Kožené pláště na Velkých pláních

Print Friendly, PDF & Email

Kožené pláště byly v předrezervačních dobách na Velkých pláních základním kusem “oblečení” jak mužů, tak i žen. Každý indián či indiánka vlastnili minimálně jeden nebo i více plášťů. Funkce plášťů byla jak praktická, tak i estetická. Pláště chránily před chladem, ale současně byly i jakousi projekční plochou svého majitele, která prozrazovala mnoho o jeho osobnosti , estetickém cítění, ale také o jeho společenském postavení

Pláště se vyráběly z vyčiněných bizoních, jeleních, losích nebo jelenčích kůží. Některé pláště mohly být chlupaté, tedy vydělané tak, že na kůži zůstala srst, jiné byly bez srsti. Bizoní kůže se vydělávaly jak s chlupem, tak i bez chlupu. Kůže z losů, jelenů a jelenců se činily většinou na useň, to znamená, že se z nich během činícího procesu chlup odstranil. To je proto, že kůže z vysoké zvěře se na činění s chlupem příliš nehodí. 

Válečný náčelník, pohlavár jedné ze skupin Pónyů na obraze Georgea Catlina z roku 1833. Přes rameno má přehozený bizoní plášť malovaný piktografickými výjevy svých válečnických úspěchů.
Válečný náčelník, pohlavár jedné ze skupin Pónyů na obraze Georgea Catlina z roku 1833. Přes rameno má přehozený bizoní plášť malovaný piktografickými výjevy svých válečnických úspěchů.
Bizoní plášť malovaný piktografickými výjevy válečných scén. Majitel pláště si na něj nechával namalovat své hrdinské skutky. Plášť je kromě kreseb zdoben i krásným pásem, vyšívaným ursoními ostny. Pennsylvania museum.
Bizoní plášť malovaný piktografickými výjevy válečných scén. Majitel pláště si na něj nechával namalovat své hrdinské skutky. Plášť je kromě kreseb zdoben i krásným pásem, vyšívaným ursoními ostny. Pennsylvania museum.
Malý havran z kmene Pónyů na fotografii W. Jacksona z roku 1869. Kolem ramene má přehozený bizoní plášť.
Malý havran z kmene Pónyů na fotografii W. Jacksona z roku 1869. Kolem ramene má přehozený bizoní plášť.

Pláště jako základní oblečení

Muži většinou chodili oblečení pouze v bederní roušce a mokasínech a když byla zima, oblékli si legíny a přehodili přes sebe kožený plášť. Ženy nosily kožené pláště přehozené přes jelenicové nebo kožené šaty. Pláště byly většinou tak veliké, že se do nich mohl člověk celý pohodlně zabalit. Nosily se tak, že páteř zvířete byla vodorovně. Pokud byla součástí pláště i hlava, nosila se většinou na pravé straně.

V chladnějším počasí se používaly spíše chlupaté pláště, v teplejším počasí pak pláště bez chlupu. Indiáni, zabalení do pláště si jej většinou přidržovali rukama. Pokud ruce potřebovali použít k jiné činnosti, například ke sběru dřeva, přepásali si plášť kolem těla opaskem.

Ženy kmene Lakotů. Žena vlevo má na sobě bizoní plášť typu "okraj a obdélník". Foto L.A.Huffmann.
Ženy kmene Lakotů. Žena vlevo má na sobě bizoní plášť typu "okraj a obdélník". Foto L.A.Huffmann.
Bílá bizoní kráva, náčelník kmene Assiniboinů. Obraz od Karla Bodmera. Zahalen je do bizoního pláště typu Okraj a obdélník.
Bílá bizoní kráva, náčelník kmene Assiniboinů. Obraz od Karla Bodmera. Zahalen je do bizoního pláště typu Okraj a obdélník.

Historie

Pláště jsou téměř jistě prastarou záležitostí. První zmínka o bizoním plášti pochází od Francisca Vásqueze de Coronada z roku 1540. Nejstarší dochované malované pláště z oblasti Velkých plání pocházejí již z 18. století, nicméně existují ve sbírkách pláště u oblasti Velkých Jezer, jejichž vznik se datuje do poloviny 17. století.

