Menu
No products in the cart.

Válečné haleny indiánů Velkých plání

Válečné haleny indiánů plání patří mezi nejkrásnější dobové artefakty. Bylo by chybou se domnívat, že jsou pouze zajímavými a atraktivními kusy svrchního oblečení. Právo nosit válečnou halenu si musel bojovník zasloužit. Pouze ti muži, kteří projevovali opakovaně nebývalé hrdinství v boji, kteří byli známí svojí nesobeckou povahou, starostí o druhé a o blaho kmene, moudrostí a silou, dosáhli pocty nosit válečnou halenu.

Náčelník Hidatsů Dvě vrány na kresbě Goerge Catlina.
Náčelník Hidatsů Dvě vrány na kresbě Goerge Catlina. Na sobě má nádherně zdobenou válečnou halenu.
Válčená košile Črnonožců. NMNH
Válečná halena kmene Černonožců zdobená hranostajími kožešinkami.

U Lakotů se například mužům, kteří získali takové právo, říkalo “oblečení v košilích”. Pokud takový majitel košile v budoucnu projevil slabost, zbabělost nebo nějakou charakterovou vadu, mohla mu být halena odebrána.

Indián, který si oblékl válečnou halenu, si neoblékl jen kus oděvu, ale insignii, určitou vážnost, funkci a společenský status ve kmeni. Na dobových fotografiích z indiánských delegací do světa bílého muže (nejčastěji do Washingtonu) jsou téměř vždy náčelníci oblečení do válečných halen. Vyjadřuje to jejich společenský status, kterému se těší u svého lidu.

Náčelník oglalských Lakotů Rudý oblak byl jedním z "oblečených v košili". Na fotografii vlevo má sobě válečnou halenu. Stejná halena je vyfocena na fotografii vpravo.
Náčelník oglalských Lakotů Rudý oblak byl jedním z "oblečených v košili". Na fotografii vlevo má sobě válečnou halenu. Stejná halena je vyfocena na fotografii vpravo.

Výroba

Výroba haleny byla považována za posvátnou věc. Haleny byly považovány za předměty oplývající mocí, silou. Tato síla, či energie jim byla předána částečně při výrobě, ale především pak tím, jak ji vnímali příslušníci kmene. Totiž jako předmět společenského statusu, spojeného s určitými vlastnostmi svého nositele. Tato moc pak přecházela na toho, kdo halenu vlastnil a nosil.

Žena kmene Vran vyrábí oblečení pro svého manžela. Výroba oblečení byla výhradně ženská práce.
Žena kmene Vran vyrábí oblečení pro svého manžela. Výroba oblečení byla výhradně ženská práce.

Haleny se vyráběly ve většině případů z vydělaných kůží z vysoké zvěře, nejčastěji z jelence, vidloroha nebo z ovce tlustorohé. Na výrobu byly potřeba dvě až čtyři takové kůže, vždy podle konkrétního střihu. Přední a zadní díl košile vždy tvořily dvě samostatné kůže, další kůže se používaly na výrobu rukávů. 

Přední a zadní díly byly spojené pouze v horní části, v oblasti ramen, jinak visely na nositeli volně vepředu a vzadu. Zejména ve starších dobách se respektoval tvar kůže zabitého zvířete, proto se často ponechávaly i běhy, které jsou pak na haleně viditelné.

Jak postupě přibývalo kontaktů indiánů s Evropany, začal se přirozený tvar kůží na oblečení měnit. Postupně ztrácel zvířecí kontury a stával se více hranatým.

Halena kmene hunkpapských Lakotů. NMAI.
 Halena kmene hunkpapských Lakotů. NMAI.
Válečná halena kmene Propíchnutých nosů s koženými třásněmi.
Válečná halena kmene Propíchnutých nosů s koženými třásněmi.

Pásy

Ozdobnou dominantou každé válečné haleny byly čtyři vyšívané pásy. Vyšívaly se na kůži zvlášť a pak se našívaly na hotovou halenu, vždy dva delší na ramena a dva kratší na rukávy. Pásy mohly být vyšité korálky, ursoními ostny nebo kombinací obou technik.

Výroba výšivek byla výhradně ženská práce. Výroba výšivky je časově nesmírně náročná, jelikož jde o práci titěrnou. Za hodinu člověk nevyšije více, než několik málo čtverečních centimetrů. Vyšít pásy trvalo ženě běžně i několik měsíců.

