní cenu.
“Motýlci” jsou označení pro indiánské párové ozdoby hlavy. Tyto ozdoby byly populární v 1. polovině 19. století mezi mnoha kmeny severních plání. Připevňovali se k malým copánkům v oblasti spánků nebo na okraji čela a zajišťovali se dřevěnými jehlicemi. V 2. polovině 19. století u většiny kmenů vyšli z módy. Vraní indiáni je však používali i nadále a používají je dodnes.
Hermelín – zimní kožešiny z lasičky používali indiáni z Velkých plání a Kolumbijské plošiny zejména ke zdobení válečných košil, legíny, čapek a čelenek, ale i jiných předmětů. Věřili, že tím získají vlastnosti lasičky, tedy nebojácnost, bojovnost a hbitost.
Traperské (horalské) kalhoty se svým střihem nelišily od jiných kalhot své doby, tedy 1. pol. 19. století (především pantalony nebo širokých kalhoty). Odlišovaly se především materiálem (jelenice) a bohatým třásněním ve švech. Součástí článku je i fotonávod na výrobu kalhot z jelenice a celá řada fotografií originálů a dobových obrazů.
Čelenky z orlích per patří k nejnápadnějším atributům indiánů Velkých plání. Nebyly pouhou ozdobou, ale především ukazatelem společenského statusu. Dělily se na dva typy, na klasické a stojaté čelenky. Nejčastěji se vyráběly z per Orla skalního, kterého lovili lovci v tzv. “orlích jámách”.
Látkové košile byly během 18. i 19. století běžnou součástí pánského oblečení v Evropě i USA. Podle střihu se dělí na dvě kategorie, na košile hranatého a krejčovského střihu. Hranatý střih je dobově starší, zatímco krejčovský střih se vyvinul až s vynálezem šicího stroje a nástupem průmyslové revoluce.
Vyčiněné pláště z bizonů, jelenů, losů a dalších zvířat patřily mezi indiány Velkých plání k základnímu oblečení mužů i žen v chladném počasí. Používaly se s chlupem i bez chlupu. Mnohé pláště byly nádherně zdobené a byly tak nejen ochranou proti chladu, ale především uměleckými díly.
Článek se věnuje vývoji mužských indiánských legín na Velkých pláních. Popisuje jednotlivé typy, jejich konstrukci, oblast rozšíření a v neposlední řadě i zdobení.
Bederní rouška je zákadním oblečením lidí doby kamenné, tedy i indiánů. Vyráběli ji většinou z jelenice, z vlněné látky nebo z dalších materiálů.
© 2003-2024 INDIANI.CZ – lukas@navratil.cc