Technika malování na kůži se na Velké pláně pravděpodobně rozšířila z oblasti Velkých jezer a Východních lesů, kde měla dlouhou tradici.

Nejstarší vzory byly abstraktní a téměř jistě měly kosmologický význam. Mezi tradiční a původní barvy patřila  červená a černá, do určité míry snad i zelená. V oblasti východních lesů to byly prakticky jediné používané barvy. Později (zejména v 2. polovině 19. století) se Velkých pláních objevily také další barvy, zejména žlutá a modrá.

Plášť z jelena nebo z bizona z oblasti Velkých jezer. Pochází patrně již ze 17. století a patří tak k nejstarším dochovaným indiánským plášťům na světě. Zřejmě se jedná o předchůdce vzoru "okraj a obdélník". Muzeum člověka, Paříž.
Plášť z jelena nebo z bizona z oblasti Velkých jezer. Pochází patrně již ze 17. století a patří tak k nejstarším dochovaným indiánským plášťům na světě. Zřejmě se jedná o předchůdce vzoru "okraj a obdélník". Muzeum člověka, Paříž.
Plášť z jelena nebo z bizona z oblasti Velkých jezer. Pochází patrně již ze 17. století a patří tak k nejstarším dochovaným indiánským plášťům na světě. Zřejmě se jedná o předchůdce vzoru "okraj a obdélník". Muzeum člověka, Paříž.
Plášť z jelena nebo z bizona z oblasti Velkých jezer. Pochází patrně již ze 17. století a patří tak k nejstarším dochovaným indiánským plášťům na světě. Zřejmě se jedná o předchůdce vzoru "okraj a obdélník". Muzeum člověka, Paříž.

Na starých dobových obrazech od Karla Bodmera nebo George Catlina (1. polovina 19. století) je takových plášťů k vidění mnoho. Pózovali s nimi jak muži, tak i ženy. Na dobových fotografiích a obrazech z 2. poloviny 19. století je plášťů k vidění již méně, protože je indiáni postupně nahrazovali vlněnými Hudsons Bay dekami.

Čistá fontána, manželka náčelníka Ponků jménem Kouř.
Čistá fontána, manželka náčelníka Ponků jménem Kouř.
Dva Pónyové na dobové fotografii. Bojovník vpravo je zabalen do bizoního pláště zatímco jeho druh vlevo již má bělošskou Hudsons Bay deku.
Dva Pónyové na dobové fotografii. Bojovník vpravo je zabalen do bizoního pláště zatímco jeho druh vlevo již má bělošskou Hudsons Bay deku.

Výroba

Pláště se vydělávaly mozkem, stejnou metodou, jakou se vydělávaly menší kůže. Nejkvalitnější pláště byly velmi tenké, ideálně se stejnou sílou řemene po celé ploše. Jelikož kůže velkých zvířat, jako jsou bizoni, losi nebo jeleni Wapiti mají nestejnoměrně silnou kůží co do plochy, musela se každá kůže hodně vytenčit, což předpokládalo škrábání ostrou škrabkou za sucha. Nejvíce bylo nutné vytenčit oblast hrbu, krku, hřbetu a kýt, ideálně na sílu slabin. To byla fyzicky a časově velmi namáhavá práce.

Šajenské ženy vydělávají bizoní kůže na dobové fotografii.
Šajenské ženy vydělávají bizoní kůže na dobové fotografii.

Nejhodnotnější pláště byly vydělány komplet v jednom kusu, a to včetně hlavy a ocasu zvířete. Takovým plášťům se říkalo “head and tail robe”, tedy pláště s hlavou a ocasem.

Některé pláště mohou mít v oblasti páteře zvířete po celé délce kůže šev. To je proto, že v některých případech bylo snazší během stahování zvířete udělat řez podél páteře a kůži stáhnout postupně jako dvě poloviny. Každá polovina se pak vydělala zvlášť a oba kusy se po vydělání opět sešily dohromady. Polovina kůže se totiž činí mnohem snáze, než celá kůže. V takových případech se šev často překrýval pásem vyšitým korálky nebo ursoními ostny. Indiáni neměli rádi viditelné švy a pokud to bylo možné, snažili se je zamaskovat nebo překrýt výšivkou.

