Dobový indiánský způsob stahování zvěře

Tvar

V bizoních dobách stahovali indiáni kůže ze zvířat jinak, než jak je to dnes běžné mezi bílými myslivci, lovci, či řezníky v Evropě a USA.

Rozdíl se projeví především ve výsledném tvaru stažené kůže. Z tohoto hlediska je indiánský způsob lepší a kvalitnější, protože produkuje vhodnější, kompaktnější tvar, víceméně hranatý, obdélníkový nebo lichoběžníkový.  Proto se mu někdy v anglickojazyčném prostředí říká “square cut” neboli “hanatý řez”.

“Bělošský” způsob stahování produkuje tvar s více výstupky a prohlubněmi. Rozdíl je patrný zejména u bočních hran kůže, viz obrázek níže.

Porovnání bělošského a indiánského způsobu stahování zvěře.
Porovnání bělošského a indiánského způsobu stahování zvěře. Bizoní kůže vlevo byla stažena bělošským způsobem. Vykazuje výrazně nerovné boční hrany s velikými výkusy za předními běhy. Bizoní kůže vpravo byla stažena indiánským způsobem a její boční hrany jsou téměř rovné. Tvar je pravidelný obdélník nebo lichoběžník.

Stahování

Bělošský způsob stahování je jednoduchý a intuitivní a víceméně se sám nabízí. Kdyby člověk stahoval kůži poprvé v životě, dělal by to pravděpodobně tak, jak to dělá většina myslivců, či řezníků. Tedy oddělí nohy u kloubů a hlavu a pak povede řez prostředkem břicha.

Potud se tento způsob od indiánského neliší. Rozdíl spočívá ve stahování oblasti nohou. Zatímco bělošský způsob vede řez u předních i zadních nohou po vnitřní straně nohy, indiáni vedli řez u předních nohou vepředu a u zadních nohou vzadu.

Nejlépe je vedení řezů vidět z přiložených obrázků.

Zelená barva vyznačuje společné vedení řezu obou metod. Modrá je řez vedený indiány - červená pak bělochy.
Zelená barva vyznačuje společné vedení řezu obou metod. Modrá je řez vedený indiány - červená pak bělochy.
Naznačení vedení indiánských řezů v oblasti běhů. U zadních běhů vzadu, z předních běhů vepředu.
Naznačení vedení indiánských řezů v oblasti běhů. U zadních běhů vzadu, z předních běhů vepředu.

U stažené kůže je rozdíl patrný zejména na boční linii kůže a v oblasti předních nohou. Zatímco u indiánského způsobu jsou boční linie téměř rovné a přední nohy směřují spíše dopředu, u bělošského jsou boční linie vlnité s výraznými prohlubněmi a “výkusy” za předními běhy a s předníma nohama směřujícími spíše do stran.

Porovnání bělošského a indiánského způsobu stahování zvěře. Bělošský způsob (vlevo) produkuje kůži, kde boční hrany obsahují výkusy a nohy směřují do stran. Indiánský způsob produkuje kůži s bočními hranami bez výkusů a nohy směřují šikmo dopředu.
Porovnání bělošského a indiánského způsobu stahování zvěře. Bělošský způsob (vlevo) produkuje kůži, kde boční hrany obsahují výkusy a nohy směřují do stran. Indiánský způsob produkuje kůži s bočními hranami bez výkusů a nohy směřují šikmo dopředu.
Kůže z jelence stažená indiánským způsobem tzv. "hranatý řez".
Kůže z jelence stažená indiánským způsobem tzv. "hranatý řez".

U indiánského hranatého řezu vždy vzniká “klín” mezi předními běhy a oblastí hrudí. V případě, že šlo o bizoní, losí či jelení kůži určenou na plášť, byl tento klín sešit šlachou, jinými slovy byly přední běhy přišity ke hrudí, čímž dojde k ještě větší “kompaktizaci” kůže (pláště).

Dva švy mezi předními běhy a oblastí hrudí (vždy na levé a pravé straně) jsou typickou součástí všech dobových indiánských plášťů. Nesetkal jsem se ani s jedním, který by nebyl stažen hranatým řezem a neobsahoval tyto typické švy.

Bizoní plášť, kůže byla stažena indiánským způsobem pomocí tzv. hranatého řezu. Detail švu, kdy přední běh je přišit k oblasti hrudí.
Bizoní plášť, kůže byla stažena indiánským způsobem pomocí tzv. hranatého řezu. Detail švu, kdy přední běh je přišit k oblasti hrudí.
Bizoní plášť, kůže byla stažena indiánským způsobem pomocí tzv. hranatého řezu. Všimněte si typických švů.
Bizoní plášť, kůže byla stažena indiánským způsobem pomocí tzv. hranatého řezu. Všimněte si typických švů.

Dobový indiánský způsob stahování hranatým řezem, který se zdá být rozšířeným a zcela samozřejmým minimálně na celé oblastí Velkých plání je velice sofistikovaný a byl vyvinut s důrazem na praktičnost i estetiku. 

Indiánský způsob stahování vyžaduje více zkušeností, praxe, cviku i přemýšlení, než dnes běžný způsob bělošský. Ten je jednodušší a asi i rychlejší, navíc dnes nejsou bizoní pláště ani nezbytným kusem oblečení, ani uměleckým dílem, takže jejich dokonalý tvar dnes téměř nikdo nevyžaduje.

Bizoní plášť kmene Mandan. Ozdoben je quillovým pásem a symbolem slunce či péřové čelenky namalovanými hlinkou. Všimněte si typických švů. Pennsylvania museum.
Bizoní plášť kmene Mandan. Ozdoben je quillovým pásem a symbolem slunce či péřové čelenky namalovanými hlinkou. Všimněte si typických švů. Pennsylvania museum.
Bizoní plášť z centrálních nebo severních plání. Ozdoben je quillovým pásem a piktografickými výjevy. Všimněte si typických švů. Pennsylvania museum.
Bizoní plášť z centrálních nebo severních plání. Ozdoben je quillovým pásem a piktografickými výjevy. Všimněte si typických švů. Pennsylvania museum.
Bizoní plášť kmene Lakotů. Ozdoben je malbou přírodními hlinkami ve stylu "box and border". Všimněte si typických švů. Pennsylvania museum.
Bizoní plášť kmene Lakotů. Ozdoben je malbou přírodními hlinkami ve stylu "box and border". Všimněte si typických švů. Pennsylvania museum.

Autor

Napsat komentář