Černonožská košile (před r.1850) vyšívaná ursoními ostny. Pitt Rivers Museum.
Černonožská košile (před r.1850) vyšívaná ursoními ostny. Pitt Rivers Museum.
Válečná halena kmene Šajen se čtyřmi korálkovanými pásy.
Válečná halena kmene Šajen se čtyřmi korálkovanými pásy.

Někdy mohlo pracovat na jedné výšivce více žen. Ženy si na výšivkách a na svém vyšívacím umění velice zakládaly a jejich vážnost ve kmeni závisela ve velké míře na tom, jak byly zdatné vyšívačky. U některých kmenů existovaly i jakési řemeslné cechy, spolky vyšívaček, zejména to platilo u ursoních ostnů, u kterých byla práce s nimi považována za posvátnou. 

Ne každé ženě bylo dovoleno pracovat s ostny, pouze členky spolku směly vykonávat takovou práci. Tam na ně dohlížely starší ženy, které hlídaly zachovávání tradičních vzorů. Některé ženy věřily, že jejich vzory pocházejí od posvátných sil a mají nadpřirozenou moc

Tvorba vzoru proto nebyla záležitostí nějaké náhody, ale řídila se vždy velmi přísnými zákonitostmi. Díky nim je dnes například možné identifikovat dobu a kmen, kde která výšivka vznikla.

Detail pásu vyšívaného ursoními ostny a korálky.
Detail pásu vyšívaného ursoními ostny a korálky.
Detail pásu haleny ze severních plání. Ledermuseum Offenbach.
Detail pásu haleny ze severních plání. Ledermuseum Offenbach.

Skalpy, hranostají kožešiny a třásně

Kromě vyšívaných pásů byly válečné haleny zdobeny skalpy, hranostajími kožešinkami nebo třásněmi. Zdobení skalpy bylo pravděpodobně nejrozšířenější. I proto se válečným halenám někdy říká haleny skalpové.

Skalpy se na halenu nevěšely celé, ale byly rozřezány na jednotlivé tenké prameny vlasů, které se na konci omotaly ursoními ostny nebo bavlnkou a připevnily se k haleně, většinou podél okraje vyšívaných pásů. Na některých halenách mohlo být takových pramenů i několik set.

Interpretace významu těchto skalpů se liší. Podle některých výkladů se jedná o skalpy zabitých nepřátel, Lakotové naopak tvrdí, že se jedná o kadeře členů vlastního kmene. Ten kdo nosí skalpovou halenu tím vlastně vyjadřuje svoji odpovědnost za svůj lid a kmen.

Válečná halena která patřila náčelníkovi Rudému oblakovi. Zdobená je lidskými vlasy. BBHC
Válečná halena která patřila náčelníkovi Rudému oblakovi. Zdobená je lidskými vlasy. BBHC
Válečná halena kmene Lakotů. Ozdobena je pásy z ursoních ostnů a prameny lidských vlasů.
Válečná halena kmene Lakotů. Ozdobena je pásy z ursoních ostnů a prameny lidských vlasů.

Interpretace se rozchází také o zdobení halen hranostajími kožešinkami. Podle některých pramenů se jedná o ještě vyšší stupeň statusu, než jaký poskytuje halena se skalpy, zatímco zdobení pomocí třásní nebyl přisuzován žádný zvláštní význam.

Válečná košile Černonožců s hranostajími kožešinkami. NMNH
Válečná košile Černonožců s hranostajími kožešinkami. NMNH
Válečná halena kmene Vran zdobená koženými třásněmi.
Válečná halena kmene Vran zdobená koženými třásněmi.

“Bryndáky”

Kromě vyšívaných pásů olemovaných skalpy, třásněmi nebo hranostajími kožkami byla každá halena vždy ozdobena dvěma tzv. “bryndáky” (anglicky “bibs”) trojúhelníkovými, lichoběžníkovými nebo obdélníkovými plochami přišitými k haleně v oblasti krku. Název “bryndáky” je samozřejmě odvozen od faktu, že jsou na stejném místě, kde má malé dítě při jídle bryndáček. “Bryndáky” byly často ozdobeny korálkovou nebo quillovou výšivkou, bohatým třásněním a někdy i lidskými vlasy nebo hranostajími kožkami. Většinou byly oba identické, přičemž jeden byl na haleně vepředu a druhý vzadu. To je dáno smyslem indiánů pro symetričnost. Význam “bryndáků” je čistě ozdobný a nemá žádnou spojitost s jídlem ani bryndáním.