Bizoní plášť kmene Ponka z 18. století. Kůže byla rozříznutá podél páteře a každá polovina vydělána zvlášť. Po vydělání byly obě poloviny opět sešity dohromady. Šev byl částečně překryt vyšívaným pásem, který nyní na plášti chybí. Museum člověka, Paříž.
Bizoní plášť kmene Ponka z 18. století. Kůže byla rozříznutá podél páteře a každá polovina vydělána zvlášť. Po vydělání byly obě poloviny opět sešity dohromady. Šev byl částečně překryt vyšívaným pásem, který nyní na plášti chybí. Museum člověka, Paříž.
Bizoní plášť z počátku 19. století. Plášť je vyčiněn komplet s hlavou a ocasem zvířete. Takové byly nejcennější. Zdá se, že kůže byla vyčiněna v kuse, nebyla rozříznutá. I na takové kůže se mohl našívat ozdobný pás.
Bizoní plášť z počátku 19. století. Plášť je vyčiněn komplet s hlavou a ocasem zvířete. Takové byly nejcennější. Zdá se, že kůže byla vyčiněna v kuse, nebyla rozříznutá. I na takové kůže se mohl našívat ozdobný pás.

Bizoní pláště byly stahovány speciálním způsobem, kterému se říká hranatý řez. Cílem bylo kůži stáhnout tak, aby se vytvořil kompaktní a hranatý tvar pláště. Indiáni v tomto byli mistry. Prakticky všechny staré indiánské pláště měly hranatý či lichoběžníkový tvar, bez ošklivých výkusů a nerovností v oblasti za předními běhy, jako můžeme vidět u dnešních bizoních kůží.

Na obrázku vlevo je kůže stažená indiánským způsobem, vpravo kůže stažená běžným postupem.
Na obrázku vlevo je kůže stažená indiánským způsobem, vpravo kůže stažená běžným postupem.

Malování plášťů se provádělo technikou kostěných štětců a téměř vždy na masovou stranu kůže, bez ohledu k tomu, zda šlo o plášť s chlupy či bez chlupů.

Zdobení

Některé pláště byly prosté a nezdobené, jiné byly bohatě zdobené. Zdobení spočívalo zejména v malbách barevnými hlinkami nebo v aplikaci ostnových a korálkových výšivek, nebo výšivek z ptačího brku.

Celkem je možné rozdělit zdobené pláště do několika základních kategorií. Toto dělení není zcela vyčerpávající a pokrývá pouze nejběžnější kategorie. Existuje celá řada plášťů, jejichž zdobení je čistě individuální nebo jinak nezapadá do běžně rozšířených stylů.

Nádherně zdobený plášť kmene Lakotů z 1. poloviny 19. století. Zdoben je ostnovým pásem a piktogramy. Ledermuseum Offenbach, Německo.
Nádherně zdobený plášť kmene Lakotů z 1. poloviny 19. století. Zdoben je ostnovým pásem a piktogramy. Ledermuseum Offenbach, Německo.
Náčelník kmene Atsinů s bizoním pláštěm. Plášť je obyčejný, není zdobený malbou ani výšivkou, pouze je nabarven červenou hlinkou. Ne všechny pláště byly zdobené, mnohé byly zcela prosté.
Náčelník kmene Atsinů s bizoním pláštěm. Plášť je obyčejný, není zdobený malbou ani výšivkou, pouze je nabarven červenou hlinkou. Ne všechny pláště byly zdobené, mnohé byly zcela prosté.

Pláště typu "Box and border" (Okraj a obdélník)

Jedná se o pláště zdobené abstraktními symboly. Jsou odrazem spirituálního, kosmologického a estetického cítění indiánských umělců a umělkyň. Tyto symboly jsou vyvedené většinou malbou pomocí barev z klihu a přírodních hlinek (později z komerčních barviv) a v některých případech i korálkovou výšivkou.

Podstatu vzoru “okraj a obdélník” tvoří několik linií. Jedna linie vždy kopíruje okraj pláště, další linie tvoří obdélník, který je zpravidla umístěn excentricky na jedné polovině pláště. Obdélník pak může obsahovat několik dalších linií. Každá linie pak sestává z dalších, většinou geometrických tvarů a figur. Většina maleb je tvořena převážně červenou a černou barvou, méně častěji pak modrou, zelenou nebo žlutou.

