Menu
Košík je prázdný.

Motýlci – ozdoba vlasů ze severních plání

Motýlci jsou označení pro indiánské párové ozdoby hlavy. Tyto ozdoby byly populární v 1. polovině 19. století mezi velkou částí kmenů severních plání. Motýlci se připevňovali k malým copánkům, spleteným v oblasti spánků nebo na okraji čela a zajišťovali se dřevěnými jehlicemi proti sklouznutí. V 2. polovině 19. století u většiny kmenů vyšly z módy. Vraní indiáni je však používali i nadále a používají je dodnes.

Dobové látkové košile

Látkové košile byly během 18. i 19. století běžnou součástí pánského oblečení v Evropě i USA. Podle střihu se dělí na dvě kategorie, na košile hranatého a krejčovského střihu. Hranatý střih je dobově starší, zatímco krejčovský střih se vyvinul až s vynálezem šicího stroje a nástupem průmyslové revoluce.

Dýmky indiánů Velkých plání – význam

Za starých bizoních dob byla pro indiány plání dýmka posvátná. Kouření dýmky bylo důležitou společenskou, náboženskou a politickou událostí a do určité míry je tomu tak dodnes. Prostřednictvím dýmky byly uzavírány smlouvy a mírové dohody, byla ujednávána spojenectví, dýmkou byly oddávány mladé páry, stvrzovány sliby nebo udělována nová jména.

Kinikinik – kouřící směs indiánů Velkých plání

V bizoních dobách byl na Velkých pláních klasický tabák z velké části stále neznámý. Místní indiáni proto používali ke kouření speciální směs, připravenou ze sušených a rozdrcených listů, vnitřní kůry nebo kořenů vhodných rostlin, které se vysušily, rozdrtily na jemné kousky a smíchaly v požadovaném poměru.

Obkličovací lov bizonů – líčení malíře George Catlina

Popis lovu bizonů indiány kmene Hidatsa v roce 1832 poblíž vesnice “Knife river” tak, jak jej zaznamenal známý malíř George Catlin, který se stal očitým svědkem této události a který ji zapsal do svých pamětí, které později vyšly pod názvem

Letters and Notes on the Manners, Customs, and Condition of the North American Indians.

Indiánské týpí v bizoních dobách

Týpí je typickým stanem kočovných indiánských kmenů Velkých plání a přilehlých oblastí. Je uzpůsobeno ke kočovnému způsobu života. Lze jej rychle postavit i zbourat a dá se transportovat za pomocí koní. Uvnitř se dá rozdělat a udržovat oheň. SKládá se z dřevěných tyčí poskládaných do kužele a z pláště. Za součást týpí je ještě považována vnitřní plachta – lining. U postaveného týpí je plášť vypnut okolo tyčí a v přední části je sepnut dřevěnými jehlicemi. Spodní okraj pláště je k zemi připevněn pomocí dřevěných kolíků nebo zatížením kameny.

Dobové indiánské náprsenky

Indiánské náprsenky jsou ozdoby hrudi, nejčastěji vyráběné z kostic, méně pak z kelnatek či jiných materiálů. Vyvinuli je zřejmě Komančové někdy ve 40. letech 19. století. Od Komančů se rozšířily k většině kmenů jižních a centrálních plání.

Řadový steh (Líný steh)

Řadový steh je jednou ze základních vyšívacích technik indiánů Velkých plání. Jako hlavní vyšívací techniku jej používali zejména Súové, Šajeni, Arapahové, Kajovové, Komančové, Apači, Jutažci, Omahové, Pónyové a mnoho dalších kmenů. Spočívá ve vytváření řad korálků, širokých cca 8-15 mm. Řady mohou ležet samostatně, nebo více řad těsně vedle sebe, čímž vznikne souvisle vyšitá plocha.

Dobové nákrčníky z kelnatek

Nákrčníky z kelnatek byly běžné mezi Lakoty, Šajeny a Arapahy v posledních dekádách bizoních dob. Nosili je shodně jak muži tak i ženy. Pravděpodobně se vyvinuly z kelnatkových náhrdelníků. Pro indiány byly nejen ozdobami, ale i projevem určité prestiže a bohatství, jelikož byly velice drahé.