“Bryndáky” zřejmě vznikly přirozenou cestou, stejně jako mnoho dalších indiánských ozdobných prvků. Na přední a zadní díl haleny se totiž používaly kůže z vysoké zvěře tak, že zadní nohy kůže tvořily spodní okraj košile a přední běhy horní okraj. Vydělaný krk zvířete se pak na kůži ponechal a přirozeně se přehnul. Nositeli košile tak spadal od krku směrem na prsa, stejně jako takový přirozený “bryndáček”. Na některých velice starých halenách (z období kolem roku 1820) je tento přirozený “bryndák” vidět. Ještě nemá přesně vymezenou konturu, jedná se pouze o kus kůže z krku, tak jak to při stahování zvěře a činění kůže vyšlo. Nejstarší bryndáky byly zřejmě nezdobené, ale později někoho napadlo bryndák ozdobit, například výšivkou z ursoních ostnů. Z obyčejného kusu kůže se tak začal stávat ozdobný prvek.

Válečná halena sesbíraná Lewisem a Clarkem.
Válečná halena sesbíraná Lewisem a Clarkem. Pochází z počátku 19.století. Bryndák je velice primitivní, v podstatě jde o přeloženou přebytečnou kůži z krku zvířete. Jediná ozdoba je nastřáhání spodku na třásně.

V dalších fázích módního vývoje se pak začal krk-bryndák různě zastřihovat a tvarovat, až z něj vznikly různé pravidelné geometrické tvary, tedy zejména různé lichoběžníky, obdélníky a podobně. Přidávalo se na zdobení, přidávaly se třásně, dále i různé barevné látky a další ozdoby, až se z obyčejného kusu kůže stalo postupem času umělecké dílo, přičemž si ženy každého kmene vyvinuly svůj vlastní typický způsob zdobení.

Válečná halena kmene Černonožců z období před rokem 1820. Bryndák ma přirozený tvar krku a je ozdoben quillovými rozetami.
Válečná halena kmene Černonožců z období před rokem 1820. Bryndák ma přirozený tvar krku a je ozdoben quillovými rozetami.
Válečná halena kmene Šajenů. Bryndák ma trojúhelníkový tvar a celý je vyšitý ursoními ostny. Jeho funkce je pouze dekorativní. Stejný bryndák je na košili vepředu i vzadu.
Válečná halena kmene Šajenů. Bryndák ma trojúhelníkový tvar a celý je vyšitý ursoními ostny. Jeho funkce je pouze dekorativní. Stejný bryndák je na košili vepředu i vzadu.

Barvení hlinkou

Nebývalou moc a krásu halenám propůjčovalo i obarvení hlinkou. Haleny mohly být nabarveny jednou nebo více barvami. Většinou šlo o přírodní pigmenty. Interpretace barvení se opět lišila v závislosti na kmeni, době či místě vzniku. Lakotové například často barvili haleny dvěma barvami, žlutou a modrou nebo žlutou a zelenou. Vrány zase často měly haleny nebarvené, či nabarvené jenom jednou barvou, která ustupovala a bledla směřem dospodu. Některé kmeny nebarvily haleny vůbec.

Nádherná válečná košile barvená hlinkami. Museum of Man and Nature
Nádherná válečná košile barvená hlinkami. Museum of Man and Nature
Válečník ze severních plání na kresbě G.Catlina s nádherou košilí barvenou hlinkami a malovanou piktogramy
Válečník ze severních plání na kresbě G.Catlina s nádherou košilí barvenou hlinkami a malovanou piktogramy

Piktogramy

Některé haleny byly pomalovány tzv. piktogramy, symbolickými kresbami, které většinou graficky popisovaly hrdinné skutky svého nositele. Například symbol dýmky představoval vedení jedné válečné výpravy, koňská podkova symbolizovala ukradeného koně a lidská figura znamenala protivníka usmrceného v boji. Rudé skvrny představovaly zranění v boji a vertikální linie počet započítaných “úderů”.