Tento styl plášťů je pravděpodobně velice starý a zřejmě má původ v oblasti východních lesů.

Lakotská žena na portétu Karla Bodmera z roku 1833. Na sobě má bizoní plášť pomalovaný abstraktními symboly ve stylu "okraj a obdélník". Jedná se o stejný plášť, který je na fotografii vpravo. Plášť později od ženy zakoupil německý šlechtic a cestovatel Princ Maxmilian z Wiedu. Plášť je nyní ve sbírkách Linden Musea ve Stuttgartu v Německu.
Lakotská žena na portétu Karla Bodmera z roku 1833. Na sobě má bizoní plášť pomalovaný abstraktními symboly ve stylu "okraj a obdélník". Jedná se o stejný plášť, který je na fotografii vpravo. Plášť později od ženy zakoupil německý šlechtic a cestovatel Princ Maxmilian z Wiedu. Plášť je nyní ve sbírkách Linden Musea ve Stuttgartu v Německu.

Běžně se uvádí, že tento typ plášťů byl vyráběn a nošen výhradně ženami, ovšem existuje několik fotografií, které dokazují, že v některých případech mohli tyto pláště nosit i muži.

Ve sbírkách převažují zejména dva hlavní typy těchto plášťů. První by se dal označit jako “typ z centrálních plání” a druhý jako “typ z jižních plání”.

Centrální pláně

Tento styl je typický zejména pro kmen Lakotů, nicméně je možné, že jej vyráběly i některé jiné okolní kmeny. Na rozdíl od typu z jižních plání obsahuje více a složitějších linií, obdélníky jsou větší a komplexnější a pláště nejsou podbarveny na podkladu.

Bizoní plášť typu okraj a obdélník. Pravděpodobně lakotský. Pennsylvania museum.
Bizoní plášť typu okraj a obdélník. Pravděpodobně lakotský. Pennsylvania museum.
Bizoní plášť typu okraj a obdélník. Centrální pláně. Heritage auctions.
Bizoní plášť typu okraj a obdélník. Centrální pláně. Heritage auctions.
Bizoní plášť typu okraj a obdélník. Centrální pláně.
Bizoní plášť typu okraj a obdélník. Centrální pláně.
Bizoní plášť typu okraj o obdélník. Pravděpodobně lakotský. Ornamenty jsou místo malby vyvedeny výšivkou. Denver art museum.
Bizoní plášť typu okraj o obdélník. Pravděpodobně lakotský. Ornamenty jsou místo malby vyvedeny výšivkou. Denver art museum.
Bizoní plášť typu okraj o obdélník. Pravděpodobně lakotský z doby kolem roku 1865. Ornamenty jsou místo malby vyvedeny výšivkou. National Museum of American Indian.
Bizoní plášť typu okraj o obdélník. Pravděpodobně lakotský z doby kolem roku 1865. Ornamenty jsou místo malby vyvedeny výšivkou. National Museum of American Indian.

Jižní pláně

Druhý typ je typický pro oblast jižních plání. Ten se objevuje se u Komančů, Kajovů, Arapahů a také Šajenů nebo Jutů.  Linie tohoto typu jsou většinou jednodušší, než u typu z centrálních plání, obdélníky jsou menší. Většina plášťů je však podbarvena, často žlutou barvou ve středu a červenými okraji za obvodovou linkou. 

Bizoní plášť typu okraj o obdélník - jižní pláně. Pravděpodobně Komančové. Pennsylvania university.
Bizoní plášť typu okraj o obdélník - jižní pláně. Pravděpodobně Komančové. Pennsylvania university.
Bizoní plášť typu okraj o obdélník - jižní pláně. Pravděpodobně Jutové. Herritage auctions.
Bizoní plášť typu okraj o obdélník - jižní pláně. Pravděpodobně Jutové. Herritage auctions.
Bizoní plášť typu okraj o obdélník - jižní pláně. Yale university.
Bizoní plášť typu okraj o obdélník - jižní pláně. Yale university.

Pláště z jižních plání

Kromě varianty plášťů typu “okraj a obdélník” existoval na jižních pláních taky jeden typ plášťů, kdy malovaný okraj zůstal zachován, ale místo obdélníků je do plochy pláště (nejčastěji do středu) namalován symetrický symbol, který představuje mocnou duchovní bytost, pravděpodobně stvořitele vesmíru.

Plášť z jižních plání. Označen jako Arapažský. Splendid Heritage.
Plášť z jižních plání. Označen jako Arapažský. Splendid Heritage.
Plášť z jižních plání. Označen jako od indiánů z puebel. Získán v roce 1872.
Plášť z jižních plání. Označen jako od indiánů z puebel. Získán v roce 1872.
Plášť z jižních plání. Označen jako komančský. Získán v roce 1868. NMNH.
Plášť z jižních plání. Označen jako komančský. Získán v roce 1868. NMNH.

Pláště s péřovým kruhem

Pláště zdobené symbolem “péřového kruhu” jsou běžně uváděny jako mužské pláště, i když opět existují důkazy, že v některých případech je mohly nosit i ženy. Tyto pláště se vyznačují jedním nebo více kruhy (nejčastěji třemi) tvořenými kosočtverci, většinou přepůlenými, kdy každá půlka kosočtverce je vyvedena ve vzájemně kontrastních barvách.

Kosočtverce symbolizují orlí pera a kruh z per symbolizuje válečnou čelenku. Podle jiných teorií symbolizuje péřový kruh slunce. Některé pláště s péřovými kruhy mohou být doplněny dalšími malbami, například linií okrajů (jako u typu “okraj a obdélník”), piktogramy nebo jinými symboly.

Plášť z centrálních plání. Pennsylvania museum.
Plášť z centrálních plání. Pennsylvania museum.
Plášť z centrálních plání. Plášť je navíc ozdoben vyšívaným pásem. Pennsylvania museum.
Plášť z centrálních plání. Plášť je navíc ozdoben vyšívaným pásem. Pennsylvania museum.

Některé pláště mohou obsahovat jenom jeden, většinou veliký péřový kruh umístěný ve středu pláště, jiné mohou obsahovat vícero menších péřových kruhů.

Tento typ plášťů se vyskytovaly především na centrálních a severních pláních a zřejmě je také velmi starý.

Dva havrani, jeden z náčelníků kmene Hidatsů na obraze Karla Bodmera. Přes rameno má přehozený nádherný bizoní plášť se symbolem sluneční péřové čelenky.
Dva havrani, jeden z náčelníků kmene Hidatsů na obraze Karla Bodmera. Přes rameno má přehozený nádherný bizoní plášť se symbolem sluneční péřové čelenky.
Birohka, jeden z předních mužů kmene Hidatsů na obraze Karla Bodmera. Je zabalen do bizoního pláště se symboly slunečních péřových čelenek.
Birohka, jeden z předních mužů kmene Hidatsů na obraze Karla Bodmera. Je zabalen do bizoního pláště se symboly slunečních péřových čelenek.

Piktografické pláště

Mezi nejdramatičtější pláště patří ty s figurálními motivy. Ve většině případů jde o kresby válečných výjevů, nejčastěji hrdinských činů majitele, jako je zranění, či zabití nepřítele, krádež koní či započítání úderu. Výsada nosit plášť s válečnými výjevy připadala pouze význačným mužům, kteří vykonali mnoho odvážných hrdinských skutků, které si mohli na plášť zaznamenat.

Bizoní plášť kmene hunkpapských Lakotů s vyobrazenými hrdinskými skutky. Zde konkrétně se jedná zřejmě o krádež koní a boje s bílými vojáky. Plášť pochází z roku 1865.
Bizoní plášť kmene hunkpapských Lakotů s vyobrazenými hrdinskými skutky. Zde konkrétně se jedná zřejmě o krádež koní a boje s bílými vojáky. Plášť pochází z roku 1865.
Bizoní plášť kmene s vyobrazenými hrdinskými skutky ve formě piktografických záznamů.
Bizoní plášť kmene s vyobrazenými hrdinskými skutky ve formě piktografických záznamů.
Detail piktografické kresby s bizoního pláště. Vyobrazuje výjev z bitvy mezi jednotlivými kmeny. Majitel pláště na něj takto zaznamenal nebo nechal zaznamenat své hrdinské činy.
Detail piktografické kresby s bizoního pláště. Vyobrazuje výjev z bitvy mezi jednotlivými kmeny. Majitel pláště na něj takto zaznamenal nebo nechal zaznamenat své hrdinské činy.