Některé piktografické záznamy představovaly výjevy válečných scén, kterých se majitel košile zůčastnil a kde projevil svoje hrdinství. Většinou se jedná o události, kdy došlo ke zranění či usmrcení nepřátel, nebo kde byl majitel sám zraněn, kde si započítal úder, vyrval nepříteli z rukou zbraň, pomohl svým spolubojovníkům, nebo kdy čelil nepřátelské palbě.

Válečník ze severních plání s košilí vyšitou ursoními ostny a s piktografickými bitevními výjevy 
Válečník ze severních plání s košilí vyšitou ursoními ostny a s piktografickými bitevními výjevy 
 Halena kmene Vran s piktografickými výjevy bitevních scén. NMAI
 Halena kmene Vran s piktografickými výjevy bitevních scén. NMAI

Během bitvy

Pokud došlo k boji, snažili se majitelé halen mít tyto na sobě. Dávali tím nepříteli najevo kdo jsou a jaký význam mají ve svém kmeni. Nepřátelský bojovník se tak snažil započítat úder či usmrtit významného nepřítele ve válečné košili, jelikož mu to přineslo větší věhlas, než překonání nezkušeného mladíka.

Foto Richard Throssel.
Bitevní scéna indiánů plání. Foto Richard Throssel.
Válečníci kmene Vran na koních. Na sobě mají válečné haleny. Foto Richrd Throssel.

Dar, výměna a obchod

V některých případech mohly být haleny předmětem daru (nezřídka diplomatického), kořisti, výměny nebo obchodu. Například pokud byl v boji zabit válečník s halenou, vítěz si ji pak většinou ponechal. Jsou známy situace, kdy si indiánské delegace mezi sebou vyměňovaly dary a mimo jiné i válečné haleny. Jindy například mohl získat halenu bílý důstojník darem, nebo ji mohl od indiána odkoupit. V mezikmenovém obchodu pak mohly být haleny předmětem prodeje, či směny.

Pomalý býk byl náčelník Lakotů Oglalů. V roce 1868 se zúčastnil setkání ve Fort Laramie, kde společně s dalšími náčelníky podepsal známou smlouvu. Fotografie vlevo pochází právě z této události. Pomalý býk má na sobě halenu a legíny kmene Vran, nepřátel Lakotů. Na fotografii uprostřed má na sobě stejnou halenu, kterou evidentně vlastnil, jelikož fotografie pochází z období o několi let později (počátek 70. let 19. století). Na fotografii vpravo je tatáž halena vyfocená nedávno. Halenu pravděpodobně dostal od delegace Vran jako diplomatický dar.
Pomalý býk byl náčelník Lakotů Oglalů. V roce 1868 se zúčastnil setkání ve Fort Laramie, kde společně s dalšími náčelníky podepsal známou smlouvu. Fotografie vlevo pochází právě z této události. Pomalý býk má na sobě halenu a legíny kmene Vran, nepřátel Lakotů. Na fotografii uprostřed má na sobě stejnou halenu, kterou evidentně vlastnil, jelikož fotografie pochází z období o několi let později (počátek 70. let 19. století). Na fotografii vpravo je tatáž halena vyfocená nedávno. Halenu pravděpodobně dostal od delegace Vran jako diplomatický dar.

Válečné haleny dnes

V dnešní době existuje poměrně hodně dochovaných originálních halen z 19.století, tedy z období rozkvětu bizoních kultur. Většina se nachází v soukromých sbírkách a v muzeích, kde je můžeme obdivovat.

Občas se objeví i nějaká originální halena na trhu, ovšem v takovém případě se prodej koná většinou přes nějakou prestižní aukční síň a cena takových artefaktů začíná na cca 2 až 3 milionech korun, u některých zvláště cenných exemplářů se může cena vyšplhat mnohem výše. Zaznamenal jsem halenu, která byla vydražena za cenu odpovídající cca 20 milionům českých korun.

Halena, která patřila náčelníkovi kmene Propíchnutých nosů Josephovi a která byla vydražena nedávno na aukci za cenu téměř 900.000,- amerických dolarů.
Halena, která patřila náčelníkovi kmene Propíchnutých nosů Josephovi a která byla vydražena nedávno na aukci za cenu téměř 900.000,- amerických dolarů.

Autor

Napsat komentář