Piktografické malby většinou neaplikovali bojovníci sami, ale najali si na to nějakého umělce ze svého kmene, který byl v kreslení piktogramů zběhlý a který za úplatu nakreslil tu či onu scénu. Postavy (nejčastěji lidé a koně) a situace jsou vždy vyvedeny dvojrozměrně, zjednodušeně a částečně symbolicky. Kvalita a detailnost piktografických kreseb mohla značně kolísat, v závislosti na kmeni, době a na umělci.

Některé piktografické pláště mohly být navíc zdobené pásy vyšívanými ursoními ostny, korálky nebo ptačím brkem. Takové pásy se většinou vyšily na samostatný kus kůže a pak se našily na plášť do oblasti, kde mělo zvíře páteř. 

Černonožský válečník na obraze Karla Bodmera. Na svůj plášť z jelení kůže zaznamenal své hrdinské činy. Bitvy s nepřáteli, krádeže koní a zbraní a dokonce i svá zranění.
Černonožský válečník na obraze Karla Bodmera. Na svůj plášť z jelení kůže zaznamenal své hrdinské činy. Bitvy s nepřáteli, krádeže koní a zbraní a dokonce i svá zranění.
Černá skála, náčelník lakotského kmene Dva kotlíky na kresbě Georgea Catlina. Kolem ramen má přehozen malovaní bizoní plášť s válečnými výjevy ze svého života.
Černá skála, náčelník lakotského kmene Dva kotlíky na kresbě Georgea Catlina. Kolem ramen má přehozen malovaní bizoní plášť s válečnými výjevy ze svého života.

Pláště s výšivkou

Vyšívané pásy v oblasti páteře

Některé pláště mohly být zdobené výšivkou. Nejčastěji šlo o pásy vyšívané korálky, ursoními ostny nebo ptačími brky. Původním účelem vyšívaných pásů bylo překrýt šev, který se na některých pláštích vyskytoval v oblasti, kde mělo zvíře páteř. Některé kůže se totiž během stahování rozřízly na půl (podél páteře), protože tak bylo stahování jednodušší a dvě půlky pláště se také snáze činily než celý plášť. Po vyčinění se půlky zase sešily k sobě. Vzniklý šev se pak mohl překrýt právě vyšívaným pásem.

Nejstarší pásy byly vyšité ursoními ostny nebo ptačími brky a často šlo jenom o jednu jednoduchou linku. Pozdější pásy mohly být vyvedené korálkovou výšivkou, nebo kombinací korálků či ostnů. Pásy mohly být obdélníkové, nebo mohly být kombinací několika rozet oddělených obdélníkovými plochami. Technika provedení pásů a jejich estetická a symbolická stránka se mohla značně lišit co do kmene a doby vzniku a také co do fortelu a umění té či oné umělkyně.

Bizoní plášť s vyšívaným pásem z ursoních ostnů. Je velice starý a pochází zřejmě až z 18. století. Kromě pásu je ozdoben malovaným symbolem sluneční péřové čelenky. Je uložen v Paříži v Muzeu člověka.
Bizoní plášť s vyšívaným pásem z ursoních ostnů. Je velice starý a pochází zřejmě až z 18. století. Kromě pásu je ozdoben malovaným symbolem sluneční péřové čelenky. Je uložen v Paříži v Muzeu člověka.
Bizoní plášť s vyšívaným pásem z ursoních ostnů a korálků. Vrány, National Museum of American Indian.
Bizoní plášť s vyšívaným pásem z ursoních ostnů a korálků. Vrány, National Museum of American Indian.
Bizoní plášť s vyšívaným pásem z ursoních ostnů. Zdoben je navíc piktografickými motivy. Paříž, Muzeum člověka.
Bizoní plášť s vyšívaným pásem z ursoních ostnů. Zdoben je navíc piktografickými motivy. Paříž, Muzeum člověka.

Výšivky se zpravidla nevyšívaly přímo na plášť, ale na zvláštní kus podkladové kůže. Když byl pás hotový, našil se na plášť jako celek, tedy i s podkladovou kůží.

Některé pláště mohly kombinovat zdobení výšivkou a malbou (piktogramy, či abstraktní symboly).

Válečník kmene Mandanů na obrazu Karla Bodmera. Přes ramena má přehozen bizoní plášť s pásem vyšitým ursoními ostny.
Válečník kmene Mandanů na obrazu Karla Bodmera. Přes ramena má přehozen bizoní plášť s pásem vyšitým ursoními ostny.
Černý mokasín, kmet kmene Hidatsů s bizoním pláštěm zdobeným vyšívaným pásem. Kresba George Catlin.
Černý mokasín, kmet kmene Hidatsů s bizoním pláštěm zdobeným vyšívaným pásem. Kresba George Catlin.

Vodorovné linky

Další možností byly pláště s vyšitými vodorovnými linkami. Existují dva druhy těchto plášťů, vyšité korálky a ursoními ostny.

Linky z ursoních ostnů na pláště vyšívaly především lakotské ženy. Linky byly velmi tenké a byly poměrně blízko sebe. Na takovém plášti mohlo byt vyšito i třicet nebo více úzkých, vodorovných pruhů. Všechny pruhy byly většinou stejné a střídaly se na nich alternativně barevná pole v přesně stanovených vzdálenostech. Takové pruhy symbolizovaly bizoní stezky.

Bizoní plášť s vyšívanými quillovými proužky. Lakotský. NMNH.
Bizoní plášť s vyšívanými quillovými proužky. Lakotský. NMNH.
Bizoní plášť s vyšívanými quillovými proužky. Lakotský. NMNH.
Bizoní plášť s vyšívanými quillovými proužky. Lakotský. NMNH.
Bizoní plášť s vyšívanými quillovými proužky. Lakotský. NMNH.
Bizoní plášť s vyšívanými quillovými proužky. Lakotský. NMNH.
Indián z kmene Černonožců na obraze Karla Bodmera. Jeho plášť s ostnovými proužky je pravděpodobně výrobek Lakotů, který získal obchodem.
Indián z kmene Černonožců na obraze Karla Bodmera. Jeho plášť s ostnovými proužky je pravděpodobně výrobek Lakotů, který získal obchodem.
Šílený medvěd z kmene Lakotů na fotografii z roku 1872. Přes sebe má přehozený plášť s výšivkou bizoních proužků.
Šílený medvěd z kmene Lakotů na fotografii z roku 1872. Přes sebe má přehozený plášť s výšivkou bizoních proužků.

Pláště s tenkými pruhy vyšitými korálky seed beads zase vyšívaly vraní indiánky. Údajně se jedná o svatební pláště. I zde jsou všechny pruhy stejné, sestávající s barevných panelů, kde se vzor neustále opakuje. Podobné pláště vyrábějí vraní indiánky dodnes.

Bizoní plášť kmene Vran s vyšívanými korálkovými proužky. BBHC.
Bizoní plášť kmene Vran s vyšívanými korálkovými proužky. BBHC.
Bizoní plášť kmene Vran s vyšívanými korálkovými proužky. BBHC.
Bizoní plášť kmene Vran s vyšívanými korálkovými proužky. BBHC.
Bizoní plášť kmene Vran s vyšívanými korálkovými proužky. NMNH
Bizoní plášť kmene Vran s vyšívanými korálkovými proužky. NMNH

Plášť jako obchodní artikl

Vydělané bizoní, jelení nebo losí pláště byly vyhledávaným obchodním artiklem mezikmenového obchodu, stejně jako obchodu s bělochy. Stejně jako tomu bylo v případě koně, bylo možné považovat plášť za měřítko směnné hodnoty. Jedny z nejkvalitnějších a nejvíce ceněných plášťů vyráběly indiánky kmene Vran.

Za velmi kvalitní bizoní plášť bylo možné získat jednoho koně, běžně však bylo nutné za koně zaplatit dva i více plášťů. Za několik vydělaných bizoních plášťů bylo možné nakoupit pušku a munici.

Nejlepší pláště byly vydělány z jednoho kusu kůže (beze švu na hřbetu) a obsahovaly i hlavu a ocas zvířete (tzv. “head and tail robe”). Pokud byl takový plášť nový a nenošený, mohl mít opravdu vysokou cenu. Pláště starší a nošené měly cenu nižší, stejně jako pláště sešívané z více kusů, záplatované, ne zcela měkké či s jinými nedokonalostmi.

Obyčejný nezdobený bizoní plášť. Takový byl často předmětem směny a obchodu. Indiánky je vyráběly po stovkách a tisících a směňovaly je za jiné produkty. Tento plášť není první jakosti, protože obsahuje záplaty a zašité díry.
Obyčejný nezdobený bizoní plášť. Takový byl často předmětem směny a obchodu. Indiánky je vyráběly po stovkách a tisících a směňovaly je za jiné produkty. Tento plášť není první jakosti, protože obsahuje záplaty a zašité díry.
Obchod mezi indiány kmene Propíchnutých nosů a Vran. Vraní žena nabízí ženě z kmene Propíchnutých nosů bizoní plášť výměnou za jiné produkty. Na území Propíchnutých nosů nežilo mnoho bizonů, proto tento kmen často nakupoval bizoní pláště od přátelských Vran, které naopak žily v zemi hojné na bizony a jejichž pláště byly považovány za nejvyšší kvality. Obraz Bill Holm.
Obchod mezi indiány kmene Propíchnutých nosů a Vran. Vraní žena nabízí ženě z kmene Propíchnutých nosů bizoní plášť výměnou za jiné produkty. Na území Propíchnutých nosů nežilo mnoho bizonů, proto tento kmen často nakupoval bizoní pláště od přátelských Vran, které naopak žily v zemi hojné na bizony a jejichž pláště byly považovány produkt za nejvyšší kvality. Obraz Bill Holm.

Bizoní pláště byly páteří ekonomiky a hlavní komoditou mnoha kmenů indiánů Velkých plání, co se týče obchodování s bělochy. Za většinu bělošského zboží, tedy zejména za zbraně a munici, Hudsons Bay deky, korálky, jehly, nitě, šídla, knoflíky, barevné hlinky, rolničky, vlněné látky, nože, sekery, hroty na šípy a na kopí a za další zboží bílého muže platili indiáni zejména bizoními kůžemi, jak syrovými, tak i vydělanými do podoby pláště.

Běloši bizoní pláště ve velkých počtech transportovali na východ, někdy dokonce až do Evropy, kde se prodávaly jako houně. Používaly se jako deky pod sedla, na dekoraci domácností, nebo se do nich zabalilo panstvo, které se vozilo v kočárech, aby jim netáhlo na nohy a na záda. Některé zvláště pěkně zdobené pláště kupovali evropští šlechtici, kteří si jimi zdobili svá sídla. Ještě dnes zdobí některé zámky Evropy bizoní pláště vydělané a pomalované indiány, které se dostaly do Evropy právě díky obchodu.

Bizoní plášť kmene Vran, který se obchodem dostal až do Evropy, do Národního muzea přírody a historie v Kodani.
Bizoní plášť kmene Vran, který se obchodem dostal až do Evropy, do Národního muzea přírody a historie v Kodani.

Recyklace bizoních plášťů

Když bizoní plášť dosloužil (příliš slehly nebo časem vypadaly chlupy, či se jinak poškodil), bylo jej stále možno recyklovat a použít na další výrobky. Vysloužilý pás se rozstříhal a ušily se z něj mokasíny, toulce, brašny či jakékoliv jiné výrobky. Části vysloužilých plášťů se mohly použít i jako podklady pro výšivku.

Některé výrobky si na sobě dokonce nesou kousky staré původní malby, které prozrazují, že se původně jednalo bizoní plášť, který byl časem přetvořen v něco jiného. Recyklace starých a vysloužilých výrobků byla u indiánů běžná.

Zadní strana vyšívaného pásu kmene Vran. Výšivka je evidentně vyvedena na starém a recyklovaném bizoním plášti. Malba pochází z piktogramů, které byly vyobrazeny na původním plášti.
Zadní strana vyšívaného pásu kmene Vran. Výšivka je evidentně vyvedena na starém a recyklovaném bizoním plášti. Malba pochází z piktogramů, které byly vyobrazeny na původním plášti.

Autor

Mohlo by vás také zajímat